I Am Suzanne!

I Am Suzanne! je třetím z pěti amerických filmů Lilian Harvey, které natočila u Foxů a pro Columbii v letech 1933-1934. Tato Angličanka, která se vyšvihla na vrchol už v němém výmarském filmu (také v koprodukcích s Rakouskem a Anglií) a stala se symbolem jeho zvukové fáze díky takovým hitům jako Tři mládenci od benzinu (1930), Kongres tančí (1931) nebo Ein blonder Traum (1932), kývla Hollywoodu. Patřila mezi elitu schopnou natáčet v trojjazyčných koprodukcích německy, anglicky a francouzsky. Leč, na rozdíl od šťastnějších hvězd výmarského nebe nebo těch, kteří jen středobodem evropského filmu prošli, aby dále pokračovali na západ, neměla Lilian takové štěstí. Už v roce 1935 se vrátila do Berlína, aby pokračovala ve své načaté kariéře. V roce 1936 natočila svou poslední vícejazyčnou verzi Glückskinder, v 39. natočila svůj jediný italský film, ve stejném roce se rozloučila s Ufou a své poslední filmy natočila ve Francii roku 1940. V hitlerovském Německu na ni pozvolna dopadla tíha tehdejších poměrů, která zapříčinila její předčasně uzavřenou filmovou dráhu. Za války znovu odjela do USA, otázkou ovšem zůstává, zda-li měla možnost zde zůstat již od svého prvního působení. Vzhledem k povaze nešťastného převedení specifického žánru filmů, ve kterých hrála v Evropě, nebylo ovšem možné toto očekávat. Konečně sama I Am Suzanne! je barevně tónovaným melodramem odehrávajícím se v Paříži a stojícím ve velké míře na projekci hereckých výkonů do jimi vedených marionet. Sama nezdravě vychrtlá Harvey je sice jakoby vsazena do svého klasického prostředí, scénář jí nabízí artistické číslo v evropsky laděné revue, ovšem se znatelně americkým rukopisem. A to je ta hlavní potíž. Celek postrádá smysl, když I Am Suzanne! pouze předstírá prostředí kontinentální Evropy a přitom se nezbavuje manýry laciné druhořadé americké produkce (není pádnějšího důvodu pro přechod k loutkovému filmu než-li hysterický kýč). Ostatní herci v čele s Gene Raymondem a Leslie Banksem pak už jen potvrzují všudypřítomnou bezradnost. V naprostém opaku pak kontruje I Am Suzanne! tradovanému levicovému výroku o tom, že se německé filmy nikdy nemohli rovnat americkým. (29.11.2009)