Epizody(15)
-
Wang Ling Kills Trotting Frog 3 Times (S01E01)
-
Fair and Just Class: President Election (S01E02)
-
How to Make an Origin Fostering Pill (S01E03)
-
What Should I Do When the Goddess Forces Me on a Date? (S01E04)
-
The Three Brothers of Shadow Stream (S01E05)
-
B++ Is the Best Language in the World (S01E06)
-
18 Tips for Maintaining a Spiritual Sword (S01E07)
-
Blade and Soul (S01E08)
-
The Masters of Shadows (S01E09)
-
Kidnapping (S01E10)
-
Sun Rong's Unique Skill (S01E11)
-
The Best Dog (S01E12)
-
Combustion! (S01E13)
-
Accident (S01E14)
-
Hopeless (S01E15)
Recenze (1)
Občas je to strašná blbost a u posledního dílu první řady musím hodně přivírat oči, abych jí racionálně pobral, dále pak animátoři na můj vkus až moc často spoléhají na výpomoc od počítače a v příběhu jsou momenty, kdy tam scénáristi cpou humor až příliš na sílu, a tak to někdy ruší atmosféru. To je pár nedostatků, díky kterým ode mě první série The Daily Life of Immortal King určitě nedostane plné hodnocení a teď to, co je tu vážně dobré a proč si ode mě seriál odnesl nadprůměrnou známku. Koncept OP hrdiny je tu hodně dobře uchopený. Wang Ling má takovou moc, jako třeba Anos Voldigoad a scénář s tím umí pracovat. Jsou tu zábavné ale i totálně epické momenty, u kterých jsem se královsky bavil a říkal si, že takhle má vypadat opravdový OP hrdina. Zatraceně, tady má hrdina i vlastní skvělou background music, když se do toho chystá opřít. Ona vůbec hudba celkově funguje skvěle a to nepočítám jen sympatický opening nebo ending, ale i doprovodnou hudbu, kde kromě již zmíněného „Wang Ling theme“ jsem si ještě hodně oblíbil song, co hraje během těch nejlepších soubojů. A samotné souboje, když se dají do pohybu jsou k nezastavení, je to dynamické, barevné, plynulé. Všechny souboje tu jsou slušná pecka a předposlední díl má za mě hodně slušné grády. Ono i celkové tempo je dobře rozvržené, od klidnějšího, zábavného a pomalejšího rozjezdu, kdy si zvykáte na postavy a prostředí až po intenzivní turnaj, kde skvěle funguje atmosféra i napětí. A kromě toho všeho tu místy i dobře fungují emoce, v což jsem po prvních pár dílech, kdy na mě třeba hlavní romance působila tak trošku nuceně a hlavní hrdina až příliš apaticky, vlastně ani moc nevěřil, ale postupně to opravdu začalo být pořád lepší a lepší. Scénáristi mě dokázali překvapit, vymysleli si způsob, jak hlavního hrdinu uchopit a jak pracovat s jeho netečností vůči ostatním, nejen že jí dokázali logicky vysvětlit, ale nakonec s ní dokázali i pracovat a udělat z ní i jedno z hlavních témat celé první řady. Jak jsem to měl ze začátku za takovou docela sympatickou blbost ve stylu již zmíněného anime The Misfit of Demon King Academy s Anosem Voldigoadem, tak mě překvapilo, že to v druhé polovině měli vše autoři docela promyšlené a že to na mě opravdu solidně zafungovalo. První série 7,8/10 a jdu zvesela na druhou. ()