Skvělá, skvělá, skvělá animace, něco takového tu bylo naposledy opravdu před pěti lety, ale co je důležitější: Skvělý příběh! Aby nápady hýřící animák strčil do kapsy přinejmenším osm hraných filmů (těch, ve kterých se Spider-Man objevil), to se opravdu musí vidět. Své místo tu má každý vtip i každý procítěný dialog, každá postava, každá akční scéna.... Původně jsem se lekl se, že film potrvá dvě hodiny dvacet, ale když skončil, bylo mi to málo. Na třetí díl se proto nesmírně těším (aby ne, po tom finále) a vzhledem k tomu, jak je tenhle nahuštěný, se do jeho premiéry mám rozhodně čím zabavit.
Tleskám kreativitě scénáristy, řvu smíchy nad ahistoričností prakticky čehokoliv, co se objeví na plátně a souvisí to s Němci, a konstatuji, že slabá hodinka a půl (bez titulků) je dnes už trestuhodně málo vídané umění, zvlášť pokud jde o žánrové filmy. A tohle není nic jiného než přepálená "one man army Nazi killing spree" žánrovka, kterou zjevně tvůrci dělali s velkou radostí:) Westernová, resp. Tarantinovská stylizace funguje na výbornou, ale přesto ke konci už to všechno bylo i přes neskrývaně záměrnou přehnanost prostě moc. Ale i tak nelituji ani jediné minuty, kterou jsem u téhle brutální záležitosti strávil. Ryzích 80%.
Rodinná komedie ze světa, který nemá s realitou nic společného. Navíc taková divně rozlítaná, což může být dané knižní předlohou, každopádně groteskní vedlejší postavy jsou naprosto WTF; a když měla zápletka vrcholit, tak to na mě nějak přestalo fungovat. Možná proto, že super mega cool hudební festival si představuju jinak než tvůrci Yes Daye:) A to mi věřte, že Jenn Garner mám rád od Alias až po Juno - to prosím neberte z hlediska času (to jsem vážně tak starý? :D ), ale žánrového rozpětí. Ke konci už toho prostě bylo moc, a kardinálně z toho trčela snaha hlavně neukázat nic, co by nebylo jak z cukrkandlu. Prostě bullshit na bullshit, a ne, nejsem ochotný to vykšeftovat za příhodné poučení pro moje vlastní děti, že mít za někoho zodpovědnost může znamenat, že z vás bude mít pocit, jak šíleně ho omezujete;) No a hraje tam Jenna Ortega, což ruku na srdce, je pravděpodobně - pokud Vám film nevybraly děti - hlavní důvod, proč se díváte:) K tomu se dá dodat jen to, že obdivuju práci maskérů, protože bych nikdy neřekl, že mezi tímhle a Wednesday uplynul pouhý jeden rok. Ale zpět k věci, jelikož jsem ani o paní jménem H.E.R. až do tohohle filmu nikdy neslyšel, vidím to tak na 50%.
To nejdůležitější na úvod: Nenechte se zlákat tím, že by snad mohlo jít o celovečení "původním stylem animovanou" verzi Mikuláše. Tohle je dokument o historii jednoho comicsu, respektive o jeho tvůrcích... a je animovaný;) Animovaný stejně jako comics, kterým je film prokládaný. Lépe tu myšlenku ale vyjádří věta, že z vizuální stránky Vám nejpozději při představě, že by to někdo opravdu všechno mohl zvládnout ručně, vypadnou oči z důlků;) Skvělé nápady, obsah pro celou rodinu, kdy rodiče dostanou spoustu "zákulisních" informací o Goscinnym a Sempém, spolu s velmi trefným "nastavením zrcadla", pokud jde o rodičovství a vztahy mezi dospělými, a děti zároveň s tím neuvěřitelnou (a stále pravdivou) švandu ze života malých kluků a holek. Film je tak nacpaný vším možným, že Vám ani nepřijde, že jsme bez titulků na nějakých mrzkých 80 minutách. Úžasná podívaná, ode mě 90%.
Čistý žánrový požitek, který kupodivu ani nemá dnes "nezbytných" 145 minut:P Dokonce ani 120, a ani 100:) Skvěle vybrané zasazení, hrdinka, které nejde nefandit (plus věrný pes k tomu;)), promyšlené budování atmosféry, nápaditá akce, výborně padnoucí hudba, za ten nevysoký peníz v rozpočtu spousta "muziky", a samozřejmě taky kopec pomrknutí na fanouška série:) Naprostá spokojenost, která v téhle kategorii "zábavných filmů" znamená velmi solidních 80%.
Paul Newman dokáže prodat každou repliku, protože on byl, je a bude navždy ten největší borec, ale jinak ten film si tak nějak nevzrušivě plyne, emoce kloužou tak lehce po povrchu, příběh by se dal odvyprávět na dva řádky, a kdybyste si náhodou během sledování museli odskočit na pár minut pryč, o nic zásadního byste nepřišli. Prostě klasickej Benton v pozdní éře.
No, s tou komedií to zase nějaký anotační smíšek dost nepobral. Jedná se spíše o mrazivě přesnou hororovou realityšou a až esteticky i fyzicky nepříjemnou anální sondu do müsli pošahaných pozornostních kurev, jakých tu s patologickým rozvojem asociálních sítí vyrostlo snad více než pseudosoucitných bolševických sviní po teplém, černém transdešti. Pošahaných pozornostních kurev, které se pro svých 15 minut a výnosy z virtuální sledovanosti asociálních obludárií a kretenárií neváhají úchylovat až k sebepoškozování. Opravdu mile nastavené zrcadlo, psychopatologicky vytuněné a seversky minimalistické memento o tom, jaké deviantní potraty tahle zkurvená doba sériově produkuje, plné „krásných a sympatických“ lidí. A pokud to někdo nazývá přepáleným bizárem, má asi hlavu zaraženou hodně hluboko v prdeli, nebo je prostě hloupoučký sluníčkář. Každopádně závěrem nezbývá než hluboce smeknout před Kristýnou Chujatorpovou, která tu choromyslnou šeredu herecky vystřihla tak dokonale, že jsem měl zase jednou neodolatelné nutkání mlátit televizi.
"Neuveriteľné príbehy" (Amazing Stories) je americký televízny projekt, ktorý bol zameraný predovšetkým na divákov, ktorí majú radi horror, thriller a sci-fi . V priebehu rokov 1985 až 1987 boli vyprodukované dve série, ktoré dohromady obsahujú štyridsať päť samostatných dielov. V poradí pätnásta epizóda z prvej série nesie názov "One For the Road" (Jedna na zahriatie). V roku 1986 ju natočil afroamerický režisér Thomas Carter. Počas zimného dňa sa v bare stretnú dvaja povaľači, ktorí sú však úplne bez peňazí. Nemajú za čo piť. Spolu s majiteľom podniku a barmanom ukujú plán, ako zlepšiť svoju nepriaznivú finančnú situáciu. Uzavrú životnú poistku na starého opilca, ktorú chcú po jeho smrti zinkasovať. Preto sa snažia, aby zomrel čím skôr. Ten však má velice silný korienok. ***
Premisa obšlehnutá z ´Mechanickýho pomeranče´, což by bylo fajn, ale ten scénář …. ten asi napsal Jára Cimrman. Nevěřil jsem ani jediný na sílu komponované scéně, ani jedinýmu dialogu a ten sociálněkriticky rozměr, co to chtělo zdánlivě mít, je k smíchu. V 70.letech to Italové sekali jak Baťa cvičky, mnoho stovek filmů ročně, totální nadprodukce, takže bylo místo i pro takovýhle škvár. Ale chápu, proč po tomhle sáhlo vydavatelství ´Arrow´ pro svůj sběratelský box, úchylný to je totiž dost.
Soustředění na antické inovace budí i po 1500 - 2000 letech nebetyčný úžas. Netýká se to zdaleka "jen" Neronova paláce Domus Aurea nebo Kolosea, ale i celkové urbanistické koncepce, prvních nájemných domů lidských dějin a řady technických staveb. Versailles v této soutěži invence a plýtvání podléhají a pochybuji, že v historickém Spojeném království se najde srovnatelná architektura nebo celé areály. Zmínku zaslouží i scénář a jeho ztvárnění. Tedy znaky a úroveň pro francouzské dokumenty až příslovečně příznačné znaky.
„Tak s tím stresem něco uděláme, ne?“ Tvůrci okolo publicisty Josefa Klímy si vybrali skutečnou kauzu, kterou obalili dalšími motivy, aby to celé bylo ještě víc mlaskavé. Znalost a inspirace politickým prostředím v první dekádě nového tisíciletí je patrná. Bulvární novinář první díly uvozuje tím, že je pěkná svině, kterou živí neštěstí druhých. Anička studovala vysokou školu. Teď ovšem černooká brunetka přežívá coby venkovská servírka, stará se o nemocnou mámu a trpí nespolehlivost přítele. Ovšem matka zase tak chorá není a přítel rozhodně nepatří k nejvěrnějším. Pomůže jí zděděný byt v Praze. A nakonec i štěstí při hledání jobu: práce ve sněmovní jídelně je jen odrazovým můstkem na cestě vzhůru. Až do Strakovy akademie. Uběhne pár týdnů a naše potvora už promyšleně zvažuje, o koho rozšíří své milenecké portfolio. Tuhle holku holt někdo solidně podcenil, ač je to tedy celé postavené na náhodách, scenáristické ledabylosti či na hlouposti postav, které by přitom měly být opatrné. A když se pár dílů docela povede, následují další, které jsou zase plné blábolivých minut, kroky postav jsou jalové a ke kýženému výsledku se dopracují zatraceně snadno. Eva Podzimková si každopádně svou mrchu náležitě užívá. A postelové scény? Ty jsou svou snahou o „světovost-dusnost-energičnost“ kouzelné.
„S DOSTATKEM DAT PŘIMĚJEŠ LIDI UDĚLAT CO POTŘEBUJEŠ…“ Nejdřív to vypadá na novodobý „Švindlíře“, ale (brzy) z toho vyleze paranoia nejhrubšího zrna, postavená na chytrosti (– co chytrosti… na genialitě!) hlavní postavy a zajímavosti příběhu. Trochu akce, neustálý zdrhání a hlavně paranoidní teorie, který dostávaj na prdel od ještě šílenější skutečnosti. Někdy to je trochu blbý, možná to mohlo bejt i kratší… ale ten konec se jim povedl! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Série byla inspirována politickými filmovými thrillery „Tři dny Kondora“, „Manchurianský kandidát“, „Maratónec“ nebo „Pohled společnosti Parallax“,. 2.) Thx za titule „Kardamon“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **
Přítomnost Sáry Connorové a malého výrobku Skynetu, co disponuje ukrutnou silou a umí napodobovat hlasy, může někoho zmást, ale tady se jedná o lehce kriminální drama, při kterém se psychiatr sbližuje s chlupatou autistickou dekou. Zajímavé poznatky ke stále nezmapované vývojové poruše, logické rozuzlení s malou dávkou přepjatosti a herci v rolích, na které jsme u nich zvyklí. Vždy ne úplně křišťálový J.T.Walsh, lidský Dreyfuss, de Sade Lithgow i ochranitelská dcera frontmana Aerosmith s nymfickými rysy..
Parádní mysteriózní dokument o neexistující skupině, jejichž členové sice nenahráli žádnou nesmrtelnou pecku, ale zato každý den a každou sekundu žijí ten svůj rockenrollový sen. Je hrozně smutné když jim na autogramiádu nikdo nepřijde. Naproti tomu je zde spousta zábavných okamžiků. Například hra houslemi na kytaru nebo Stonehenge či když hlasitost ohulí na 11. 80%
V 80. letech by se to možná uchytilo, dnes tohle nemá šanci nikoho uspokojit. Marko Zaror se vyšvihl ve Wickovi 4, takže jsem mu dal šanci i zde, ale nebylo to ono. Formu má slušnou, ohání se podobně jak Adkins to se musí uznat, ale je to zkrátka béčko jak hrom s nezajímavou dějovou omáčkou okolo. Alespoň, že fighty jsou bez střihu a choreografie není nejhorší, ale když je někdo rozmlsaný Asii jako já, tak tady už necítím adrenalin, napětí ani potřebné vzrušení. 4/10.
Krásné ženy, zajímavý a roli si užívající Bruce Willis a můj neoblíbený Matthew Perry. Teda řeknu vám, že kdybych si měl volit mezi Coffeym a Chandlerem, tak Chandler už spí s rybami. Třeskutá zábava Sousedský zabiják určitě není, ale třeba scéna kdy Amanda Peet odpoutává pozornost určitě stojí za zopakování. 60%
// Co na to říct, jestli se ještě před pár týdny tvrdilo, že jsou komiksové filmy na úpadku, třetí Strážci a Spider-Man: Napříč paralelními světy dokazují, že s trochou snahy se tady dají pořád dělat velké, zásadní a v mnoha ohledech žánr definující věci. Jestli je pro mě Hollandova trilogie tím nejlepším hraným ztvárněním příběhu kolem Petera Parkera, Spider-Verse (brzy) trilogie začíná rychle aspirovat na nejlepší ztvárnění Spider-Mana jako takového.
D.Moore–Spider-Man: Napříč paralelními světy(2023)
Skvělá, skvělá, skvělá animace, něco takového tu bylo naposledy opravdu před pěti lety, ale co je důležitější: Skvělý příběh! Aby nápady hýřící animák strčil do kapsy přinejmenším osm hraných filmů (těch, ve kterých se Spider-Man objevil), to se opravdu musí vidět. Své místo tu má každý vtip i každý procítěný dialog, každá postava, každá akční scéna.... Původně jsem se lekl se, že film potrvá dvě hodiny dvacet, ale když skončil, bylo mi to málo. Na třetí díl se proto nesmírně těším (aby ne, po tom finále) a vzhledem k tomu, jak je tenhle nahuštěný, se do jeho premiéry mám rozhodně čím zabavit.
Gemini–Sisu(2022)
Tleskám kreativitě scénáristy, řvu smíchy nad ahistoričností prakticky čehokoliv, co se objeví na plátně a souvisí to s Němci, a konstatuji, že slabá hodinka a půl (bez titulků) je dnes už trestuhodně málo vídané umění, zvlášť pokud jde o žánrové filmy. A tohle není nic jiného než přepálená "one man army Nazi killing spree" žánrovka, kterou zjevně tvůrci dělali s velkou radostí:) Westernová, resp. Tarantinovská stylizace funguje na výbornou, ale přesto ke konci už to všechno bylo i přes neskrývaně záměrnou přehnanost prostě moc. Ale i tak nelituji ani jediné minuty, kterou jsem u téhle brutální záležitosti strávil. Ryzích 80%.
Gemini–Yes Day(2021)
Rodinná komedie ze světa, který nemá s realitou nic společného. Navíc taková divně rozlítaná, což může být dané knižní předlohou, každopádně groteskní vedlejší postavy jsou naprosto WTF; a když měla zápletka vrcholit, tak to na mě nějak přestalo fungovat. Možná proto, že super mega cool hudební festival si představuju jinak než tvůrci Yes Daye:) A to mi věřte, že Jenn Garner mám rád od Alias až po Juno - to prosím neberte z hlediska času (to jsem vážně tak starý? :D ), ale žánrového rozpětí. Ke konci už toho prostě bylo moc, a kardinálně z toho trčela snaha hlavně neukázat nic, co by nebylo jak z cukrkandlu. Prostě bullshit na bullshit, a ne, nejsem ochotný to vykšeftovat za příhodné poučení pro moje vlastní děti, že mít za někoho zodpovědnost může znamenat, že z vás bude mít pocit, jak šíleně ho omezujete;) No a hraje tam Jenna Ortega, což ruku na srdce, je pravděpodobně - pokud Vám film nevybraly děti - hlavní důvod, proč se díváte:) K tomu se dá dodat jen to, že obdivuju práci maskérů, protože bych nikdy neřekl, že mezi tímhle a Wednesday uplynul pouhý jeden rok. Ale zpět k věci, jelikož jsem ani o paní jménem H.E.R. až do tohohle filmu nikdy neslyšel, vidím to tak na 50%.
Gemini–Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo(2022)
To nejdůležitější na úvod: Nenechte se zlákat tím, že by snad mohlo jít o celovečení "původním stylem animovanou" verzi Mikuláše. Tohle je dokument o historii jednoho comicsu, respektive o jeho tvůrcích... a je animovaný;) Animovaný stejně jako comics, kterým je film prokládaný. Lépe tu myšlenku ale vyjádří věta, že z vizuální stránky Vám nejpozději při představě, že by to někdo opravdu všechno mohl zvládnout ručně, vypadnou oči z důlků;) Skvělé nápady, obsah pro celou rodinu, kdy rodiče dostanou spoustu "zákulisních" informací o Goscinnym a Sempém, spolu s velmi trefným "nastavením zrcadla", pokud jde o rodičovství a vztahy mezi dospělými, a děti zároveň s tím neuvěřitelnou (a stále pravdivou) švandu ze života malých kluků a holek. Film je tak nacpaný vším možným, že Vám ani nepřijde, že jsme bez titulků na nějakých mrzkých 80 minutách. Úžasná podívaná, ode mě 90%.
Gemini–Predátor: Kořist(2022)
Čistý žánrový požitek, který kupodivu ani nemá dnes "nezbytných" 145 minut:P Dokonce ani 120, a ani 100:) Skvěle vybrané zasazení, hrdinka, které nejde nefandit (plus věrný pes k tomu;)), promyšlené budování atmosféry, nápaditá akce, výborně padnoucí hudba, za ten nevysoký peníz v rozpočtu spousta "muziky", a samozřejmě taky kopec pomrknutí na fanouška série:) Naprostá spokojenost, která v téhle kategorii "zábavných filmů" znamená velmi solidních 80%.
Lima–Nejsem blázen(1994)
Paul Newman dokáže prodat každou repliku, protože on byl, je a bude navždy ten největší borec, ale jinak ten film si tak nějak nevzrušivě plyne, emoce kloužou tak lehce po povrchu, příběh by se dal odvyprávět na dva řádky, a kdybyste si náhodou během sledování museli odskočit na pár minut pryč, o nic zásadního byste nepřišli. Prostě klasickej Benton v pozdní éře.
verbal–Je mi ze sebe špatně(2022)
No, s tou komedií to zase nějaký anotační smíšek dost nepobral. Jedná se spíše o mrazivě přesnou hororovou realityšou a až esteticky i fyzicky nepříjemnou anální sondu do müsli pošahaných pozornostních kurev, jakých tu s patologickým rozvojem asociálních sítí vyrostlo snad více než pseudosoucitných bolševických sviní po teplém, černém transdešti. Pošahaných pozornostních kurev, které se pro svých 15 minut a výnosy z virtuální sledovanosti asociálních obludárií a kretenárií neváhají úchylovat až k sebepoškozování. Opravdu mile nastavené zrcadlo, psychopatologicky vytuněné a seversky minimalistické memento o tom, jaké deviantní potraty tahle zkurvená doba sériově produkuje, plné „krásných a sympatických“ lidí. A pokud to někdo nazývá přepáleným bizárem, má asi hlavu zaraženou hodně hluboko v prdeli, nebo je prostě hloupoučký sluníčkář. Každopádně závěrem nezbývá než hluboce smeknout před Kristýnou Chujatorpovou, která tu choromyslnou šeredu herecky vystřihla tak dokonale, že jsem měl zase jednou neodolatelné nutkání mlátit televizi.
