Bedřich Smetana

Bedřich Smetana, hudební skladatel, řazený k největším českým velikánům. Je pozoruhodné, že jeden ze zakladatelů české romantiky ještě v první třídě nemluvil česky. Jako člověk zasluhuje úctu pro svůj boj na dvou frontách. Tou první byly poruchy motoriky, deprese a špatný sluch. Druhou frontou byla kritika, počáteční neúspěch a rakouský politický systém, který byl ze Smetanova českého působení velmi „rozladěn". Přesto Smetana stvořil dílo, před kterým se sluší pokleknout.

Narozen v Litomyšli jako osmé dítě Františka Smetany a jeho třetí manželky Barbary Smetanové, rozené Lynkové. Smetanův otec vařil pivo ve službách šlechtických Waldštejnů a Černínů a mladý Smetana absolvoval studia ještě jako Friedrich. Jméno si počeštil až v dospělosti, kdy se zdokonalil v češtině. Jeho první český dopis pochází z roku 1856 a ještě v roce 1860 si vedl deník a ostatní poznámky v němčině. Roku 1831 se rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce, zde v kostele Nanebevzetí Panny Marie zpíval na chóru. Roku 1834 došlo u místního rybníka Vajgar k neštěstí, jež později popsal spisovatel Josef Srb-Debrnov tak, jak mu jej vyprávěl Smetana. Skupina kamarádů zde zakopala láhev se střelným prachem a po zapálení čekala, co udělá. Smetana to nevydržel a šel se podívat. Došlo k výbuchu, který mu způsobil dvoudenní hluchotu a následky si nesl celý život. Trpěl chronickým zánětem, který v průběhu života postupoval od dolní čelisti kolem pravé očnice dále na čelo.

Smetana měl za sebou čtyřleté studium houslí a klavíru, když jej v březnu 1840 definitivně zlomil Lisztův (Franz, 1811-1886) koncert v Praze. Vyvolal u něj takovou bouři nadšení, že nic jiného, než hudbu dělat nechtěl. Smetana studoval gymnázium na Štěpánské ulici, kde byl ředitelem Josef Jungmann. Bez vědomí rodičů studia ukončil. Jeho otec jej následně odvezl do Plzně na premonstrátské gymnázium, kde jedním z profesorů byl jeho bratranec Josef František Smetana a pod jeho dohledem studia dokončil. Čtyři následující roky se živil v Praze jako učitel hudby a sám ji studoval u Josefa Proksche. V revoluční rok 1848 si zde otevřel hudební školu a jeho vzorem se stává Richard Wagner. Roku 1856 z politických a rodinných důvodů vlast opouští a odjíždí do švédského Göteborgu, kde se ujme vedení filharmonie. Po uvolnění poměrů se roku 1861 vrací domů. Navázal spolupráci s pěveckým spolkem Hlahol, jehož byl v letech 1863 až 1865 sbormistrem. Neúspěšně se ucházel o místo prvního kapelníka Prozatimního divadla, či ředitele pražské konzervatoře.

Zlomem byl rok 1866, kdy hrabě Harrach vypsal soutěž o nejlepší českou operu. Autor měl zobrazit libovolnou část českých dějin po smrti Přemysla Otakara II. V lednu 1866 měla premiéru opera BRANIBOŘI V ČECHÁCH, za kterou obdržel od Harrachovy komise 600 zlatých a získal další zakázky. Smetana oslovil libretistu Karla Sabinu, a ten napsal Smetanovi libreto k jednomu z pilířů české opery - PRODANÁ NEVĚSTA. Byl to tentýž Sabina, kterého zná česká historie jako udavače. Sabina uzavřel s rakouskou tajnou policií dohodu a stal se za 100 zlatých ročně jejím informátorem. Nějakým zázrakem se o všem dozvěděl jeden z pražských intelektuálů Julius Grégr. Grégr zorganizoval u právníka Kučery tzv. „vlastenecký večer", na kterém Sabinu odhalil a pohrozil mu, že pokud neemigruje, vše zveřejní. Sabina podmínky kapitulace přijal a uchýlil se do Drážďan. Navzdory dohodě čtrnáct dní po tomto incidentu vyšel v Národních novinách článek, který Sabinu naprosto pošpinil.

Roku 1866 získal Smetana vytoužené místo šéfdirigenta Prozatimního divadla. V roce 1874 kulminují Smetanovy zdravotní problémy se sluchem, které mu stěžovaly komponování. Smetana opouští Prozatimní divadlo a uchyluje se k dceři Žofii a jejímu manželovi do Jabkenické myslivny. Možná zde, uprostřed přírody leží základ básní VLTAVA a Z ČESKÝCH LUHŮ A HÁJŮ. V listopadu 1882 má premiéru MÁ VLAST. Od roku 1884 se Smetanův zdravotní stav už jen zhoršoval. Kromě hluchoty trpěl záchvaty vzteku, paranoiou a nebyl schopen se o sebe sám postarat. 22. dubna 1884 byl hospitalizován v pražském Ústavu pro choromyslné s diagnózou anoia (pomatenost), kde odpoledne 12. května zemřel. Údajně byl po celou dobu hospitalizace v bezvědomí. Protože tehdejší medicína neměla tehdy takové možnosti umělé výživy, jako dnešní, zemřel vlastně na vyčerpání organismu. Dlouhá léta se zmiňovala Smetanova syfilis. Tehdejší lékaři mu ji diagnostikovali, ale zřejmě mylně. Na konci roku 1987 bylo zjištěno, že do Smetanovy hrobky zatéká a ta se bortí. V rámci oprav musely Smetanovy ostatky vyšehradský hřbitov opustit a povedlo se je prozkoumat. Ze zprávy doc. MUDr. Jiřího Ramba (stomatologie, čelistní chirurgie) vyplývá, že v dětství došlo ke zpomalení růstu pravé poloviny obličeje, dále zde nalezl známky osteomyelitidy (zánětu), ale nenašel žádné známky syfilis.

Smetana byl v mládí mistr klavíru a musel se rozhodnout. Mohl jít cestou klavírního virtuose, kterého zná celá Evropa, nebo doleva, cestou hudebního skladatele. Smetana si vybral cestu hudebního skladatele, kterého zná celý svět.

Střípky, zajímavosti:

Pozvání do Švédska roku 1856, jej přivedlo do Göteborgu, kde působil do roku 1861 jako pianista, dirigent a vyučující a byl ozdobou místních společenských kruhů. Byl tam stejná rarita, jako když švéd přijede do Prahy a žvatlá česky. Smetana v tu dobu prožíval manželskou krizi, byl zde bez ženy a údajně o něj několik dam projevilo zájem. Po vydání Říjnového manifestu se rozhodl k návratu domů.

Po premiéře BRANIBOŘI V ČECHÁCH v květnu 1866, vypukla následně prusko-rakouská válka a Smetana utekl z Prahy. Měl obavy, že jej Prusové zastřelí.

Problémem, který jako rakovina zasáhl české školství, byl učitelský sbor, který se u toho studentského dožadoval rozboru díla s otázkou, co dílem chtěl autor říct. (Viz. film MAREČKU, PODEJTE MI PERO a rozbor básně JAK LVOVÉ BIJEM O MŘÍŽE.) Rozborem díla, jsou umělci vkládána do úst slova, která nikdy neřekl a do hlavy myšlenky, které nikdy nevzešly. Umělec je zpravidla mrtev a nemůže se bránit. V případě Smetanovy VLTAVY našel profesorský Taliban dokonce její pramen, následuje zurčení horského potůčku přes kameny a závěrečný hymnus, kdy Vltava prostupuje českou kotlinou. Ve skutečnosti můžete v této skladbě slyšet, jak pes vrtí ocasem a kočka dáví chcíplou myš. Jde o to, že světové hudební školy zaváděly nový předmět - aranžmá, což vzbudilo v českých hudebních kruzích určité diskuze. Smetana francouzký význam slova „arrangement" samozřejmě znal. Jenže v právnických kruzích platí, že nemůžete namalovat KRISTUS A CIZOLOŽNICE, prodat jej a u soudu tvrdit, že jde o nové aranžmá. I stát na vás začne vrčet, když mu sáhnete do misky a začnete aranžovat oběživo. Kde je hranice mezi falzem a novým dílem? VLTAVA je zpomalená lidová píseň KOČKA LEZE DÍROU, PES OKNEM. Abych dodržel status quo, jsou skutečně díla, objednaná státem (např. korunovační mše, hymna), či spolky (lékařskými, hasičskými), kde to poselství v zadání je. Celá církevní hudba byla a je dělaná vždy na objednávku a je vážnou hudbou. Ale hudba 16, 17 i 18. století neznamená vážná. Věřte tomu, že „slavní" skládali pro peníze, sex, výhody, někdo si to objednal, bavilo je to, byla to jejich práce, atd. Ale rozhodně neměli každodenní potřebu skrytého, nebo mravního poselství. Kat popravuje, protože musí platit složenky, ne proto, že je autorem mrtvoly a popravou nám chce něco říct. Druhý problém, který způsobil v komunistickém Československu masový úprk davu z koncertních sálů, byla prezentace vážné hudby. U pánů byl vyžadován tmavý oblek, v divadle se šeptalo a nastupující orchestr měl vážné výrazy. Celý koncert působil jako setkání hrobníků po deseti letech. Perličkou na dortu bylo prezentování umělců jako ztělesnění morálních ctností. My si některé „svaté" přiblížíme:

- Beethoven, který si platil lásku žen, udal policii vlastního bratra, že má doma prostitutku. Policie při domovní razii zjistila, že pár má oddací list.

- Camille Saint-Saëns, autor SYMFONIE Č. 3 C-MOL "VARHANNÍ", OP. 78, opustil manželku Gabrielle Truffotovou a zanechal ji bez prostředků na ulici jako bezdomovkyni. Ženu před prostitucí zachránily přítelkyně.

- Čajkovský byl homosexuální pedofil (pozor, nebyl agresivní násilník), jehož záhadná smrt nebyla dodnes vysvětlena.

- Hans Fallada, autor románu PIJAN byl zloděj, narkoman a alkoholik.

- Burkhard Driest, který 11. května 1965 vyloupil se zbraní v ruce banku v Burgdorfu, byl německý herec, scénárista a pravděpodobně i milenec Romy Schneiderové.

- Carlo Gesualdo (1566 - 1613), hudební skladatel, dvojnásobný vrah a sadista.

- Karel May byl pravidelným návštěvníkem vězení a soud prohlásil, že je nenapravitelný.

- Norio Nagayama, spisovatel, autor devíti novel. Vycházející hvězda japonské literatury byla jednoho dne zatčen a ... dnes je známý, jako sériový vrah (úřady mu prokázaly čtyři oběti, řada osob z jeho okolí je dodnes nezvěstných).

- Johann Sebastian Bach (1685-1750), slavný barokní skladatel měl dle matričních záznamů dvacet dětí. Počet levobočků se odhaduje na osm až jedenáct.

- Musorgskij (Modest Petrovič, 1939-1881), co na veřejnosti vypil, to tam i vyzvracel a nikdy nezůstal nic dlužen.

- Na tomto fóru najdete film THE CATER STREET HANGMAN, podle knihy anglické spisovatelky Anne Perryové, která je držitelkou Edgarovy ceny za nejlepší novelu a držitelkou ceny Agathy Christie za nejlepší příběh. V roce 1953 se jmenovala Juliet Hulmeová, bylo ji patnáct let a s přítelkyní umlátily její matku. Šlo o sérii brutálních úderů, které způsobily polytraumatologický šok a následně smrt oběti. Tyto události líčí film NEBESKÁ STVOŘENÍ s Kate Winsletovou. Dále tu máme pět zabití, devět znásilnění a jedny vyražené zuby. Když to shrneme, umělci jsou úplně normální lidé, jako my.

HUBIČKA. Libreto s reálným základem vychází s povídky Karolíny Světlé. Ta se při svých cestách Podještědím seznámila se starší farnicí pečující o farářův a manželův hrob, my ji nazveme Annou. Anna, jako svobodná matka utekla z domu a našla nový u vdovce. Pár se zamiloval, plánoval svatbu a protože se jednalo o příbuzné, zažádali o církevní dispens. Do toho zasáhl Annin otec, který úřadům sdělil, že se sňatkem nesouhlasí a dcera jedná proti vůli rodičů. Vyřizování se vleklo roky a byl to nakonec farář, kdo Anně poradil ať milého svede a nechá se přivést do jiného stavu. Církev totiž nedopustí narození nemanželského dítěte. Opera se zmiňuje pouze o hubičce. Jít v opeře až tak daleko bylo nemožné.

MÁ VLAST. Cyklus šesti symfonických básní. Premiéru měla 5. listopadu 1882 v Praze. Společně s operou LIBUŠE patří do skupiny děl, které se dnes prezentují při slavnostních příležitostech. MÁ VLAST byla čtyřdílnou básní. Smetanu zasáhly zdravotní problémy ústící ve ztrátu sluchu a na tři roky práci přerušil. V letech 1878 a 1879 dopsal TÁBOR a BLANÍK a vznikl šestidílný cyklus. K jednotlivým básním:

1. VYŠEHRAD. Složen mezi zářím a 18. listopadem 1874. Premiéra byla 14. března 1875. Společně s básní ŠÁRKA vychází z českých bájí a pověstí.

2. VLTAVA. Počata 20. listopadu 1874 a 8. prosince dokončena. Premiéra byla 4. března 1875. Je nejznámější básní z cyklu MÁ VLAST a stejně jako báseň Z ČESKÝCH LUHŮ A HÁJŮ čerpá ze zeměpisu. Již výše jsem napsal, že jde o aranžmá lidové písně KOČKA LEZE DÍROU, PES OKNEM. Jenže i tato lidovka je v Čechách nepůvodní a byla sem zavlečena v průběhu třicetileté války. Jedná se o píseň LA MANTOVANA, jejíž notový zápis známe z renesanční Itálie 14. století. České bojiště té doby působilo jako mixážní pult, protože si ji odsud odvezli i Švédové a na youtube ji najdete jako ACK VÄRMELAND. A na závěr dotaz, týkající se různých expertů na rozbor díla. Co když VLTAVA víří v proudech písečných dun (v proudech Svatojánských) ... při měsíčním svitu rej Palestinců (rusalek) ... teče v širokém toku k Jeruzalému (ku Praze) ... Chrámová hora (Vyšehrad) objeví se ... vlévá se v Mrtvé moře (v Labe). Zkuste si na youtube vyťukat HATIKVA a nezapomeňte v rozboru zmínit velblouda Šemíka, pijícího ze slané Vltavy.

3. ŠÁRKA. Dokončena 20. února 1875. Premiéra 17. března 1877. Smetana žil v době cestovních objevů, kdy Evropa hltala zvěsti o Amazonkách. Odsud byl jen krůček k české verzi o Ctiradu, který si podrobí sňatkem Šárku. Ta na svatební hostině muže uspí a rohem přivolá ozbrojené družky. Báseň končí masovým vyvražďováním mužů.

4. Z ČESKÝCH LUHŮ A HÁJŮ. 18. října dokončena, 10. prosince 1878 premiéra.

5. TÁBOR. Dokončeno 13. prosince 1878. Premiéra 4. ledna 1880. Jihočeské město Tábor vstoupilo do historie jako středověké centrum reformního náboženství a symbol českého odporu.

6. BLANÍK. Dokončeno 9. března 1879. Premiéra 4. ledna 1880 společně s básní TÁBOR. Obě čerpají z české historie. Hrdinou básně BLANÍK je sv. Václav, skutečná historická postava, proto není tato báseň řazená k českým bájím a pověstem.

ČSFD.cz