Vom Lokführer, der die Liebe suchte...
The Bra
Podprsenka
Režie:
Veit HelmerScénář:
Veit HelmerKamera:
Felix LeibergHudba:
Cyril MorinHrají:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Denis Lavant, Paz Vega, Čulpan Chamatova, Maia Morgenstern, Frankie WallachObsahy(1)
Strojvedoucí Nurlan míří poslední den před odchodem do důchodu do Baku. Cestou okolo městských čtvrtí strhne jeho vlak ze šňůry na prádlo modrou podprsenku. Aby Nurlan unikl samotě, vydá se na nejdobrodružnější výpravu svého života - najít majitelku tohoto kusu spodního prádla pro bujné vnady. Pronajme si v Baku pokojík a pustí se do pátrání. S velkým nasazením klepe na všechny dveře podél trati. Zatímco ženy, s nimiž se setká, mají své vlastní důvody, proč jej nechají proniknout do svých soukromých světů, Nurlanův “projekt” neujde pozornosti jejich manželů. Čím komplikovanější se jeho poslání stává, tím kreativnější a odhodlanější je Nurlanovo úsilí přesvědčit každou z žen, aby si podprsenku vyzkoušela. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Zaujímavá veselohra. Keď som sa do toho pustil, tak som dlho dlho čakal, kým niekto prehodí aspoň nejaký dialóg, ale napokon sa z toho vykľul film bez slov :D A musím povedať, že mne ako milovníkovi dialógov, to veľmi veľmi chýbalo. Aj keď by to nebola asi žiadna sláva (čo sa týka kvality dialógov), ale lepšie ako nič. Celý film sa v podstate točil okolo tej tajomnej modrej podprsenky a spôsobu ako nájsť jej majiteľku. Nebolo to zlé, ale ani nič, na čo by človek spomínal alebo odporúčal ďalej. ()
Styl filmu navazuje na nejen francouzské (Červený balónek, většina filmů Jacquesa Tatiho...; u nás pak třeba Káťa a krokodýl) poetické filmy 50. a 60. let, kde se maximálně šetřilo s dialogy. To je tady dovedeno téměř k dokonalosti: když nepočítám (zřejmě) lidovou píseň v podání ženského kvarteta, ve filmu zazní jedno jediné slovo, a to jméno, kterým volá matka svoji dceru. Výsledkem je ale bohužel jen slabší průměr, protože nápaditost - ať už jde o situační motivy, nebo o celkovou atmosféru - by vystačila možná tak na středometrážní film. -------- V titulcích filmu uvedeno: český i orginální název The Bra. ()
Nie je to film, na ktorý nikdy v živote nezabudnete a pravdepodobne ho už možno nikdy viac ani neuvidíte. Napriek tomu určite neľutujete čas, ktorý ste mu obetovali. Na začiatku príbehu sledujeme prostý, ale poctivý život rušňovodiča Nurlana. Jeho stereotypný deň za dňom, kedy prechádza známou trasou, počas ktorej sa mu za oknom mihajú rôzni ľudia z chudobnej štvrte. Ich malé príbytky a jednoduché životy sú súčasťou tejto trate, ktorú využívajú aj na rôzne iné, pre nich praktické, účely (v čase, kedy akurát vlak nepremáva). Nurlan vždy na konci dňa dôkladne rušeň poumýva a "pooberá" z neho všetko, čo sa naň po ceste zachytilo. Či už je to košeľa alebo sfúknutá detská lopta. Každý jeden kúsok obdivuhodne poctivo vracia do rúk svojich vlastníkov. Predtým ako definitívne odchádza na dôchodok, sa na jeho rušeň prichytí niečia podprsenka. A tým sa začína jeho cesta, počas ktorej je odhodlaný za každú cestu nájsť majteľku tohto nežného kúsku látky, A v čom tkvie najväčšia originalita tohto filmu? Že celý dej prebieha bez akýchkoľvek dialógov - príbeh je rozprávaný iba mimikou a obrazom. Nebojte sa toho, slová sú veľakrát zbytočné. ()
Svým způsobem originální film kvůli minimum konverzací a trochu i prostředím. Jinak je to ale totální blbost a jenom čumím jaké kraviny se natáčí. Příběh není úplně tragický, ale je provedení i přes svou originalitu nudný a uspávající. Dokázal bych si to představit v mnohem lepším provedením plný dobrých hlášek, odmítnutí, nařčení z uchylnosti apod. situací. ()
Dobrá zpráva je, že k tomuto filmu nepotřebujete titulky. Většinu filmu tam chodí dědek s podprsenkou co najde na svý lokomotivě a oblejzá ženský, aby našel který ta podrpda patří. Směšný na tom je, že ta podprda mě přišla děsně jetá a všechny ty ženský usilujou o to, aby jí získali, ale když se jí nasadí na kozy, tak jim nesedí, takže se dědek nasere vezme podprdu a jde zase za dalšíma kozama. To sou fakt filmy snů tohleto. ()
Reklama