Nepokoje v L.A.

Když se na tenhle dokument podíváte po roce 2020, musí Vám dojít, že se lidstvo stále nedokáže poučit z vlastních chyb. Stále narážíme o tu samou stěnu. Když se k člověku konstantně chováte jako ke zvířeti, zvířetem se stane. Záběry z momentů těsně po rozsudku o nevinně policistů, kteří brutálně zbili Rodneyho Kinga jsou ještě mnohem více brutální něž akt samotný. Vraždy bílých kolemjdoucích, zapálená auta a domy. Pohled na Číňanku, která pak vlastníma rukama brání svůj obchod nebo Korejku, které ten její do poslední věci vyrabovali lidi z ulice, mi rvali srdce. Těžko v tomhle případě hledat jednoho viníka, pokud jím však nenazveme systém, který se ve Spojených Státech drží už staletí. Za policejní brutalitu Státy zaplatily mnohokrát více než kdy získaly. Protestům BLM v roce 2020 se nemůže nikdo divit. (15.01.2021)

Ten vztekající se černoch, kterému jiní černoši vyrabovali obchod, je nejvýmluvnějším okamžikem celého dokumentu. Násilí, demolování, fyzické útoky, rabování, žhářství…a to i nepochopitelně proti vlastním. Nemělo to nic společného se zbitím R.Kinga. Ten posloužil pouze jako záminka. Tohle byla esence nejnižších lidských pudů v podání části černošského a hispánského obyvatelstva LA. V dnešní zvrácené době BLM by nebylo překvapením, kdyby to celé bylo považováno za hrdinský čin (19.06.2021)

Dokument bez názoru a odvahy pojmenovat tři kontroverzní témata jako kořeny zla, o kterých pojednává. Narůstajícímu rozdílu mezi tzv. pracujícími chudými a bohatými kvůli rentě (úroku) a to, jestli myšlenka multikulturalismu ještě funguje. Můžou spolu žít zcela odlišné kultury? Mají se mají na zemi smísit všechny rasy do jedné univerzální? Je základní lidské právo přestěhovat se a žít tam, kde se mi to líbí nejvíce? Proč potom třeba například v Austrálii dlouhodobě přijímají Korejce a odmítají žadatele o občanství z Evropy? (07.11.2017)

The Watts Riots, 1965: "What would make the rioting stop?" "I don't think it'd ever stop, really." Večer 3. marca 1991 bol v Los Angeles štvoricou policajtov brutálne zmlátený Rodney King, vodič tmavej pleti. O trinásť dní neskôr bola v jednom z obchodov v Los Angeles kórejskou predavačkou zozadu do hlavy zastrelená Latasha Harlins, 15-ročná študentka strednej školy, takisto tmavej pleti. Verdikt súdu v prípade vraždy poslal kórejskú predavačku Soon Ja Du s pokutou na 400 hodín verejnoprospešných prác. Černošská komunita po rozhodnutí ostala šokovaná. Skutočný šok však prišiel 29. apríla 1992, keď súd oslobodil aj štvoricu policajtov, ktorí zmlátili Rodneyho Kinga. V ten deň sa v Los Angeles rozpútalo skutočné peklo na Zemi. Dokument z dielne televíznej stanice National Geographic z roku 2017 mapuje po štvrťstoročí všetky dôležité udalosti takzvaných "LA Riots". Skladba dokumentu stavia iba na čisto archívnych záberoch, či už amatérskych alebo profesionálnych televíznych, ktoré miestami dopĺňa krátkym vysvetľujúcim textom. Tie divákovi ozrejmujú a približujú, čo konkrétne predchádzalo desivým obrazom, ktoré má možnosť v dokumente sledovať. Tvorcom sa darí skvelo zachytávať viac než rok trvajúci sled udalostí, ktorý spájajú dohromady do jedného prehľadného a komplexného celku. Na ploche necelých dvoch hodín divák sleduje pohľad na celý problém "LA Riots", aj obdobie a udalosti, ktoré im predchádzali z viacerých uhlov. Dokument sa vracia aj hlbšie do minulosti a poukazuje na podobnosti nepokojov z roku 1992 s takzvanými "Watts Riots" v roku 1965. Všeobecná nespokojnosť s vládou, utláčanie a rasové napätie. Divák si aj bez obšírneho vysvetľovania ľahko spojí dve a dve, a vidí, že vražda Latashe Harlins a prípad Rodneyho Kinga boli pre komunitu z chudých častí Los Angeles nielen povestnou poslednou kvapkou, ale aj dobrou zámienkou k občianskym nepokojom. A ako ukazuje dokument, zďaleka tu nešlo iba o boj bohatého bieleho muža proti chudobnému čiernemu mužovi. To, koniec koncov, dokazuje najmä pohľad na postavenie amerických Kórejcov v týchto šiestich dňoch podpaľačstva, deštrukcie a smrti. Nielen zábery na nich ako s automatickými puškami bránia svoje obchody, ale aj mnohé iné, ktoré sa v dokumente objavujú, len ťažko poriadne opísať slovami. LA 92 je dokumentom, ktorý svoju silu skrýva vo vizuále. Bez jediného slova rozprávača alebo účinkujúcich iba s riadkami textu a dobovými zábermi buduje takmer dvojhodinové desivo eskalujúce predstavenie, ktoré plačúci policajt v prilbe s ochranným štítom označuje za "horšie, než vojnu vo Vietname". Kto neuvidí, neuverí. Kto uvidí, zistí, že rasové napätie v Spojených štátoch zďaleka nevymizlo a zdanlivo skryté nenápadne bublá pod povrchom, pričom môže kedykoľvek znovu explodovať a premeniť najväčšie mesto v Kalifornii na vojnovú zónu. Skvelý dokument National Geographic, ktorý z viacerých dôvodov stojí za to vidieť. (11.09.2018)

Ucelenejsi (takdy delsi) pohled na LA riots 92 nez https://www.csfd.cz/film/319526-uprising-hip-hop-the-la-riots/recenze/?_fid=edrb , ovsem vyse zmineny ma vice stavy, jedine co jsem se nedozvedel jak se chovali k hasicum. Jo koukam ze Real Tom Hardy, pise neco podobneho. Co dodat, "You gonna say these three words?", "yeah", BURN, BABY, BURN (17.05.2022)