The Monarch
Obsahy(1)
Podobný exkurs do historie habsburské historie jste neviděli. Bratři Šimon a Michal Cabanovi přicházejí s netradičním a zábavným dokumentárním portrétem, který se snaží zjistit, kým byla Marie Terezie doopravdy. Skutečná panovnice. Politička v mužském světě. Diplomatka. Vizionářská reformátorka, která nakročila od feudalismu k občanské společnosti. Mnohonásobná matka. A to jí prý její syn vyčetl nedostatek odvahy. Zároveň se autoři zamýšlejí nad tím, co je to vlastně historie a jak s ní nakládáme. Nejde o klasický životopisný dokument ve wikipedickém stylu se spoustou dat, která si divák stejně nezapamatuje, ale hravý portrét historické osobnosti v kontextu doby, v níž žila. Autoři nabídli originální a formálně zajímavé zpracování tématu s velmi zajímavým výtvarným řešením dobových scén. (Česká televize)
(více)Recenze (3)
Není to až moc rozbité? Nejlepší ten historik, který nechtěl být jmenovaný. Ten neřekl vůbec nic. Aha dozvěděla jsem se, že abeceda je úžasnej vynález. ()
Z dokumentu mám velmi smíšené pocity. Hned v prvních minutách nás tvůrci ujistí, že 52 minut na čtyřicetiletou vládu Marie Terezie je žalostně málo, aby pak tyhle vzácné minuty zaplácli tím, že nás informují o tom, že dělat rozhovor v kavárně má sice určité kouzlo, ale potom je to v dokumentu dost blbě použitelný a historici zase řečmi o tom, že vlastně všechno o čem si budeme vyprávět jsou dohady a že se na vše dá dívat ze čtyřiceti různých úhlů a co že po nich vlastně chceme, protože na otázky, které jim tvůrci dávají vlastně odpovídat nechtějí, neb jsou asi blbé a s jejich dokumentem přece vůbec nesouvisí. Co mi tak utkvělo v hlavě je to, že v učebnicích je vlastně plno bludů, protože potřebujeme učit děti " jednotnou pravdu" a až budou dospělé a budou chtít, tak mají možnost se s touto skutečností srovnat a začít pátrat na vlastní pěst. Ale po čem? Když ani lidi, co se tím živí vlastně ví, že neví. ()
A mně to nepřišlo špatné. A možná, že někteří historici byli takto výstižnější a zajímavější (Tinková, Hrbek, Cerman, Štovíčková) než obvykle historici v dokumentech jsou a Hlavačkova teze, že v učebnicích pro školy to musí být jednoznačné (a zjednodušené), na tom není přece nic špatného, v dětství je nutné získat základní informace a zapamatovat si je a pak na nich stavět i je třeba různě přibarvovat, měnit. Jistě se nedá takhle točit dokument pokaždé, ale jednou a tak rozsáhlé látky jako je život a panování Marie Terezie to nebyl špatný nápad. A ty stínové dotáčky byly pěkné. ()