MM_Ramone–Neuvěřitelné příběhy - Jedna pro zahřátí(1986)
"Neuveriteľné príbehy" (Amazing Stories) je americký televízny projekt, ktorý bol zameraný predovšetkým na divákov, ktorí majú radi horror, thriller a sci-fi . V priebehu rokov 1985 až 1987 boli vyprodukované dve série, ktoré dohromady obsahujú štyridsať päť samostatných dielov. V poradí pätnásta epizóda z prvej série nesie názov "One For the Road" (Jedna na zahriatie). V roku 1986 ju natočil afroamerický režisér Thomas Carter. Počas zimného dňa sa v bare stretnú dvaja povaľači, ktorí sú však úplne bez peňazí. Nemajú za čo piť. Spolu s majiteľom podniku a barmanom ukujú plán, ako zlepšiť svoju nepriaznivú finančnú situáciu. Uzavrú životnú poistku na starého opilca, ktorú chcú po jeho smrti zinkasovať. Preto sa snažia, aby zomrel čím skôr. Ten však má velice silný korienok. ***
Lima–Fango bollente(1975)
Premisa obšlehnutá z ´Mechanickýho pomeranče´, což by bylo fajn, ale ten scénář …. ten asi napsal Jára Cimrman. Nevěřil jsem ani jediný na sílu komponované scéně, ani jedinýmu dialogu a ten sociálněkriticky rozměr, co to chtělo zdánlivě mít, je k smíchu. V 70.letech to Italové sekali jak Baťa cvičky, mnoho stovek filmů ročně, totální nadprodukce, takže bylo místo i pro takovýhle škvár. Ale chápu, proč po tomhle sáhlo vydavatelství ´Arrow´ pro svůj sběratelský box, úchylný to je totiž dost.
sportovec–Megapole: Starověký svět odhalen - Rome(2020)
Soustředění na antické inovace budí i po 1500 - 2000 letech nebetyčný úžas. Netýká se to zdaleka "jen" Neronova paláce Domus Aurea nebo Kolosea, ale i celkové urbanistické koncepce, prvních nájemných domů lidských dějin a řady technických staveb. Versailles v této soutěži invence a plýtvání podléhají a pochybuji, že v historickém Spojeném království se najde srovnatelná architektura nebo celé areály. Zmínku zaslouží i scénář a jeho ztvárnění. Tedy znaky a úroveň pro francouzské dokumenty až příslovečně příznačné znaky.
castor–Sedm schodů k moci(2023)
„Tak s tím stresem něco uděláme, ne?“ Tvůrci okolo publicisty Josefa Klímy si vybrali skutečnou kauzu, kterou obalili dalšími motivy, aby to celé bylo ještě víc mlaskavé. Znalost a inspirace politickým prostředím v první dekádě nového tisíciletí je patrná. Bulvární novinář první díly uvozuje tím, že je pěkná svině, kterou živí neštěstí druhých. Anička studovala vysokou školu. Teď ovšem černooká brunetka přežívá coby venkovská servírka, stará se o nemocnou mámu a trpí nespolehlivost přítele. Ovšem matka zase tak chorá není a přítel rozhodně nepatří k nejvěrnějším. Pomůže jí zděděný byt v Praze. A nakonec i štěstí při hledání jobu: práce ve sněmovní jídelně je jen odrazovým můstkem na cestě vzhůru. Až do Strakovy akademie. Uběhne pár týdnů a naše potvora už promyšleně zvažuje, o koho rozšíří své milenecké portfolio. Tuhle holku holt někdo solidně podcenil, ač je to tedy celé postavené na náhodách, scenáristické ledabylosti či na hlouposti postav, které by přitom měly být opatrné. A když se pár dílů docela povede, následují další, které jsou zase plné blábolivých minut, kroky postav jsou jalové a ke kýženému výsledku se dopracují zatraceně snadno. Eva Podzimková si každopádně svou mrchu náležitě užívá. A postelové scény? Ty jsou svou snahou o „světovost-dusnost-energičnost“ kouzelné.
