Theo van Gogh

Theodoor van Gogh se narodil 23. července roku 1957 do jedné z nejvýznamnějších nizozemských rodin, Van Gogh. I když převládá mylná představa, že Van Gogh byl pouze pseudonymem, pravda je taková, že pradědou Theodoora byl Theo van Gogh, mladší bratr slavného Vincenta.

Po neúspěšném pokusu vystudovat práva se vrhl na divadelní a televizní režii. Hned jeho prvním film LUGER byl ověnčen Gouden Calf (Zlaté tele, něco jako obdoba Českých lvů). I přesto byl po následující léta znám především jako velmi kritický přispěvatel několika nizozemských deníků. Jeho často velmi agresivní a nepřátelský postoj jej přivedl do několika soudních sporů s dalšími spisovateli a jinými osobami z veřejného života.

Postupem času se od něj začala distancovat většina nizozemských periodik a vydavatelů a tak našel útočiště ve svých webových stránkách "Zdravý kuřák". Theo byl známý svým velmi nihilistickým přístupem k životu, nepřemýšlel o budoucnosti, nezřízeně pil, kouřil, neměl problém otevřeně mluvit o užívání kokainu a cynicky komentoval cokoliv spojeného s partnerskými vztahy či láskou (sám ovšem později přijal zdravější životní styl, především kvůli narození syna).

Kromě častých útoků proti politikům, hercům, režisérům a spisovatelům, které započal v 80. letech měl velmi kontroverzní názory i na náboženství. Často kritizoval židovství, v druhé polovině devadesátých let zaměřil svůj hněv na Islám, který vyvrcholil po událostech 11. září. Muslimy častoval nadávkou geitenneukers což v češtině znamená něco jako “ti co šukají kozy”. Neví se, jestli to vymyslel Theo, každopádně se velmi zasloužil o popularizaci této nadávky v Holandsku. Islám a východní náboženství považoval za hrozbu a vyčítal světu jejich liberální postoj. Velkého zastánce svých názorů měl v politikovi Pimu Fortuynovi, který byl v roce 2002 zavražděn.

"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku."

V roce 2004 dokončuje svůj desetiminutový film SUBMISSION, který popisuje násilné chování na ženách ve východních náboženstvích. Tento film vyvolal velké tahanice ohledně plagiátorství Thea Von Gogha s kterým přišel novinář Francisco van Jole. Následovaly i výhružky smrtí, ale Theo je všechny shodil se stolu s tvrzením, že by přece nikdo nezabíjel vesnického blázna, jak sám sebe nazýval.

Když v roce 2003 dokončil svůj snímek INTERVIEW, pomýšlel na americký remake. Práce na něm však o rok později překazila jeho náhlá smrt rukou náboženského extremisty. Na Van Goghovu počest se producent Gijs van de Westelaken se svým americkým protějškem Brucem Weissem rozhodli produkovat americké remaky tří jeho děl, tzv. Triple Theo. Režijně se jich ujali tvůrci spjatí s New Yorkem, přičemž jednotlivé tituly mají zároveň společné téma: psychologický souboj mezi mužem a ženou. Buscemiho Interview je prvním z nich, následovat by měly remaky Van Goghových snímků 06 (1994) a SCHŮZKA NASLEPO (Blind date, 1996) pohledem režírujících herců Stanleyho Tucciho a Boba Balabana.

Ai.ma