poster

Otisky doby (TV pořad)

Dokumentární / Publicistický

Česko, 2018, 52 min

Hrají:

Jolana Voldánová (mod.)
  • sorrow
    odpad!

    Pořad je věnován exekutorům, ale k samotným kauzám se na „objektivní“ České televizi má šanci vyjádřit pouze samotný dlužník. Zaměstnanci exekutora jsou pouze bez svého svolení na tajňačku nahráváni na kameru, ačkoli k tomu nedali souhlas. Pokud chce Česká televize dělat objektivní pořady, nechť se k daným kauzám mohou vyjádřit i ostatní strany, nejen dlužník. Je zde řešen případ pána, který se do exekuce dostal díky trestnému činu zaměstnance dopravních podniků, dále případ paní, která svou hloupostí naletěla lichváři, může za to snad exekutor? Nedělejme zde stále dokola z dlužníků chudáčky, kteří za nic nemohou. Ty dluhy jim neudělal exekutor, ale udělali si je sami. V posledních letech se stalo módním trendem vše svádět na exekutora nebo Kalouska… Robert Velc říká: „Jsem měl asi 16, 17 aut, no některý se prodaly nebo vyměnily zase za jiný auto a tím pádem došlo k těm povinným ručením, že se to neodhlásilo, pak se přihlásili páni exekutoři a už to jede, že jo. Exekuce a exekuce a exekuce a plaťte a plaťte a plaťte, nebo Vám sebereme něco.“ Pan Velc trochu přeskočil upomínky od pojišťoven, celé soudní nalézací řízení, výzvu od exekutora k dobrovolnému splnění. Často dlužníci matou občany, kteří se o tématiku exekucí nezajímají, kdy exekuci popisují jako kdyby nezaplatili pojištění a druhý den ráno k nim přišel domů exekutor. Obvykle mezi těmito dvěma událostmi uteče několik měsíců či let a je jen chyba dlužníka, že si svůj dluh nezaplatí. Kdyby zaplatil před nalézacím řízení, pak by nemusel platit ani náklady advokáta, ani exekutora. Proč si potom těchto 10 % občanů stěžuje, že musejí platit náklady, nikdo jim nebránil, aby své dluhy zaplatili hned. Další výroky pana Velce jako: „Vykonavatel mně říká, že mně vezme televizi, tak mu říkám, tak si ji vezmi, já si půjdu koupit jinou.“ nebo „Podle toho taky ten barák takhle vypadá, kdybych měl jistotu, že mi zůstane, investoval bych do něj peníze.“ Je vidět, že pan Velc peníze má, proč tedy nezaplatí své dluhy, aby se mohl začlenit do společnosti? Na konci ještě vyhrožuje, že pokud mu exekutor dům v dražbě prodá, podpálí ho… Opravdu inteligentní řešení. Lepší, než platit dluhy je přece zajít do neziskové společnosti Člověk v tísni, která každý rok ze státního rozpočtu ždíme peníze všech pracujících občanů, a ještě si postěžovat v České televizi, kterou rovněž všichni občané každý měsíc honosně dotují. Martina Jůnová říká: „S bývalým manželem jsme měli dům, o který jsme přišli, protože já jsem se zalekla exekutora.“ No nepřišla o dům spíše proto, že podepsala nějakému lichváři kupní smlouvu, a navíc mu potvrdila, že od něho převzala kupní cenu? O dům přišla díky své hlouposti, nikoli kvůli exekutorovi. Jolanu Voldánovou mám rád, ale na pořad nebyla vůbec připravena, k tématu si nic nezjistila, její otázky byly buď naprosto hloupé nebo hodně naivní. Pokud chce moderovat takový pořad, měla by k této práci přistoupit alespoň s trochou profesionality. I samotný pořad uváděl nesprávná fakta, např. o výši nákladů exekuce od 1.4.2017.(1.4.2018)

  • Ukrizku
    ****

    Diskuse senátora a lékařky o terapeutických možnostech a dostupné intervenci pro děti s autismem měla spád, byla konstruktivní a smysluplná. Redaktorka byla na téma připravená, reagovala efektivně, dokázala tlačit na konkrétní výstupy, zacílila na soulad postojů k problému zdravotního pojištění. Pořad se obešel bez skandálismu a konfliktní devalvace diskutujících. Nešlo o personální exhibici, nýbrž o řešení neutěšené situace v behaviorálních přístupech k pervazivní chorobě.(4.4.2018)

  • Drom
    **

    Ona to asi měla být ponejdříve série nekvalitně udělaných dokumentů snažících se z uhlíku rozfoukat plameny dramatu. Když se ale zjistilo, že ten obsah je řídkej, nezáživnej a neoriginální, tak se k tomu přilepila druhá polovina sestávající z fundované diskuze nějakých lidí. Co jsem si tak všiml, zatím asi všichni z jiný planety, než na který žiju já. Natož ti z dokumentů, které ale ani náhodou nechci hájit, když se o všem jako divák dozvím tak povrchně málo. Ale pro jistotu jsou diskutující prokládáni opakováním sekvencí z části první. No naštěstí se tam nescházejí hosté se vzájemně opačně polarizovanými názory a Jolana Voldánová není Michaela Jílková, takže konflikt nastává tak maximálně v teoretické rovině. Já jsem samozřejmě rád, že ta první není ta druhá (která je mimochodem kráva), ale nějak tvůrcům nedošlo, že to bude taková nuda, že i odpolední "zprávy v půl" jsou vzhledem k tomu hitem. Nejlepší ovšem je, když se pak ta diskuze zcela odpoutá od faktů a konkretizace a volně se přemění ve vyjadřování stanovisek, obecné výklady bez kontextu a lehkou propagandu. A pak jsem to po asi šesti pokračováních vzdal, protože mi nepřišlo, že by to někam směřovalo nebo mi to vůbec něco dalo k zamyšlení. Takovýhle drmolení o ničem a konstatování faktů? To si můžu poslechnout v každý hospodě, odkud, jak každej dobře ví, se vše hodnotí nejlépe. Velká slabota.(2.5.2018)

  • sator
    ****

    Kdo ohlídá hlídače?... Z toho se nevyhrabeš,(27.3.2018)

  • Fretakata
    ***

    V prvom dieli redaktorka položila svojim hosťom otázku, ktorá vyplynula z príspevkov: "Ako sa môžeme brániť ?" - svojvôli až brutalite policie alebo voči nehanebnému zametaniu prešľapov policajtov "pod koberec ". Výsledok ? Nijako!!! Efektívna obrana nejestvuje. Hostia odporučili obrátiť sa na inšpekciu (v CZ je to GIBS). Vzápätí vysvetlili, ako a prečo to aj tak nepomôže, lebo inšpekcia a neskôr aj prokurátori vec zasa len zametú pod koberec. Navyše urobia z obete debila alebo sa na ňom aj oni vyvŕšia. Takže účinnej obrany niet :-( .. S priateľom sme rozmýšľali: Brutalitu na policajných staniciach by mohli znížiť KAMERY VŠADE + povinnosť policajta držať občana "pod kamerou" + občan musí dostať pri opustení stanice obrazový a zvukový záznam. Keď môžu havarovať päť policajných áut denne (!), tak môžu ľahko zniesť náklady na USB pre občanov s obrazovými aj zvukovými nahrávkami ich pobytu na stanici (áno, vrátane WC) + záznam z kamery policajného auta. Aj tak je to z našich daní. Platíme si .. hmm .. ľudí, čo nám škodia. Je mi na blití pri spomienke, ako až po polroku vyšiel na svetlo záznam zo Slovenska, kde banda privilegovaných primitívov v policajných uniformách bagandžami skopala na zemi ležiace, absolútne sa nebrániace, vyziabnuté dievča. Bože! To normálny človek proste nedokáže. Po tejto relácii som si vytvorila Desatoro pre kontakt s policajtom. 1. Ideálne je úplne sa vyhnúť kontaktu s policajtom. 2. Keď už ku kontaktu s policajtom došlo, treba treba počítať so všetkým. Úplne so všetkým. 3. Policajt je privilegovaný a vie, že de facto je aj beztrestný. 4. Medzi policajtmi je vyššie než obvyklé percento mocenských a agresívnych psychopatov. Sú posilnení praktickou anonymitou a zastrašujúcou uniformou. 5. Policajt, ktorý vie, že pre ego je najmenej zraňujúce čo najrýchlejšie priznať svoju chybu a čo najviac ju napraviť, je vzácny náhodný jav. 6. Pravdepodobnosť, že policajt pozerá veľa tupých amerických dryákov a Rambov nechápe ako rozprávky pre puberťákov, je vysoká. V bežnej realite policajtovi ľahko vybuble adrenalín a on ľahko skĺzne do neprimeranej agresie. 7. Dráždiť policajta je životu nebezpečné. Žiaľ, doslova. 8. S policajtom treba súhlasiť a vyhovieť mu. Rýchlo a bez rečí. Múdrejší ustúpi a malá strata teraz môže ušetriť veľké straty neskôr. 9. Policajt pravdepodobne prekusol buzeráciu alebo aj ťažkú šikanu. Občas sa bude chcieť na niekom odbaviť, ľahko využije príležitosť slabšieho buzerovať, trápiť až mučiť. 10. Policajt je nastavený tak, aby si prácu zľahčoval. Okrem prirodzenej lenivosti - vylepšuje tak štatistiky trestných činov. Ak policajt nebude špeciálne motivovaný (spriatelený, tlačený zhora, snahou o kariéru, podplatený, ..) bude mať spontánnu tendenciu byť ku zlu slepý a hluchý. Treba sa istiť (neanonymní svedkovia, doklady, fotky, nahrávky, ..). Záver? Keď už kontakt s policajtami musí byť, treba s nimi jednať ako s puknutým vajíčkom. Pre mňa sú polícia a justícia kruciálne zlo spoločnosti. Vedome vyrábajú Nespravodlivosť a tá prerastá všade. Nad políciou niet efektívnej kontroly, sudcovia sú prakticky neodvolateľní. Čo treba riešiť, to bagatelizujú, úplne ignorujú alebo drzo vyhodnotia v rozpore s logikou. Buď si z princípu zľahčujú robotu alebo sú skorumpovaní (alebo oboje). Namiesto toho sa odbavujú na slabších ľudoch a politicky výnosných veciach. Česť výnimkám.(15.3.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace