Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenze (3 673)

plakát

Tiché místo: První den (2024) 

O nic horší, než předchozí sice lehce temné, ale o to víc patetické a melodramatické díly. Bavil mě prolog, obě hlavní postavy byly pěkně vykreslené a dobře rozehrané. Velká škoda, že potenciálně zajímavý "nurse" byl sežrán a nahrazen ufňukaným troubou, a to nejspíš jen proto, aby ještě víc vyniklo, jaký je ta karcinogenní slečna srdnatý a statečný chlapík. A úplně nejvíc mě samozřejmě bavil vpád zubounů, tyhle "apo" scény mám tuze rád. Naproti tomu mě pak úplně nejvíc nebavila skoro celá druhá polovina s ňoumou, kočičkou, spoustou významných a uslzených pohledů a slabomyslnou pantomimou v šantánu, blééé.

plakát

Kill (2023) 

Dežo tuze mocinky myluje Margitu. Chtějí se vzít a mít kupu bejby. Ale na jejich zásnubní vlak zrazu zaútočí spojené loupežnické klany Čonků, Horváthů a Deméterů, aby cestující očórovali o portmonky, bižuterii a rolexky z Číny. Jsou brutální a zákeřní. Ale blbý Dežo se furt pere jako Mirek Dušín a na bezpočet likvidačních útoků kinžály a sekáčky odpovídá jenom svými pěstičkami, aby náhodou nějakého toho lumpa neporanil. Situace se ovšem změní chvíli před poločasem, když mu krvelačný mladý Čonka odkrágluje Margitu. A pak už taky Dežo konečně vezme do pracky pořádný čuro a začne všecky kill. Nejvíc se mi líbila tlučba hasičákem. Nebo když starýmu Čonkovi zapálil hlavu. Fajn reklama na indiánskou armádu a indiánské železnice. A taky fajn večerníček. A nemusím snad zdůrazňovat, že při jeho sledování je uvedení mozku do ultra úsporného režimu naprostá nutnost.

plakát

Rok 2022 z vesmíru (2023) (TV film) 

Nenechte se oblafnout těmi pěknými obrázky, které vidíte ve zdejší galerii. Ano, ve filmu je opravdu použito několik zajímavých několikavteřinových orbitálních snímků i zajímavých informací, ale taky mnohonásobně víc záběrů neorbitálních, k tomu několik opakujících se mluvících hlav, spousta otravných žurnalistických žvástů pronášených hnusně vlezlou dikcí, včetně angažovaných plků o válce na Ukrajině, a tak podobně. Jistě, jako televizní obrazová ročenka roku 2022 dostačující, ale pod titulem "The Year from Space" jsem si bláhově představoval něco úplně jiného. A jak bych si tedy takový dokument představoval já? Absence naprosté většiny kydů, mozaika dlouhých detailních pohledů z oběžné dráhy, doprovázených pokud možno jen stručnými titulky a nějakou vhodnou meditativní hudbou. Ale stádo si holt žádá něco polopatičtějšího.

plakát

The Glenarma Tapes (2023) 

Proč já prej se na ty FFka teda furt dívám, když je pak vždycky (skoro vždycky) zkritizuju, ptala se mě tuhle nedávno jedna zdejší spřízněná filmová duše. No, protože vždycky doufám, že tentokrát už to bude třeba lepší, koukatelnější, a nebudu muset zase jenom nadávat na dementní zápletku, epileptickou kameru, neustálý hysterický řvaní a běhání ve tmě a tak podobně. No a tady to až do půlky vypadalo docela nadějně - zajímavý (a snad i sympatický) postavy a dobře rozehraný seznámení se s nima, neotřelý reálie severoirskýho venkova, zvědavost vzbuzující příběh, navíc jsem ocenil, že ulsterská mládež jezdí na vejlety busem a ne třeba Fordem nebo Chevym jako v americkejch filmech mládež americká... No a potom... Nejdřív jsem se dost divil, že by se v dnešní době navigací a map v mobilech parta mlaďasů řídila na tripu mapou papírovou a bloudila pár mil od vesnice jako v divoký pustině, no a vzápětí už to bylo zase tady: dementní zápletka, epileptická kamera a neustálý hysterický řvaní a běhání ve tmě po lese. Fakt vodvaz.

plakát

Až na konec světa (2023) 

Nevadila by mi pseudoartová forma mozaiky z několika časových rovin, při aspoň průměrné divákově inteligenci není složité se v ději orientovat. Ale proč vlastně? Klasicky vyprávěné příběhy mám mnohem radši. A pak tedy ten nešťastný příběh. Těšil jsem se na obrazy z osidlování Divokého Západu proložené typicky westernovými prvky a krásnou přírodou, a dostal nudnou rozvláčnou užvaněnost s retardovanou "romantickou" složkou a la Rosamunde Pilcher. Velké zklamání. Jedna za trochu té "malebné krajiny nevadských kaňonů a lesů", i když je z Mexika.

plakát

Mount Chiak (2023) 

Ale no tak, mí oblíbení Korejci přece v rámci žánru umějí mnohem lepší věci, tahle nedomrlá pseudohorrorová skorokomedie pro mládež je jenom slabý odvar podobných filmů amerických, které jsou přitom už taky často jenom slabými odvary plnotučných horrorů. Pro znechucenost z takovéhle stereotypní tvůrčí nenápaditosti dám ještě o jednu hvězdu míň, než by asi bylo objektivní. Nezajímavé nebo rovnou otravné postavy, nezáživný a nenápaditý příběh, stokrát omletá šablona... prostě naprostá filmová zbytečnost, po použití přetáhnout do koše a zapomenout beze stopy.

plakát

The Captives (2024) 

Chanové jsou jak známo nadmíru schopní plagiátoři a kopírovači, a jejich plagiáty a kopie už jsou v posledních letech stejně dobré jako originály. Ba jejich kopie často originály i předčí, protože je různě zdokonalí, vylepší, vytuní. A tak i na poli kinematografického ultrabraku a fantasmagorie dosahují ještě "lepších" výsledků, než jejich američtí, evropští nebo i ruští učitelé, respektive čínské okopčené retardované komerční galimatyáše bývají ještě brakovější a šílenější, než jejich předlohy. Tohle veledílo ovšem zjevně vzniklo v Hongkongu, takže aspoň nepostrádá jakous takous technickou úroveň. A pokud si chcete pořádně proprat mozek a zvrhle se pobavit, není to špatná volba. Zamrzí (nasere) snad jen dabing do mandarínštiny, ale po kantonské verzi se shánět fakt nehodlám.

plakát

Království Planeta opic (2024) 

Vizuálně pěkná pohádka pro mládež i dospělé, nic víc, ale ani nic míň. A pokud vám tedy nevadí přemíra digitálna. Jelikož jsem se v první půli z jistých příčin příliš nesoustředil, měl jsem právem takový neblahý dojem, že mi musely uniknout nějaké podstatné informace, jako třeba odkud se vlastně vzala Nova a jaktože mluví. Ale posledních pár minut mě uklidnilo, že mi tyhle informace neutekly, ony tam prostě fakt nebyly a vše se dovysvětlí až v samotném závěru. Myslím dost povedeném závěru, že bych si hned dal další díl, bude-li tedy někdy nějaký.

plakát

Des Teufels Bad (2024) 

Osud nešťastnice Agnes, jejíž dospělý/manželský život byl zjevně dalek jejích dívčích představ, mi připomněl zmínku v Klímově Velkém romanu o ženě, jež "...ze sadismu zavraždila manžela, aby z masochismu docílila guillotiny. A strašlivě jí rozčílilo, že před popravou nebyla v žaláři zbičována.". Ale dost žertů, umím si představit jak hrozné musí být narodit se do takové situace/společenské vrstvy, ze které prakticky není úniku, jen podobně zoufalým a krajním způsobem. Já ovšem na místě nebohé Agnes bych namísto neviňátka odkrágloval radši sekýrnickou tchýni. A mimochodem slyšel jsem o talismanu z provazu oběšence, nebo o magické moci oběšencova semene, ale o pití krve sťatých nikdy, aspoň ne v křesťanské Evropě. A google taky mlčí, takže nejspíš se jedná jen o jakýsi symbolismus. Nebo snad... ? A ještě na okraj - mají to ti katolíci ale ukrutně jednoduché, co? Spáchat libovolné kurevstvo, pak se z něho vyzpovídat a dojít tak rozhřešení a tím i klidu duše. Pro leckoho jistě svůdná iluze.

plakát

Strážci (2024) 

Kokos nepadl daleko od palmy a mladá Šajmalanka se zjevně potatila, jako třeba i mladá Lynchovka (kurňa ještě od jedné dcery slavného taťky rejži jsem něco viděl, jen si teď zaboha nevzpomenu od které). Ale k otcově fortelnosti má hezká Išana ještě daleko. Možná je na vině i dějově poměrně slabá předloha - žádný Holdstock se nekoná, zajímavá ústřední myšlenka je totiž dost nešikovně zpracovaná. A tak si toho z jejího prvního celovečeráku mnoho neodnesu, snad jen jakýsi matný dojem jakéhosi komorního, nepříliš záživného mysteriáku pro mládež, dojem, který mi z makovice nejspíš do týdne beze stopy vyprchá.