Sedící slon

Čtyřhodinová skladba z dlouhatánských záběrů v tarrovském stylu (sám maďarský mistr je velkým obdivovatelem tohoto kousku) vyprávějící příběh čtyř protagonistů během jednoho dne kdesi v Číně uprostřed ničeho. Jednoduchá zápletka, k jejíž vylíčení by samozřejmě nebylo třeba takové stopáže, není to nejdůležitější. Tím je sdílená pesimistická představa světa hlavních postav, kterou sebou příběh nese. Zákeřného světla kde i ti nejbližší jsou vám těmi nejcizejšími, světa v němž se lidé snaží přežít pod rouškou cynismu, nebo se proti němu pokouší agresivně vymezit, ale v němž zůstanou za každou cenu osamoceni a utopeni v naléhavém pocitu smutku jen s nepatrnou nadějí na nějakou změnu, která je v nedohlednu a také pravděpodobně nikdy nemusí přijít. Pro mnohé film nekoukatelný kvůli své délce a pomalému tempu, pro ty vnímavější jistě také zdrcující, ale právě díky tomu jakou rezonanci film dokáže v divákovi vyvolat nejen pomocí své stopáže, která je po nutném naladění se na trvání filmu jistě optimální. První hodina nebo možná dvě jsou pomalým rozjezdem, kdy je velmi zřídka užíváno nediegetické minimalistické hudby, frekvence jejího užívání se však v druhé půli razantně zvýší a jsou to právě zejména scény, ve kterých s obrazem hudba koexistuje, jež jsou těmi nejpůsobivějšími. (19.06.2022)

| Dongchun Films | Samovražedná výpoveď režiséra, žiaka Bélu Tarra, ktorý natočil depresívny snímok o 4 ľuďoch a ich osudoch. Niekde v zoo v meste Manzhouli ale sedí slon, ktorý nevníma svet... An Elephant Sitting Still je naozaj depresívny film, so zlou náladou sa neodporúča film pozerať. Film sa akoby snaží vykresliť svet bez akejkoľvek nádeje, lásky, Boha, alebo porozumenia medzi ľuďmi. Je už len na vás, či pristúpite a 4 hodiny sa budete "kochať" v depresívnom rozpoložení. Je to svojím spôsobom dielo obdivuhodné, ale také, ktoré mi nič nevedelo ponúknuť. Neľutujem, že som to videl, ale už nikdy v živote to neuvidím. Nie je dôvod. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (09.02.2023)

Epický debut a zároveň i poslední snímek spisovatele a režiséra Hu Bo prezentuje čínský nezávislý film. V promyšlených dlouhých záběrech sledujeme čtyřhodinovou mozaiku složenou z postav lokálního zloděje Yu Chenga, důchodce Lao Jin, mladého studenta Wei Bu a jeho šikanovaného kamaráda. Sedící slon představuje mikroskopickou sondu do charakterů postav a jejich možností volby. Jedná se o jeden z nejsmutnějších snímků z celé karlovarské přehlídky, nejen svým existenciálním vyzněním, ale hlavně sebevraždou Hu Boie (po dokončení prací na filmu). Cenzurou proškrtaný čínský film přišel o jednu z hlavní postav nezávislého umění. (04.07.2018)

Vo filme je oveľa viac „klesania“ ako „stúpania“. Väčšinou sa scéna začne niekde na poschodí a neskôr začne klesať dolu, čo múdro odráža ich vnútorný stav a aj to, kam smeruje ich cesta. Aj keď to už vyzerá, že postavy začnú „stúpať“ a objaví sa iskra nádeje, tak rýchlo aj zhasne. Termín „downward spiral“ pri anglickom popise filmu je tu o to výstižnejší. Približne v polovici filmu sa pri pohybe jednej postavy začne jej tvár v dôsledku úpravy filmu začne rozmazávať, keď začne pripomínať ducha, ktorý len putuje touto pustinou s názvom Zem. Celý film je prakticky dokonalý, no posledných 15 minút je obzvlášť fantastických. Budovanie príbehových línii vyústilo v niečo neopísateľné. Film mohol veľmi ľahko skončiť iba ako plytké melancholické utápanie sa v smútku a nechuti k životu, čo je samozrejme súčasťou filmu, no dá sa v ňom nájsť oveľa viac než len to. Poukazuje na príčiny tohto stavu, ktorý tieto postavy prežívajú, ako aj motívy socioekonomických problémov, túžba zaujať a stať sa niekým a potupa, ktorá s tým prichádza, pocit viny zo skutkov, ktoré už nejdú vrátiť späť... Takto by sa dalo pokračovať donekonečna. Ako som očakával, film bol veľmi vyčerpávajúci, no tá skúsenosť stála za to. Napriek tomu, že film trvá takmer 4 hodiny, by som z neho neubral ani o stotinu. (11.02.2022)

234 minutový opus. Hu Bo natočil komplexnú, citovo čistú a formálne presnú sondu do života súčasných Číňanov. Či už sa jedná o rozdielne generácie alebo pohlavie...film sa snaží ukázať smutný, bezútešný svet z ktorého sa postavy nevedia vymaniť a ich snaha objaviť niečo čarovné - Sediaceho slona v Manzhouli - ich vedie k sérií činov, ktoré sa vzájomne dopĺňajú a obohacujú. Jeden príbeh ovplyvňuje druhý, ďalší ho dáva do kontextu a posledný spája nespojiteľné udalosti v komplexnosť. Hu Bo natočil výborný film. Je to cítiť z každého políčka. A hoci je 95% filmu zložených z detailov, neuberá mu to na pôsobivosti, výpovednej hodnote a sile. Pre Európskych nadšenov - toto je ako Béla Tarr v najlepšej forme alebo súčasník László Nemes. U tých čínskych súčasníkov zase odkazujem k najlepším dielam Xiaoshuai Wanga alebo Gan Biho. Ak vám akékoľvek vyššie uvedené meno niečo hovorí a máte ich filmy radi, budete nadšení. Podobný štýl, iný rukopis. Pre mňa jeden z najlepších filmov aké som mal za dlhú dobu možnosť vidieť. Podotýkam - súčasných. (10.09.2020)