Reklama

Reklama

Obsahy(1)

John Sims se narodil 4. července 1900, na Den nezávisloti. Kvůli tomu ho celá rodina tak dlouho přesvědčovala, že je předurčen ke skvělým skutkům, až tomu sám uvěřil. V jednadvacetiletech se přestěhoval do New Yorku, kde viděl jedinou šanci, jak naplnit své "poslání". Zamiluje se tam do dívky Mary a hned se s ní ožení a rovněž ji nakazí bludem, že jeho osudem je být skvělý. Žel, sám pro to nic nedělá, jen se v té představě utápí. A jenom ze snů se žít nedá... (Morien)

(více)

Recenze (17)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Když nejdete spolu s davem, když mu přestáváte stačit, máte pocit, že se žene proti vám. John Sims (zapomeňme na dav i americký sen), je člověk everybody: dobrý společník nejen jako komik, do určité míry spolehlivý, především však milující manžel a otec. Rutinní práce ho sice nebavila, ale vydžel by u ní možná celý život, kdyby neztratil důvod proč ji dělat. John čeká, až připluje jeho loď (Dylan později zpívá: "And the sun will respect / Every face on the deck / The hour that the ship comes in"). Ale i když loď nepřipluje (a nikdo to už ani nečeká), nemusí to ještě končit katastrofou. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Hlavní postavou tohoto zajímavého snímku o jednom pádu a následném polorozkladu lidské duše je mladý Američan John Sims,který se po svatbě dostává do materiálních těžkostí a navíc je zcela zdrcen smrtí své malé dcerky. Film ale nakonec končí zajímavým happy endem : John se ženou navštíví cirkusové představení a oba se smějí. Jak ale pravý závěrečný titulek filmu : Co jiného jim zbývá? Krásná a vrcholná scéna filmu je ta kdy John (James Murray) stojí sám naprosto bezmocný uprostřed anonymního davu, kdy nekonečný zástup, složený možná s tisíců či miliónů podobných lidských osudů, se žene lhostejně a netečně kolem něho, kdy on má zavřené oči a ruce vztyčené na horu jako když se vzdává. Jeden z nejlepších a nejhodnotnějších Vidorových filmů, který určitě stojí za shlédnutí. Za krásnou kameru a za město měst New York za 5*. ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Vystihnout ve 100 minutách všemožné emocionální stavy v soužití dvou mladých lidí není jednoduché a občas to taky lehce skřípe, ale velikost a úroveň téhle filmařiny to nijak neshazuje. Tempo je v první polovině úžasné a s postavami je nám dobře, aby se v druhé části výrazně zpomalilo a na diváka doléhaly objemné sociální a rodinné myšlenky. A přestože ona druhá půlka nedokázala držet mou pozornost soustavně, výsledné pocity jsou dostatečně silné a pozitivní. Ve dvacátých letech rozhodně nejlepší motivace do života, jakou si mohli Američané na filmovém plátně představit... ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Tohle je moje první setkání s mužem, který si říkal King Vidor. Změnil si jméno z původního Vidur na Vidor. ano, křestním byl skutečně King. Rodiče asi věděli, že z něj bude někdo známý a král filmový do jisté míry skutečně byl. Podle tohoto neskromného jména jsem si říkal, že to, co uvidím, bude epická podívaná anebo nějaká pořádná estráda, ale byl jsem překvapen. Tohle je celkem syrové drama o sebedestrukci jednoho člověka. Narodil se v Den nezávislosti, a to dokonce v roce 1900. Všichni mu předurčovali velké věci, a tak tomu věřil. Jen pro to nic nedělal. Film má naprosto skvělé scény, kdy hlavně ty obrovské uniformní místnosti jsou neskutečně depresivní, stejně tak i bezstarostnost hlavního hrdiny. Závěr je krásným dovětkem a pochopením originálního názvu filmu, což ale nebylo těžké pochopit dříve. ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Na němý film se podívám jednou za čas, tentokrát přišel na řadu film Ecce Homo! a byl jsem potěšen. Tento snímek obsahuje výjevy jako vystřižené ze života, jinými slovy, to byl realismus jako prase. A o to je hodnotnější, že není založen na požadavku jednostranného diváckého vidění, citovém vydírání a sociálních myšlenkách. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (2)

  • Režisér King Vidor natočil mnoho scén v ulicích New Yorku se skutečnými lidmi, nikoliv s komparzem. Ve filmu se tak objeví opravdové autobusy, vlaky a dokonce i skuteční dopravní policisté. V jedné scéně přikazuje policista někomu do kamery, aby šel k němu. Tento pokyn byl ve skutečnosti adresován právě režiséru Vidorovi a štábu policistou. Vidor poté zakomponoval tuto scénu do filmu. (ČSFD)

Reklama

Reklama