Mother

Japonský kúsok, ktorý je totálne napalicu. Ono by sa dalo povedať, že 95% deja z filmu je mešuge, nelogické ba priam idiotské chovanie sa postáv, avšak záverečných 5% to všetko vysvetľuje. No a kvôli týmto piatim percentám som to zo zvedavosti dal až do konca. Tie postavy nie sú na facku, ale na riadnu mrdu lopatou po prašine! Ja chápem, že film poukazuje na oidipovský komplex a manipulátorstvo, ale podáva to takou formou, ktorej europsky divák len ťažko porozumie, a potom si len pomyslí, že všetkým Japoncom zrejme jebe! Ved' sa na to koniec koncov pozrite sami a uvidíte... (03.05.2022)

Komentář bude obsahovat spoilery, takže pokud to někomu vadí, dál nečtěte. Námět a kostra příběhu je vymyšlena super a film funguje zhruba do poslední půlhodinky. A při ní si pokládáte stěžejní otázku, kam až může celý film spadnout. A moc mě mrzí, že Japonci poslední dobou kopírují styl Korejců: šokovat až do poslední chvíle, ať to stojí co to stojí. Nicméně, pokud bych to měl brát celé vážně, ono to téma vážné je, tak si neodpustím pár poznámek. Předně, stačí se projít po Žižkově, a uděláte si obrázek o tom, jak se chovají, a hlavně jak vypadají bezdomovci. Zadruhé, pokud má žena obě ruce levé a hlavu, která ji zabraňuje makat a starat se o děti, tak ve většině případů dokáže roztahovat nohy nebo oblbovat primitivnější muže, za účelem takzvané vegetace (jakkoliv je prostituce v Japonsku formálně zakázána, tak to tam funguje pod rouškou něčeho jiného). Tady vypadají všichni jak ze žurnálu, sice v obnošených, ale čistých hadrech, syn po letech vypadá jako hvězda nějaké chlapecké skupiny a ne roky zanedbávaný hoch, a ke svému bezespornému talentu a intelektu, se místo k postupnému odporu, apatii a nenávisti k matce (jako každé dítě, které si tím prošlo), dopracuje k bezmezné lásce a hlouposti. A to už se nechci vracet k tomu, že spolu s uvadající krásou, by se každá taková žena držela stébla ve formě naivního opuštěného chlapa, označovaného jako terno... zuby nehty. A nejvíc mi ze všeho vrtá hlavou, kolik hvězdiček tomu dám. A protože mě to ve finále po tom všem nasralo, nedám ani jednu, byť to mohlo bejt v klidu za pět. (27.11.2020)

Nejapný pokus o sociální drama na japonský způsob. Karikaturizace postav, jejich afektované přehrávání a retardované zápletky z něho ovšem činí spíš nudnou, protivnou a sadisticky dlouhou frašku. Kdo se touhle teatrální taškařicí nechá byť jen trochu dojmout, měl by z japonské produkce sjíždět radši jen infantilní animáky. (24.01.2021)

Otrasná dráma o matke, ktorá sa nedá prirovnať ani k zvierati, nie ešte k človeku. Príbeh rozpráva otrasnú odyseu matky a syna Shuheia, ktorý od malička znáša matkine úchylky v automatoch, alkohole a v nemravnom spôsobe života, bez práce, domova a väčšinou aj jedla. Shuhei odmalička sprevádza touto tŕnistou cestou matku, neskôr sa pribudne aj malá sestrička. Všetko toto mrazivé peklo prebieha veľmi autenticky, až na nepochopiteľný sociálny systém, ktorý akosi nepochopiteľne nereaguje na krkavčiu matku. Taktiež nesedia časové posuny, pri pohľade na dospievanie Shuheia. Čas ale plynie, možnosti zmeniť tento katastrofálny stav osud ponúka , ale vždy sa matka vracia do tých istých koľají a vťahuje tam naďalej svoje deti. Až dôjde k momentu, keď krkavčia matka nahovára Shuheia zavraždiť jej rodičov. Potom je tu úžasná pointa Shuheia k tomuto strašnému príbehu, ktorý nikoho nenechá pokojným. (04.11.2020)

Veľmi ťažký film na pozeranie. Ja osobne sa radšej pozerám na vraždy v thrilleroch alebo akýkoľvek krvák, to ma nedostane, ale na domáce násilie, ožranstvo v rodine, krik detí, to je proste už neúnosné. Navyše, tí Ázijci si dávajú záležať na emóciách, ktoré nám môžu vyznieť afektovane, a tak tu máme predlhé kričanie do bezvedomia a búrlivé náreky. Aj preto ponechávam na priemere. (06.11.2020)