poster

Malé lásky (TV pořad)

Dokumentární / Reality-TV

Česko, 2017, 50 min

Režie:

Radovan Síbrt
  • mstychov
    ****

    Natoceny je to moc hezky. Hodne jsem se na prvni dil tesila a nezklamal me. I jsem mela slzy v ocich. Co me ale zklamalo je pristup FN Plzen. Vsude se tento porad prezentuje jako nahlednuti na porodnici, kde se rodi prirozene, ze je tedy nepochopitelne, aby maminky chteli rodit doma. Nezlobte se na me, ale prirozeny porod je uplne o necem jinem. Ten v tomto poradu nehledejte. To leda ze by v budoucnu tocili v porodnici Pribram a dalsich vstricnych! ;)(23.8.2017)

  • castor
    ***

    Otec na chodbě: „A jak to zvládá?“ – Zdravotní sestra: „Dobře, je statečná!“ – Rodička v následujícím záběru: „Do prdele, do prdele!“ Něco je špatně, neustále pochybuje divák sledující komerční televizi, která přišla s velmi solidní docu-reality show na nosné téma. Žádné umělé dramatizování, jen pár momentů, kdy přítomnost kamer tlačí lékaře do zbytečných (hraných) výjevů a sestry do medových vět, které jednoduše v běžné praxi neslýcháme. A nastávající rodiče pochopitelně také, uplakané výjevy (nemyslím při samotném porodu) jsou ovšem decentní. Podobně dobrý pocit měl nicméně z formátu divák už v případě nedávné Nemocnice Motol, v plzeňské porodnici rovněž narážíme na přirozené „hrdiny“, takže je to věcné, zajímavé, velmi intenzivní. Pro ty, jež na porodním sále v té či oné pozici byli, obzvlášť. Věrné syrové situace doprovázejí různé představovačky a pofňukávání, kterak tamti prarodiče nepomáhají a kterak tenhle chlap je zdatnou oporou. Fajn a zábavné jsou prostřihy, kterak to asi bude na sále vypadat, s tím, jak to tam v reálu vypadá. A pak přijde obyčejné štěstí, upřímné, netlačené, nestylizované, na novácké stanici něco nevídaného. A když jde do tuhého, tak bezmocní taťuldové pobaví. Vzpomínám, že to bylo stejné. Spokojenost, uvidíme, zda se to nezačne trochu zajídat. PS: Některé zvukově slabší pasáže bych otitulkoval.(24.8.2017)

  • Emma214
    odpad!

    Budou tam i případy, kdy na rodičku sestry řvou, protože pořádně netlačí a dítě nemohou dostat ven a když tak již přidušené, a tím pádem s eventuálními zdravotními následky? Kamery u porodu, kdy záleží na každé minutě a jde doslova o život budoucí matky i dítěte? Neuvěřitelné. Každá matka, která rodila, ví, že je to velmi silný zážitek ale NESDĚLITELNÝ. Co bude příště, kamery u umírajících? Budeme plakat při posledním výdechu např. mladého chlapce co havaroval na motorce, nebo umírání onkologického pacienta? Budeme sledovat on line hroutící se matku, když rakev spouští do hrobu a v ní je její syn? Jak vidno v zajmu sledovanosti televize nezná hranice.(7.9.2017)

  • Nonna
    ****

    Ačkoliv bych sama na účast v takovém pořadu nikdy nepřistoupila (mám ráda svoje soukromí a čím míň rodinných příslušníků na porodním sále, tím pro mě lépe), přijde mi tento dokument docela přínosný. Především by si ho měly pečlivě nasledovat všechny hrdé (a dle mého názoru slabomyslné) zastánkyně "přirozených a krásných porodů v rodinném prostředí doma", aby si uvědomily, kolik komplikací a nečekaných zvratů může při porodu nastat. Moje prababička byla z 10 dětí, z toho 4 zemřely při porodu doma. Zemřely naprosto přirozeně a v láskyplném prostředí, za účasti zkušené porodní báby. Při posledním porodu zemřela s dítětem i praprababička a prababička nám pak v dospělosti, poté, co vychovala X mladších sourozenců, vždy zdůrazňovala, abychom si vážili toho, že žijeme v době, kdy se lze svěřit s porody do rukou odborníků vybavených lékařskou technikou......takže pokud má pořad působit nejen pro zvrhlou zábavu, ale též a především osvětově, proč ne.(11.10.2017)

  • kulyk
    ***

    Spoiler - včerejší díl. Zatímco paní Šárka začíná pozvolna přehodnocovat svůj popis Slavomíra coby životní lásky, na netu ulovený bobřík Slávek, který doposud sledoval partnerčino hekání s výrazem entomologa nad obzvláště chundelatým exemplářem bekyně zlatořitné, přenáší svou pozornost na sestřiččiny umělé řasy a tlačící družku upozorňuje, že to je velice pěkná věc. Když ji ještě po projevené naději, vyjádřené větou ,,párkrát zaberu a bude to venku" uklidní slovíčkem ,,myslíš", doprovázeným nevěřícným výrazem zasloužilého skeptika tak víme, že pro dámu zábava porodem teprve začíná. To Kinga se Štefanem, podle jazykových projevů patrně jacísi Slované neurčitého zařazení, se nepotkali přes seznamku, ale kdesi na ubytovně při čaji o páté. Zjevně si ihned padli do oka. Bodejť by ne, když je na první pohled patrné, že mají společné záliby, přinejmenším v nechození k zubařům. No tak tito moudří lidé se na příchod potomka poctivě připravovali a, jak pravil sám Štefo, sotva ta moja zakašlala, hned jsme letěli k doktorovi, že je to už tuná. Snad jen shodou náhod tedy dorazili do porodnice slabých dvacet čtyři hodin poté, co nastávající mamince odtekla plodová voda. V památný den, šestého září dva sedmnáct, trio párů doplňovali ještě maturanti Eliška s Radkem. Stali se jasným důkazem, že hovadin typu zakládání rodiny by se měli dopouštět především mladí, doposud značně nezodpovědní a natvrdlí jedinci. Vše zvládají lépe, s úsměvem i nehraným údivem, dá se na ně koukat a čiší z nich neskutečná naděje. Že jde jen o blbý sen. Před slečnou tedy nezbývá než smeknout, o někom, kdo polovinu porodu prosnapchatuje, druhou sice proheká, ale bez nějakých zbytečných stížností, a vteřinu po vrhu se již směje na celé kolo jako jezulátko, jsem nikdy neslyšel. Radeček... se trošku nudil. Dlouhou chvíli si krátil dílem poleháváním, menším dílem obdivným sledováním kérky na chlapeckém bicepsu, dílem největším pak znechuceným hypnotizováním hodin, na kterých se prostě dělo alespoň něco záživného. V době adolescentnění mé generace by ho tato otravná volovina, tedy společně strávený čas s holkou, při kterém by mu ještě k tomu ani nepotáhla klobásku, připravil o vzrušující večer na návsi, kde se s klukama na simsonech tak frajersky obkružuje zastávka. Čím by se bavil dnes netuším, asi zevlováním po nákupáku nebo fanděním oblíbeným youtuberům, ďas ví, jak si dnešní dorost krátí zbývající čas před smrtí z ozáření. Ale nešť, vydržel, neomdlel, snad bude dobrým taťuldou a jednou si jistě i začne v místnosti sundavat kšiltovku. A to by asi bylo všechno. Porod je docela zajímavá událost, nevidíme jej na ulici každý den, tedy chápu, že si realitka své diváky najde. Nakolik je etické tančit okolo nastávajících s kamerou, ponechám jen a jen na nich. Neodsuzuji, nechválím, jen se upřímně směji. A pálím jednu hvězdu navíc za Slávka. S ním bych chtěl mít dvougarsonku!(7.9.2017)

  • - Nejdelší porod zaznamenaný v pořadu trval 24 hodin, nejkratší 45 minut. (M.B)

  • - Natáčení probíhalo nepřetržitě dva měsíce. Natáčelo se ve Fakultní nemocnici v Plzni na 35 kamer rozmístěných po celé nemocnici a celkem bylo pořízeno 2250 hodin materiálu. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace