foto

Marie Burešová

  • nar. 1.11.1907
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 14.4.1972 (64 let)
    Praha, Československo

Biografie

Marie Burešová se narodila 1. listopadu 1907 v Praze. Na popud svého ochotnického vystupování roku 1924 v Ústí nad Labem se rozhodla pro studium dramatického oddělení pražské Státní konzervatoře (1929). Během studií již hrála v Divadle Akropolis na Žižkově (1928). Po ukončení konzervatoře byla režisérem K. H. Hilarem přijata do sboru elévů Národního divadla (1930 – 1934), kde měla příležitost si v malých úlohách dokonale zažít práci na jevišti. Následně se stala přední herečkou D 34 E. F. Buriana a jeho Voicebandu (1934 – 1941).

Po uzavření této scény přešla s částí souboru do Městských divadel pražských – Divadlo Na Poříčí (1941 – 1945) a hostovala v Horáckém divadle v Táboře (1941). Po skončení okupace se opět vrátila na znovu otevřenou scénu D 46 E. F. Buriana (1945 – 1946) a po tvůrčích neshodách s Burianem odešla do činohry Národního divadla v Praze (1. srpen 1946 – 31. prosinec 1967), v jehož svazku zůstala až do penzionování (dále zde hostovala do své smrti). S hercem Vladimírem Šmeralem uváděla například roku 1944 významné matiné „Profily“ v pražské Smetanově síni Obecního domu.

Marie Burešová byla herečkou, jejíž největší přednosti spočívaly v altovém hlasu s jímavým témbrem, intonačním a dynamickým rozpětím. Právě její hlas a lyrické herectví se jistě nejvíce uplatnily ve hrách básnického a muzikálního E. F. Buriana. Byla známou představitelkou vášnivých a hlubokých ženských citů, se smyslem pro vytříbené odstíny dialogů, veršů, songů a šansonů. Právě její specifický herecký typ se uplatňoval pouze na avantgardních scénách. V poválečných divadelních poměrech socialistického realismu v dramaturgii Národního divadla neměla Burešová možnost více uplatnit svůj herecký talent.

Ve známost se uvedla svými výkony Polly („Žebrácká opera“), Taťány („Evžen Oněgin“), Loty („Utrpení mladého Werthera“), Agnes („Krysař“), Mamon Lescaut („Mamon Lescaut“), Jeleny („Maloměšťáci“), Jehelkové („Tvrdohlavá žena“), Roxany („Cyrano z Bergeracu“), Axiochy („Smír Tantalův“), pradleny („Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“), Lesany („Lesní pana“) a nebo Bořeny („Ženský boj“).

Ihned po svém debutu ve snímku M. J. Krňanského POD JEDNOU STŘECHOU (1938) vytvořila svoji největší a u diváků nejznámější kreaci suplující profesorky Boženy Lachoutové v komedii ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA! (1938), jež i přes počáteční nesmělé krůčky prosadí u studentů svou autoritu.

Po zahájení nacistické okupace se ještě zjevovala v menších úlohách děvčete z přístavu ve Fričově dramatu MUŽ Z NEZNÁMA (1939), baronesy Kajetány ve Špelinově příběhu podle divadelní hry Josefa Kajetána Tyla PRAŽSKÝ FLAMENDR (1941), herečky Marie Divecké v melodramatu MODRÝ ZÁVOJ (1941) J. A. Holmana a recitátorky na vernisáži v dalším Fričově dramatu EXPERIMENT (1943).

Ani znárodněná kinematografie ji nedokázala přidělit vhodnou postavu odpovídající jejímu nespornému talentu. Nejdříve namluvila hlas kamery ve Steklého KARIÉŘE (1948) a zahrála si dvojroli milenky Julči Ramešové a herečky Burešové ve DVAASEDMDESÁTCE (1949) Jiřího slavíčka, terezínskou vězeňkyni na schodech ve strhujícím Radokově protiválečném dramatu DALEKÁ CESTA (1949) a matku Dalibora Daňka (Pavel Molčík) v psychologickém dramatu Pavla Blumenfelda KŘIŽOVATKY (1959). Diváci měli možnost zaslechnout její podmanivý hlas při zpěvu písní „Pane, kupte si mé růže“ a „Pane, navštivte můj stánek“ Vítězslava Nezvala v KARIÉŘE (1948) a Kohoutově 7 ZABITÝCH (1965).

Několik větších příležitostí Marii Burešové poskytly také ateliéry Československé televize (MAGDALENA DOBROMILA RETTIGOVÁ, PŘÍPAD MAURICIUS, KOUZELNÝ DŮM a HŘÍCHY MLÁDÍ). Její hlasové dispozice ji předurčovaly také pro umělecký přednes (Viola, Lyra Pragensis), zpěv písní, práci v rozhlase („Cyrano z Bergeracu“, „Měšťáci“, „Máj“, „Milenci z kiosku“, „Kat“ aj.), namlouvání gramofonových desek („Mamon Lescaut“, „Milióny hubiček“) a dokumentárních snímků (ČÍNSKÉ JARO). Jako herečka byla poctěna titulem Zasloužilá umělkyně (1958), Řádem práce (1968) a Zasloužilou členkou Národního divadla (1968). Marie Burešová zemřela 14. dubna 1972 v Praze ve věku nedožitých pětašedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace