Jednorozený

Není divu, že si Marilyn Manson odtud bral těžkou inspiraci pro své průlomové album Antichrist Superstar. Begotten totiž působí jako ta nejšpinavější obrazová noční můra. Děsí hnusnými výjevy, vyvolává hlubokou depresi a některé z vás dokonce přesvědčí, že konec světa je na spadnutí. Rozkládající se a tlející mrtvá těla, všude jen bahno, krev a do toho zvuky, které i přes svou přirozenost (kapky vody, hmyzí cvrkot, bušení srdce) dodávají filmu naprosto jinou dimenzi. Hodně těžce stravitelný experiment, co mě tolik neoslovil (nejlepší moment je hnedka na začátku), ale zapůsobil drtivou silou. (05.12.2011)

Begotten je ideálním filmem, kterým by Vás slogan "Megafilm, v sobotu večer... na NOVĚ!" lákal k obrazovkám:) Velmi těžko hodnotitelný film. Úvodní scéna slibuje bizarní a morbidní podívanou a nezapomenutelný zážitek. Přišlo mi však, že právě tato scéna je tím největším vrcholem filmu. Následující děj je seskládán z několika stejných, stále dokola se opakujících výjevů. To může po chvíli docela začít nudit. A po nějaké době už mě tak nějak úplně přestalo bavit to vůbec sledovat. Nevím, co to všechno mělo představovat, nebo, co jsem v tom měla vidět. A do toho furt ti cvrčci:) Hudba je ale nádherně depresivní. Nějaké poselství Begotten zcela jistě má, já od toho však čekala mnohem více. Zatím nejlepší experimentální horor, jaký jsem zhlédla, je kanadský Subconscious Cruelty. (21.09.2014)

16mm náhrobný spiritualizmus... ////////// Pri klasifikovaní Begotten môžeme vychádzať z jednoduchého známeho predpokladu, že sa film stáva umením až vtedy, keď sa dokáže oprostiť od otrockého prepisovania holej skutočnosti do podoby audiovizuálneho média. Zásadným pojmom sa potom stáva slovné spojenie "sloboda zobrazovania". Tým nechcem povedať, že je Merhigeov celovečerný debut umením a musí sa tak bezprostredne posudzovať. Práve naopak, subjektívne v ňom vidím jednu z najväčších bizarností a zvrhlostí, aké kedy spatrili filmové plátno. A predsa si myslím, že je to dielo prinajmenšom veľmi pozoruhodné a, z určitého uhlu pohľadu, zásadné, minimálne pre filmovú teóriu a začínajúcich tvorcov. ////////// Pokúsim sa to skrátiť. Begotten od prvého pohľadu zaujme svojim prvotným vyzretím, ktoré akoby vypadlo z manifestov a autorských návodov surrealizmu a symbolizmu. V očakávaní čohosi striktne avantgardného a nevideného škúlime na nekvalitný čiernobiely obraz, v ktorom skutočne takmer nič nevidíme. Teda vlastne vidíme, ale často nám dochádza až opozdene, o čo sa jedná. Výjavy surovosti a podivnej zvrátenosti sa odohrávajú tu v kratších, ale nezriedka nepríjemne dlhých záberoch, ktoré nám servírujú presne to, čo od filmu očakávame - teda úvodnú samovraždu britvou, všemožné mučenie, pojedanie vnútorností (aspoň sa nazdávam, že to boli vnútornosti), podivné obrady a pod. Merhige však tieto divácky atraktívne pasáže zámerne predlžuje a sťažuje sledovanie rozličnými prvkami, ako je napr. diegetická zvuková stopa, zložená z efektov, hluku a ruchov, synchrónnych aj nesynchrónnych, náhodne poprehadzovaných, ale napriek tomu hladko zapadajúcich do bezútešného šedivého fikčného sveta a dopĺňajúcich sa s obrazom. Merhige využíva aj istých ozvláštňujúcich prvkov a postupov, ako je napr. falošná hĺbka ostrosti obrazu po vzore Občana Kanea, atypické prelínačky a množstvo ďalšieho. ////////// Je teda zrejmé, že si Merhige dobre uvedomoval svojho zámeru a možností, ako ho dosiahnuť. Domnievam sa, že sa snažil docieliť na ploche 78-minútového kolotoča cyklického hnusu otupelosti diváka voči zobrazovanému násiliu. V skutočnosti tým však vzniká zaujímavý efekt, pretože práve Merhigov až observačný prístup, prakticky absolútna absencia "normálnej" hudby a akéhokoľvek sprievodného komentára či narátora, len prosté sledovanie nekonečnej nočnej mory pôsobí ako zachytávanie skutočnosti druhého, alegorického sveta, ako by povedali Freud a Bonaventura, "za zrkadlom". A keď si uvedomíme, že Merhige vo filme vychádzal z jedného z tzv. "zážitkov blízkych smrti", ktorý prežil on sám, nemusíme byť ďaleko od pravdy. Aby som to uzavrel, presne ako hovorí AngelAngie, môže ísť o autentický odtlačok autorovho rozorvaného vnútra, resp. toho, čo videl, keď stál na prahu druhej strany. A s týmto vysvetlením sa uspokojím. 90% P.S.: Každopádne skvelá voľba k chutnému obedu. Niekedy si to zopakujem. (23.10.2014)

Tak tomu sa hovorí sila!!!!!!!!!!!Tento film nemá ani kúsok šťastia,poznatok niečoho svetlého,že môže byť aj lepšie.Tento drastické scény zamení ešte za drastickejšie.Samé bahno,špina,krv,hnus a to všetko zabalené do tak odpornej kamerovej štylizácie,že niekedy nieje vidieť ani h...o.A do toho monotónna hudba alebo všelijaké zvuky,ktoré ešte viac tu hrôzu znásoboval. Ten zrnitý čiernobieli kontrast ma po čase začal dosť otravovať.Mám za sebou viacero zvrátených i šialených filmových kúskov ale tento radím na samé dno odpornosti.Tento film ma krátku stopáž ale pri tomto filme to vyzeralo ako keby trval večnosť. (15.03.2015)

A já už myslel, že nikdy žádný odpad nedám ... tohle se ale opravdu nedá. Nemohu posoudit jestli byl film drastický, nechutný nebo romantický. A proč??? Protože bylo ho*no vidět!!! 78 minut neskutečné nudy a snahy alespoň z části pochopit "vo co gou". Uživatelé s hodnocením 3 a více by se měli začít bát. Už si pro vás jedou s kazajkou!!! (25.09.2013)