Fr–Králičí nora(2023)
„S DOSTATKEM DAT PŘIMĚJEŠ LIDI UDĚLAT CO POTŘEBUJEŠ…“ Nejdřív to vypadá na novodobý „Švindlíře“, ale (brzy) z toho vyleze paranoia nejhrubšího zrna, postavená na chytrosti (– co chytrosti… na genialitě!) hlavní postavy a zajímavosti příběhu. Trochu akce, neustálý zdrhání a hlavně paranoidní teorie, který dostávaj na prdel od ještě šílenější skutečnosti. Někdy to je trochu blbý, možná to mohlo bejt i kratší… ale ten konec se jim povedl! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Série byla inspirována politickými filmovými thrillery „Tři dny Kondora“, „Manchurianský kandidát“, „Maratónec“ nebo „Pohled společnosti Parallax“,. 2.) Thx za titule „Kardamon“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **
Gilmour93–Němý svědek(1994)
Přítomnost Sáry Connorové a malého výrobku Skynetu, co disponuje ukrutnou silou a umí napodobovat hlasy, může někoho zmást, ale tady se jedná o lehce kriminální drama, při kterém se psychiatr sbližuje s chlupatou autistickou dekou. Zajímavé poznatky ke stále nezmapované vývojové poruše, logické rozuzlení s malou dávkou přepjatosti a herci v rolích, na které jsme u nich zvyklí. Vždy ne úplně křišťálový J.T.Walsh, lidský Dreyfuss, de Sade Lithgow i ochranitelská dcera frontmana Aerosmith s nymfickými rysy..
Xmilden–Hraje skupina Spinal Tap(1984)
Parádní mysteriózní dokument o neexistující skupině, jejichž členové sice nenahráli žádnou nesmrtelnou pecku, ale zato každý den a každou sekundu žijí ten svůj rockenrollový sen. Je hrozně smutné když jim na autogramiádu nikdo nepřijde. Naproti tomu je zde spousta zábavných okamžiků. Například hra houslemi na kytaru nebo Stonehenge či když hlasitost ohulí na 11. 80%
EvilPhoEniX–El puño del cóndor(2023)
V 80. letech by se to možná uchytilo, dnes tohle nemá šanci nikoho uspokojit. Marko Zaror se vyšvihl ve Wickovi 4, takže jsem mu dal šanci i zde, ale nebylo to ono. Formu má slušnou, ohání se podobně jak Adkins to se musí uznat, ale je to zkrátka béčko jak hrom s nezajímavou dějovou omáčkou okolo. Alespoň, že fighty jsou bez střihu a choreografie není nejhorší, ale když je někdo rozmlsaný Asii jako já, tak tady už necítím adrenalin, napětí ani potřebné vzrušení. 4/10.
Xmilden–Můj soused zabiják(2000)
Krásné ženy, zajímavý a roli si užívající Bruce Willis a můj neoblíbený Matthew Perry. Teda řeknu vám, že kdybych si měl volit mezi Coffeym a Chandlerem, tak Chandler už spí s rybami. Třeskutá zábava Sousedský zabiják určitě není, ale třeba scéna kdy Amanda Peet odpoutává pozornost určitě stojí za zopakování. 60%
Mazarini–Hypnotik(2023)
Cheesy slatanina, beckove natocena, beckove zahrana, scenar psalo asi Chat GPT
dO_od–Spider-Man: Napříč paralelními světy(2023)
// Co na to říct, jestli se ještě před pár týdny tvrdilo, že jsou komiksové filmy na úpadku, třetí Strážci a Spider-Man: Napříč paralelními světy dokazují, že s trochou snahy se tady dají pořád dělat velké, zásadní a v mnoha ohledech žánr definující věci. Jestli je pro mě Hollandova trilogie tím nejlepším hraným ztvárněním příběhu kolem Petera Parkera, Spider-Verse (brzy) trilogie začíná rychle aspirovat na nejlepší ztvárnění Spider-Mana jako takového.
hirnlego–Mamka a taťka(2017)
The moment you cast Nicolas Cage into one of your movies, you automatically drop all genre classifications. It just becomes Nicolas Cage.
kiddo–Kamarád do deště(1988)
Zdatně konkuruje vrcholnému dílu nepřiznaného českého homoeroticismu, jímž je samozřejmě S čerty nejsou žerty.
Reklama