Režie:
Agnès VardaScénář:
Agnès VardaKamera:
Didier RougetHudba:
Joanna BruzdowiczHrají:
Agnès VardaObsahy(1)
V různých koutech celé Francie se Agnès setkala se sběrači a sběračkami, paběrkáři, shromažďovači a nálezci. Z nutnosti, náhodou nebo z vlastní volby jsou v kontaktu se zbytky po ostatních lidech. Jejich svět je překvapivý. (oficiální text distributora)
Recenze (32)
Naši civilizaci film přesvědčive představuje jako svět plný rozporu mezi plýtváním na straně jedné a hladověním na druhé... ()
Mimořádně povedené. Po prvních deseti minutách si Sběrače zašuplíkujete jako jednorozměrnou eko agitku na téma plýtvání vs. chudoba, s přibývajícími kapitolami, scénami a protagonisty se vám pomalu složí komplexní obraz společnosti nejen dolních padesáti procent - s jejími excesy, ctnostmi i slabinami. Obsah umocňuje i kontrast mezi formální neučesaností (záběry pokračují, ikdyž akce už skončila - kamera míří dolů atd.) a jasně patrnou dlouholetou zkušeností (rytmus, tón i estetika jsou uchopeny suverénně a film nemá hluchá místa). Autorka si možná chudobu trochu fetišizuje, ale neadoruje jí, nechá vyznít i "chudinské manýry", místy okázalé rochnění ve vlastní ublíženosti. Doporučuji i hodinový přídavek "dva roky poté". ()
Opravdu jeden z těch dokumentů co dokáží otevřít oči. ()
Předně musím podotknout, že se spíše dokumentárním filmům vyhýbám a nejspíš je neumím docenit. Na tento film jsme šli "za odměnu" ze školy, ovšem pro mě i mé kamarádky to byla spíše forma trestu. Nejenom, že téma sbírání všeho možného mě absolutně nezaujalo, k tomu mě až vyděsilo, kolik lidí sbírá harampádí, kteří ostatní vyhazují. Každopádně tento film asi (bohužel) nikdy nezapomenu. ()
Dotknúť sa ľudského. ()
Dokument je zvláštní v tom, že to skoro vůbec nevypadá jako pořádný film. Je natočený na viditelně levném přístroji , jeho střih je záměrně nevyleštěný a libuje si v překračování hranice od osobního až k požitkářství. Varda demonstruje svůj talent pro hledání významu ve všednosti a při zkoumání kultury mrchožroutů naráží na řadu přesvědčivých paralel. Film má občas tendenci setrvávat na legendárním statusu nové vlny Vardy, zvláště když se zdržujeme rozhovory a segmenty, které s tématem filmu jen slabě souvisí. Kupodivu to tak nějak celé funguje a baví. ()
Reklama