Týden v tichém domě

,,Jenom tady nahoře (na střeše) je krásně, když jsme tu sami. A bez lidí. Dovedou potrápit." Tentokrát jsme se s panem Krejčíkem úplně nepotkali. Dokonce jsem si při sledování tohoto filmu, jak ten mladý Bavor, občas pomyslel „copak to má pro někoho cenu?“ Těch roztodivných příhod z jednoho malostranského pavlačového domu mi dohromady k sobě nějak nepasovalo a přišlo to celé takové nějaké roztříštěné. Snad jen ta myšlenka v samotném závěru filmu, že lidé jsou sice někdy zlí, ale přesto "i tam dole je krásně", to nějak celé spojuje. (20.04.2022)

Tento film je tak starý jako já, ale nejen proto ho mám ráda. Obdivuji krásné prostředí staré Prahy, skvělé herecké výkony našich předních herců i milé příběhy obyčejných lidiček a jejich dobrých vlastností i hříchů, jak je ve svých povídkách vypodobnil Jan Neruda. Zaujala mne dokonalá atmosféra té doby, třeba městský odvoz popela, místní sazkovna, koupání špačka pana domácího nebo práce úředníků v kanceláři se spoustou zbytečných a nedohledatelných dokumentů. I když je film částečně natáčen v kulisách, vůbec to nevadí. S trochou fantazie je možné se ocitnout v těch kouzelných starých časech a lovit bohatého ženicha nebo poslouchat verše nad malostranskými střechami. (22.01.2013)

Neruda a příběhy lidí z Malé Strany, to je moje gusto. Režisér Krejčík se se svou celovečerní prvotinou popral opravdu dobře. Nejenže zachytil věrně atmosféru Nerudovy Malé Strany, ale vynikajícím způsobem zvěčnil na plátně různorodé typy lidí. Jeho obyvatelé Malé Strany nebyly ani černí ani bílí. U výrazně kladných postav ukázal i ty špatné stránky a u záporných zobrazil motivy jejich jednání. Na tenhle film se určitě podívám rád častěji, než jak ho reprízujou. (02.03.2007)

Stále půvabný a stále svěží film, který neztratil nic ze svého kouzla ani téměř po šedesáti letech. Navíc ze staré Prahy a navíc natočený podle Povídek malostranských od Jana Nerudy. Které mám opravdu hodně rád. Se všemi tehdy velmi populárními herci. Nikdo ale nějak vyjímečně nevybočoval, všichni zahráli takový svůj běžný standart. Prostě žádný precizní výkon. Jiřího Krejčíka si ale dodnes cením a považuji ho za jednoho z nejlepších českých poválečných režisérů. Nemůžu tedy jinak než za 4*. (09.12.2006)

Na svou dobu neobyčejně zdařilé.  Herci kouzelní. Blanka Waleská jako poněmčelá děvka. Hoger krade básničky. Nedbal sňatkový podvodník, zadlužený a ještě k tomu blbý nudný oficír. Neumann vymahač dluhů. A dále uvidíte jak se žilo na Pražském magistrátu. Jako dnes, všichni lžou, podváděj  a vzájemně se udávaj. (28.03.2023)