Rudolf Stahl

Rudolf Stahl starší se narodil 1. března 1903 nejspíše v Praze. Do českého filmu vstoupil na začátku 20. let v pomocných funkcích. Zároveň se z něho v letech 1920 – 1936 stal celkem využívaný herecký epizodkář ve více jak dvaceti němých a deseti zvukových snímcích.

V němém období sehrál například vrátného (TAM NA HORÁCH), synka (KŘÍŽ U POTOKA), sluhu (VENOUŠEK A STÁZIČKA), strážníka a četníka (POSLEDNÍ POLIBEK, DRVOŠTĚP a DŮM ZTRACENÉHO ŠTĚSTÍ), stráž (MAHARADŽOVO POTĚŠENÍ), příbuzného (ZÁVĚŤ PODIVÍNOVA), trampa (BUĎ PŘIPRAVEN), šafáře (PÍSEŇ ŽIVOTA), sochaře (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY), komorníka (SYN HOR) a i důstojníka (K. H. BOROVSKÝ).

Ve druhé polovině let 20. byl ještě tanečníkem (KREUTZEROVA SONÁTA), drábem (BLUDNÉ DUŠE), detektivem (MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA, ZNÁMOSTI Z ULICE), kostelníkem (V PANSKÉM STAVU), rekrutem (ŽIVOTEM VEDLA JE LÁSKA), advokátem (V BLOUZNĚNÍ) a asistentem (HŘÍCHY LÁSKY).

Ve zvukovém období 30. let se objevil ve filmech ON A JEHO SESTRA (zaměstnanec divadla), MILÁČEK PLUKU (voják), SESTRA ANGELIKA (vězeňský dozorce), PÍSNIČKÁŘ (listonoš), PÍSEŇ O VELIKÉ LÁSCE (vesničan), S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI (asistent režie), HEJ – RUP! (strážník), HRDINA JEDNÉ NOCI (zvukař), ŠVADLENKA (novinář) a SRDCE V SOUMRAKU (dělník v továrně).

Po krátké zkušenosti pomocného režiséra u komedie Václava Binovce PEPINA REJHOLCOVÁ (1932) se v rozmezí let 1931 – 1941 začal Rudolf Stahl čím dál tím více objevovat v titulcích filmů jako asistent režie.

Často asistoval režisérům rozličné umělecké úrovně a řemeslné zdatnosti, např. E. A. Longenovi (MILÁČEK PLUKU), Martinu Fričovi (KANTOR IDEÁL, U SNĚDENÉHO KRÁMU, CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, KATAKOMBY), Leo Martenovi (DIAGNOSA X), též von Lukawieckovi (německá verze DIAGNOSY X), Karlu Lamačovi (JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ, POLSKÁ KREV, NA TÝ LOUCE ZELENÝ, DŮVOD K ROZVODU), Josefu Rovenskému (ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ, MARYŠA, HLÍDAČ Č. 47) a Svatopluku Innemannovi (TŘI KROKY OD TĚLA).

Dále pracoval pro Vladimíra Slavínského (STUDENTSKÁ MÁMA, VDOVIČKA SPADLÁ S NEBE, BÍLÁ VRÁNA, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ, ADVOKÁT CHUDÝCH), Miroslava J. Krňanského (OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA), Miroslava Cikána (VESELÁ BÍDA, ŠTĚSTÍ PRO DVA, PROVDÁM SVOU ŽENU), Otakara Vávru (FILOSOFSKÁ HISTORIE, CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH, DÍVKA V MODRÉM, POHÁDKA MÁJE, PACIENTKA DR. HEGLA, MASKOVANÁ MILENKA, TURBINA), Františka Čápa a Václava Kršku (OHNIVÉ LÉTO), E. F. Buriana (VĚRA LUKÁŠOVÁ) a opět pro Václava Binovce (LÍZINO ŠTĚSTÍ).

Během okupace Rudolf Stahl dál pracoval ve filmovém průmyslu a pomáhal udržet před Němci utlačovanou českou tvorbu. Ve znárodněném filmu po roce 1945 asistent režie Rudolf Stahl „povýšil“ a v barrandovských ateliérech se stal vedoucím výroby (1945 – 1956).

V této funkci se podílel na projektech režisérů Jiřího Krejčíka, na dramatech VES V POHRANIČÍ (1948) a SVĚDOMÍ (1948), K. M. Walló, na budovatelském dramatu VELIKÁ PŘÍLEŽITOST (1949), Miloše Makovce, na komedii s Vlastou Matulovou VESELÝ SOUBOJ (1950), Jaroslava Macha, na další budovatelské komedii SLOVO DĚLÁ ŽENU (1952) v hlavních rolích i s Jiřinou Steimarovou a Oldřichem Novým, a naposledy Vladimíra Čecha, na špionážním dramatu se Zdeňkou Baldovou, Josefem Bekem a Ludmilou Vendlovou EXPRES Z NORIMBERKA (1953).

Kromě hraných filmů se jako vedoucí výroby podílel i na několika dokumentárních a krátkometrážních opusech tvůrců Otakara Vávry (VLAST VÍTÁ, CESTA K BARIKÁDÁM), Jaroslava Macha (JEDEN ZE ŠTAFETY), Martina Friče (MISTŘI ZIMNÍCH SPORTŮ, MLADÉ DNY, SPARTAKIÁDA) a Jiřího Lehovce (PRAHA, MATKA MĚST).

Jeho ženou byla kostymérka Pavla Stahlová (1901 – 1962), synem filmový kameraman Rudolf Stahl ml. (1924 – 1989) a vnukem filmový architekt Ing. arch. Rudolf Stahl nejml. (1949 – 1981). Filmový herec, asistent režie a vedoucí výroby Rudolf Stahl st. zemřel náhle 5. listopadu 1956 v Praze ve věku pouhých padesáti tří let. Patřil ke průkopníkům českých filmových asistentů režie.

Jaroslav "krib" Lopour