Približenije

Približenije je film o paměti, o národu, o vzdělání a s nimi spojené nicotnosti osobního osudu a upínání se k němu. O absurditě národovectví bez pravé hrdosti anebo o nechuti se podvolit vymývání mozků. Sledujeme zde výsek postupně se vyvíjejících situací z několika prostředí: jednak je zde rodina se dvěma takřka dospělými dětmi, rodina, v níž si mladí s rodiči nerozumí, rodina, ve které otec vyvíjí absurdní snahy o zachování majetku a paměti rodu, aniž by si byl jist, kdo a co k němu vlastně přináleží. V druhé rovině sledujeme výuku ve škole: floskule, trapnosti, hlouposti, které se vtloukají do hlav mladé generaci, která – snad – stále vzdoruje, namísto, aby šla poslušně vyškolena ve vojenském útvaru kamsi bojovat. V třetí rovině sledujeme domácnost samotného učitele, jehož žena, rovněž učitelka, je zcela vyhořelá a radí mu, aby se pracemi svých studentů vůbec nezabýval. A v poslední z rovin sledujeme osudy otce rodiny, který dochází do ruin bývalého rodinného sídla, ruin uprostřed ostatních ruin v horách, nad nimiž ční socha Lenina a občas zde projede auto se dvěma kráskami anebo projde člověk s praporem – praporem jakéže země? (garmon)