Režie:
Antoine d'OrmessonScénář:
Antoine d'OrmessonKamera:
Georges BarskyHudba:
Antoine d'OrmessonObsahy(1)
Hned na začátku vidíme, je se mladá žena prochází nahoře po vysokých skalních útesech kousek od Marseille. Vtom uvidí svého manžela (se kterým se rozvádí), jak kus vedle padá dolů a rozbíjí se o skály dole. Žena se zachová dost podivně, uteče z místa nehody (činu?), stopne si auto a řidiči vykládá dost pochybnou historku o tom, jak jí ukradli auto. O manželovi pomlčí a po chvíli se nechá přesvědčit, aby se u řidiče na nějakou dobu ubytovala. Muž ale spláče nad výdělkem, protože Elisa ho postupně vtahuje do podivného světa svých fantazií, lží, obvinění a manipulací a není vůbec jasné, jestli se z toho Philip dokáže vymotat. (Peabody)
(více)Recenze (2)
Nalákán svým oblíbeným uživatelem kovalem45 jsem si pustil tento úplně neznámý francouzský film, od úplně neznámého režiséra s úplně neznámými herci. A kdyby mi někdo před zhlédnutím vypnul mozek, mé hodnocení by bylo určitě lepší. Tento film je totiž nelogický a přetažený za vlasy úplně stejně tak jako je zábavný. Je to ten typ filmu, který si užijete pokud i něho nebudete přemýšlet. Zápletka sama o sobě je jednoduchá jak facka, ale se spoustou zcela nepředvídatelných dějových zvratů. Nikdy jsem nemohl tušit, co se bude dít dál a i závěrečné rozuzlení mě překvapilo. Ve spojitosti s tajemnou černobílou kamerou, která filmu dodávala místy až hororovou atmosféru a určité znepokojivosti (film není nějakým příjemným pokoukáníčkem, i když v něm není nic brutálního) mě snímek bavil a byl také velmi napínavý. Ale objektivně vzato je potřeba podotknout, že zas takovou bombou není. Ano, všechny dějové zvraty jsou nepředvídatelné, ale zároveň jsou i dost vycucané z prstu a přetažené za vlasy. Hlavně je film místy strašně nelogický a spoléhá na náhody. Nechápu jak Michel mohl Elisiniho manžela poznat. Střední tři hvězdičky jsou nejvíc vypovídajícím hodnocením, které mohu dát. ()
Teda to byl parádní nervák. Během procházky u moře spadne Elisin manžel z útesu, ona zpanikaří a nejbližším stopem ujede pryč... A nebo je to mnohem složitější? V průběhu filmu totiž začne fascinující paranoidní směs lží a polopravd a divák si nemůže být ničím jistý. Taky se mi líbilo, že je to celé docela minimalistické, stačí černobílá kamera, 3 hlavní herci a zajímavé prostředí a výsledek je perfektní. ()