Maginot vs Siegfried : La guerre des lignes
Battle on the Frontline, Maginot vs Siegfried
Obsahy(1)
Mohutná nepřekonatelná opevnění, postavená s využitím nejmodernějších technologických postupů své doby... Ve 30. letech minulého století se celá Evropa rozhodla zabarikádovat za pevnostmi a obrannými liniemi. V Československu, Polsku, Belgii i Švýcarsku se napříč starým kontinentem postavilo přes 10 000 kilometrů opevněných linií. Všechna opevnění té doby se inspirovala francouzskou Maginotovou linií. Toto opevnění, předchůdce a vzor podobných staveb v mnoha zemích, se stalo ve své době mistrovským dílem. Mohutnost a technologické vybavení Maginotovy linie udělaly dojem i na největšího nepřítele – nacistické Německo. Jako odpověď na toto obranné opevnění dal Hitler v roce 1938 pokyn k výstavbě vlastního, západního valu, přezdívaného spojenci Siegfriedova linie. Od roku 1940 zadržoval svět dech, neboť se stal svědkem zkoušky, která na obě opevnění čekala. Jak se vůbec prosadila ve Francii i v nacistickém Německu myšlenka opevnění v době velkého nástupu bojových letadel a tanků? V čem se od sebe liší Maginotova a Siegfriedova linie? A konečně, jak tato opevnění v bojové zkoušce obstála? Podívejte se na polozapomenutou historii druhé světové války, na poslední válku pevnostních systémů. (Česká televize)
(více)Recenze (7)
Budovali všelijaké línie, vojenské opevnenia, nástrahy, zábrany a aj tak vojne a ich zničeniu nezabránili. Francúzska Maginotova línia a nemecká Siegfriedova línia: 700 vs 630 kilometrov obranných objektov. Obe ťažko preskúšané druhou svetovou vojnou. Maginotova svoj účel v podstate splnila a prinútila Nemcov postupovať cez Belgicko a Luxembursko. Pádu Francúzska ale nezabránila. Siegfriedova dlho odolávala, ale jej prelomenie nakoniec bolo jedným zo zlomových momentov vojny. ()
Málo známé historické skutečnosti. Nevěděl jsem, že Maginota linie Hitlerovi odolala. ()
Maginotova línia bola vybudovaná v rokoch 1929 až 1939, to sú rozsiahle opevnenia rozprestierajúce sa po celej východnej hranice Francúzska. 450 km obranných objektov malo zastaviť nemeckú inváziu.. Dňa 21.8.1939 začalo Francúzsko mobilizovať Maginotovu líniu, ktorej úlohou bolo vytvoriť prvú obrannú líniu pozdĺž hraníc. Vojaci z mierových kasárni sa presunuli do pevnostných objektov, aby ich pripravili k boji. Avšak táto obranná línia sa neosvedčila, dala Francúzom nádej a táto pýcha francúzskeho vojenstva bolo nakoniec úplne neúčinné a zostáva do dnes jednou z hlavných traumatizujúcich epizód modernej francúzskej histórie. Protiveň tejto línie budoval Hitler v rokoch 1938 až 1940 Siegfriedovu líniu dlhú viac ako 630 km. Obsahovala 18000 bunkrov, tunelov a tankových prekážok. Začína v meste Kleve na hraniciach s Holandskom po hranici Nemeckého cisárstva po mesto Weil am Rhein na hraniciach so Švajčiarskom. Francúzom nepomohla ani Maginotova línia, ktorá bola hodnotená ako ríša snov. Po obsadení ich krajiny Nemci obsadili túto líniu, vyviezli do Ríše čo sa dalo a tak sa stala bezvýznamná. Čo nebolo pravdou, o tom svoje vie aj generál Patton, ktorý oslobodzoval Francúzsko. ()
Ach ta mapa Evropy, kde je už Československo rozděleno na Protektorát Čechy a Morava a Slovenskou republiku, i když k tomu ještě v době budování Maginotovy linie nedošlo... ()
Zajímavý dokument o dvou nejzajímavějších pevnostních systémech 30 let dvacátého století. Zaujala mě pasáž o spolupráci Německa a Sovětského svazu v době Výmarské republiky na vývoji zbraní a technologií. Další zajímavostí dokumentu je rozbor tzv. komutativních náloží. ()
1. světová válka hluboce zasáhla do myšlení lidí, a ti si řekli: "Když se zabarikádujeme v pevnostech, nic se nám nemůže stát." Vzorem tehdejších opevnění byla Maginotova linie ve Francii. Výrazně předstihla svou dobu: byly tam motorové generátory, vzduchové filtry a kolektivní filtry, chránící před bojovými plyny. Hitler zareagoval a v roce 1938 zahájil stavbu vlastního opevnění, Západního valu, označovaného Spojenci jako Siegfriedova linie. Vojáci Wehrmachtu zde čekali na konci druhé světové s výhodou strategického postavení. Německá fronta byla zásobována přímo z Říše, zatímco u amerických jednotek docházelo k opožďování dodávek. Němci čekali v úkrytu, zatímco Američané se pohybovali v otevřeném prostoru. Telefonní linky byly stále neporušené, spojení fungovalo dokonce i v lese. Bitva na německých hranicích byla nakonec krvavější než předchozí boje na západní frontě. Americkým jednotkám trvalo 5 měsíců, než překročily hranice Říše. Siegfriedova linie nemohla porážku Třetí říše odvrátit, prodloužila však agónii režimu za cenu mnoha lidských obětí. Utkání mezi Maginotovou a Siegfriedovou linií skončilo remízou. Přestože byly projektovány a vybudovány podle dvou diametrálně odlišných vojenských doktrín, ani jedné z nich se nepodařilo zachránit svou zemi před porážkou. Díky novým zbraním, jakými byly kumulativní nálož či masivní nasazení letectva, byly tyto objekty v moderní válce neúčinné a zastaralé. 2. světová válka znamenala poslední boj opevněných linií na evropském kontinentu. ()