Šógunovi nindžové

Některé filmy s tím jak léta běží dostávají nový rozměr. Šógunovi nindžové možná mohla být totální akční pecka v odbě svého vzniku, ale dnes se jedná o regulérní komedii. Opravdu jsem se nasmál tak, jako ani u mnohých komedií. Celý ten tupý scénář, žalostné herecké výkony, velice komické akční scény a hlavně všudypřítomná osmdesátková hudba dávají dohromady vskutku podivnou podívanou. Zejména přijdou-li na scénu nidnžové. Ti lezou ze stromu hlavou dolů, houpají se různě po lanech, podhrabávají se pod zemí atd. a to vše při použitých speciálních efektech působí ryze komicky. Film je také dokladem toho jak moc jinak prožívají japonci emoce a jak moc jiný mají smysl pro humor. To jak skládají scény, nebo spíš události přijde Evropanovi leckdy proti logice. Na druhou stranu si respekt zaslouží zejména Hiroyuki Sanada, protože jeho místy až akrobatické bojové umění občas vyráží dech. (17.10.2011)

Přes značnou popularitu považuji toto dílko za asi nejslabší ze "šógunovské" čtveřice. I přes poněkud úchylný titulní song jde však o 2 hodiny výborné zábavy (byť koutky někdy směřují nahoru, aniž by to byl záměr autorů;). Po akční stránce je film značně zdařilý, dějově to poněkud hapruje, ale upřímně, koho to zajímá? Vtipný je Tetsuro Tamba s hustými bílymi vlasy a vousy:), herecky nejlépe ztvárněn je asi Hanzo Isaa Natsuyagiho; v hlavních rolích se vyskytují jedinci zdatní spíš fyzicky, než herecky, avšak opět - koho to zajímá? Klasická akční řežba, na kterou jsme jako malí opakovaně zírali s neskrývaným obdivem a zkoušeli, kdo z nás vykopne výš...;) (03.12.2008)

Na rok 1980 pomerne zlé. V prvej polovici 80. rokov bola nakrútená napríklad ninjovská trilógia Cannonu či Americký ninja s Dudikoffom a oproti týmto kúskom pôsobia Šogúnovi nindžovia dosť chatrne a čo sa týka prepracovanosti choreografie bojových scén sa nemôžu rovnať ani hongkongským kung-fu filmom zo 70. rokov. Jediný, kto tu predvedie čosi z repertoáru bojových umení, je Hiroyuki Sanada, väčšina akčných sekvencií je však zmätená a z diváckeho pohľadu vizuálne nezaujímavá. Keď už nič iné, tak Ninja bugeicho momochi sandayu predčuje ostatok žánrovej produkcie aspoň čo sa brutality týka. Tvorcovia tu nechávajú násilnou smrťou umierať bezbranných civilistov, malé deti či ženy (dokonca tehotné ženy), čo je relatívne nezvyklé aj na Japoncov, tieto úmrtia však v rámci chaotického príbehu nemajú patrične zdrvujúci dopad a mňa osobne nechali úplne chladným. (19.01.2012)

,,Já Momoči Takamaru prohlašuji: dostaneme hlavu Širanuie Šógena, svrhneme Tojotomiho Hidejošiho a obnovíme náš rod Momoči!“….. Další z filmů, který z dnešního filmového hlediska těm mladším mnoho neřekne. Možná v nich vyloudí smích ,,trapný“ karate, směšné zvuky, příšerná hudba... mohl bych pokračovat. My, co tohle hltali před 30 lety na VHS je asi nepřesvědčíme jaká pecka to tenkrát byla, a že H.Sanada byl pro nás stejnej Bůh jako třeba ...Sandokan! Ale v podstatě se dneska budeme smát s nimi! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět jeden z legendárních NINJA filmů. 2.) Zajímá mě, jaký druhy mučení měli Japonci v 17. století. 3.) Zjistím, že už v roce 1980 si s brutalitou ve filmu v Japonsku nikdo hlavu nelámal. 4.) Stále nechápu, proč se ve středověku nemohli v Asii (lidé) přemnožit. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (26.11.2010)

To je snad poprvý kdy mi ,,hudba",ani ne tak dikotéková jako spíš výtahová,naprosto zničila film.Jindy by mi jistá zmatečnost děje (u japonců docela obvyklé) a neherci zas u tohodle moc nevadili. Zvláště když jakoby kung-fu vyjímečně nakope zadky samurajům,případně ninjům (v japonském filmu !!). Někdo moc chtěl,na pilu tlačil a u mě prořez jako sviňa.(55%) (25.07.2010)