Krátkometrážní / Komedie
Československo,
1968, 25 min
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jiří VojtaHudba:
Jiří ŠustVOD (1)
Obsahy(1)
Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku - jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské. (Oskar)
(více)Zajímavosti (18)
- Jiří Sovák (Alois Randa) pro Slávku Kopeckou vzpomínal, že "když točím se zvířetem, vždycky si dám práci a věnuju se mu - aby si na mě zvyklo, aby slyšelo můj hlas, aby pak šla práce líp od ruky. Tak jsem chtěl taky kontaktovat Bohouše. Mám psy rád, ale Bohouše ne. Bohouš byl prase převlečené za bernardna. Z mordy mu trvale splývaly sliny. Závoje slin. Záclony. Museli jsme přerušovat natáčení, utírat mu tlamu - neuvěřitelné: pes přitom nijak neubejval. Kde se ten materiál v něm bral, to je u Boha. Říkal jsem mu: 'Bohoušku, já jsem ten pán, co ti bude nosit papáníčko. Bóžo, Bohoušku, podívej se na mě!' Bohouš tupě zíral, kam chtěl on, tak jsem ho popadl za ucho a točil ho k sobě. Zmohl se na blafnutí 'heeh!' a frkl mi snad třičtvrtěkilovou slinu přes prsa. Stál jsem jako ošerpovanej diplomat, musel jsem se převlíkat, majitel se smál a povídá: 'Vy se chcete kamarádit s Bohouškem? To se vám ale nikdy nemůže podařit. Víte, na co myslí? Myslí jen a jen na žrádlo!' Povídám: 'Proč mu tedy nedáte nažrat?' A on se smál: 'To bych dopadl! Víte, co by sežral, než by měl dost? Dvanáct kilo masa!' Navrhl jsem: 'Bohouši, ty máš lakomýho pána, pojď, půjdeme se projít!' Myslel jsem si, že se to zvíře v pohybu uvolní, bude hravé, skamarádíme se. Tak jsem ho vedl a říkám mu: 'Hele, tady je kuchyň, tady je ložnice...' A on jen čuměl a jeho oči říkaly: 'Tady jsem nežral, tady by se žralo, tady bych si dal!' Přestal jsem se o něj zajímat. Tři dny jsme pak točili, já nosil jídlo. Menšík jedl, Bohouš žral. Čtvrtej den koukám - Bohouše právě zvedali na křeslo, protože sám nevyskočil. Čtyři ho tam rvali. A Bohoušek funěl. Povídám Menšíkovi: 'Schválně, Laďo, zkusíme si, jestli ten blbec aspoň rozezná, kdo mu jídlo nosí a kdo s ním jí. Já vejdu a až budu u něj, vejdeš ty. Jestli ten blbec bude aspoň reagovat, jestli nás rozliší.' Bohouš seděl, a jak jsem vešel, zrychlil dech. Funěl jako lokomotiva. IQ vyletělo: viděl žrádlo. V tom vešel Menšík. Bohouš zle zavrčel. IQ měl, tím vrčením sděloval: 'Nevidím tě rád, hochu, kdybys tu nebyl, sežral bych to všechno sám!'" (NIRO)
- Inspirací ke žravému bernardýnovi byl scenáristovi Františkovi Vlčkovi st. bernardýn herce Saši Rašilova st., kterému jednou hodil k vylízání plechovku od olejovek a on ji spolkl a za pár dnů z něj vyšla vyleštěná a placatá. (sator)
- Sovák a Menšík nebyli zpočátku příliš spokojeni se scénářem. „Ježíši, to bude blbost,“ říkali si prý u jeho čtení. Nakonec sedli k lahvi vína a přepsali ho. Základ zachovali, ale své repliky vyškrtali a napsali k nim velkými písmeny „improvizace“. Režiséra Petra Schulhoffa pak postavili před hotovou věc. (HawkeyP)
- Jméno vedoucího hotelu (Alois Randa) bylo vybráno záměrně, aby obsahovalo slovo „sranda“. (raininface)
- Pes Bohouš zemřel v roce 1973. (M.B)
- Pes Bohouš zemřel v deseti letech. (M.B)
- Veškeré náklady včetně honorářů vyšly na necelých 10 000 Kč. (alonsanfan)
- Vladimír Menšík si natáčení se psem užíval. Měl spoustu prostoru k improvizaci, nikdo mu neskákal do řeči. „Akorát že Bohoušovi strašně smrdělo z huby. Víc než Sovákovi,“ přisadil si na jedné z besed po natáčení. (alonsanfan)
- Při scéně, ve které Bohouš na zemi olizuje hlavu Jiřího Sováka, vpletli filmaři do hercových vlasů kousky párků. (BLStryker)
- Bernardýn se dále ukázal ve filmu Poklad byzantského kupce nebo v seriálech Kamarádi a Hříšní lidé města pražského. (carott)
- Pes Bohouš se ve skutečnosti jmenoval Baldur a tento svět opustil v necelých deseti letech na následky otravy z přípravku proti blechám. (carott)
- Na konci filmu nechce Bohouš zjesť kúsok chleba - kedže mimo natáčania ho vždy zjedol, museli filmári ten kúsok natrieť benzínom. (kosticka7)