foto

Anna Melíšková

  • nar. 27.5.1895
    Přerov, Rakousko-Uhersko
  • zem. 2.2.1962 (66 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Anna Melíšková se narodila jako Anna Procházková 27. května 1895 v Přerově. V šestnácti letech se rozhodla pro hereckou dráhu. Nejprve během let 1911 – 1945 byla především herečkou kočovných a venkovských divadelních společností, například u ředitele Vladimíra Housy, jež střídala s angažmá u kamenných divadel (mj. i České divadlo v Olomouci).

Za druhé světové války se již víceméně (až na občasné zájezdy) usadila v Praze, kde vystupovala v holešovickém Lidovém divadle Uranie a ve Stálém divadle v Unitarii v Karlově ulici. Po osvobození už zůstala v Praze, s výjimkou velmi krátkého angažmá v Divadle pracujících ve Zlíně (1947 – 1948).

V Praze byla Anna Melíšková herečkou Divadla 5. května (1945 – 1947) a až do svého úmrtí Divadla S. K. Neumanna v Libni (1948 – 1962). Se svojí silnou menší postavou, kulatým bodrým obličejem tvořila především lidové komické i tragikomické postavy v klasickém českém a světovém repertoáru.

Zahrála si mj. ve hrách „Jan Žižka“ (Stařena), „Ženitba“ (Tekla), „Zkrocení zlé ženy“ (Hostinská), „Jánošík“ (Babka), „Ženský boj“ (Babuše), „Maloměstské klepny“ (Marijánka), „Fidlovačka“ (Mastílková), „Maryša“ (Lízalka), „Les“ (Gurmyžská), „Lucerna“ (Bába), „Naši furianti“ (Dubská), „Bobří kožich“ (Wolfová), „Chudý kejklíř“ (Háta), „Sláva“ (Motylkovová), „Tartuffe“ (Pernellová), „Její Pastorkyňa“ (Kostelnička), „Ze života hmyzu“ (Chrobačka), „Nepokojné hody svaté Kateřiny“ (Spálenková), „Zločin a trest“ (Matka), „Aristokrati“ (Sadovská) ad.

K českému filmu se Melíšková poprvé dostala až během svého pobytu v Praze, na samém počátku německé okupace. Debutovala jako teta Džidžety Dundové (Nancy Rubensová) zelinářka Jako ve filmu BÍLÁ JACHTA VE SPLITU (1939) Ladislava Broma. Do konce války se zvládla předvést jako správcová domu Pospíšilová v Holmanově BLÁHOVÉM SNU (1943).

V poválečné druhé polovině 40. let ještě byla ženou s chrastím Koreškou v poetickém snímku ŘEKA ČARUJE (1945) Václava Kršky, bytnou Slavíka (Jaromír Spal) Schneiderovou v Krškově HOUSLE A SEN (1946), služebnou Amálkou v Kubáskově a Machově komedii VELKÝ PŘÍPAD (1946) a hostinskou Řeřichovou v Krejčíkově komedii TÝDEN V TICHÉM DOMĚ (1947).

V 50. letech si pro Melíškovou filmaři připravili úlohy lesní dělnice Martínkové v PLAVECKÉM MARIÁŠI (1952) Václava Wassermana, domovnice v Borského dramatu JESTŘÁB KONTRA HRDLIČKA (1953), družstevnice Terezy Fojtové v komedii JEŠTĚ SVATBA NEBYLA… (1954) Jaroslava Macha, domovnice Malé ve snímku Jána Kadára a Elmara Klose TAM NA KONEČNÉ (1957), především umírající učitelky Marie Hynkové, hlavní postavy z povídky MAMINKA z Jasného snímku TOUHA (1958), hostinské U Staré basy v povídkovém snímku Zbyňka Brynycha PĚT Z MILIONU (1959), babičky v Rychmanově KRUHU (1959), cestující na nádraží v dramatu LETIŠTĚ NEPŘIJÍMÁ (1959) Čeňka Duby a zákaznice Kubrychtové v dramatu Jiřího Weisse ROMEO, JULIE A TMA (1959).

V šesté dekádě stihla krátce před svým úmrtím v rychlém sledu sehrát matku hygieničky MUDr. Evy Frágnerové (Blanka Bohdanová) v Daňkově díle TŘI TUNY PRACHU (1960), matku Vlasty (Dagmar Zikánová) a ženu montéra Vaňka (L. H. Struna) v Machově dramatu RYCHLÍK DO OSTRAVY (1960), manželku starého dělníka Čuříka (Stanislav Neumann) Mařenku ve snímku LIDÉ JAKO TY (1960) Pavla Blumenfelda, matku agitátora a předsedy JZD Vojty (hraný Martinem Ťapákem) Marjánku ve vesnické komedii režiséra Vojtěcha Jasného PROCESÍ K PANENCE (1961) a naposled starou babičku Liškovou v komedii HLEDÁ SE TÁTA! (1961) Františka Daniela.

Ojediněle si Melíšková zahrála postavy i v krátkých, propagačních a studentských filmech: hospodyně Anči (KAM S NÍM?), žena na ulici (POSTEL O 5 HP ANEB PROBUZENÍ NA ULICI) i sousedka (ŽIVOT). Střídavě byla zvána i před televizní kamery (film ZÁPISKY KRIMINALISTOVY apod.) a před rozhlasový („Dobrodružství kolegijního rady Pavla Ivanoviče Čičikova“, „Měsíc nad řekou“, „Kremelský orloj“ atp.) a dabingový (MŮJ NEJDRAŽŠÍ atd.) mikrofon.

Za výkon Báby v Jiráskově „Lucerně“ získala Zlatý odznak Divadelní žatvy (1952) a později byla jmenována Zasloužilou umělkyní (1956). Anna Melíšková zemřela 2. února 1962 v Praze, v nedožitém věku sedmašedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace