France Roche byla řadu let populární televizní moderátorkou, prosadila se i jako spisovatelka a scenáristka, v dobách své největší slávy dostala i několik příležitostí před filmovou kamerou jako herečka. Pocházela ze slavného letoviska Saint-Tropez na jihu Francie a svou kariéru zahájila jako novinářka, psala pro filmové časopisy Cinévie a Cinemonde, později měla na starost filmovou rubriku v deníku France-Soir.
Jako řada jiných filmových recenzentů, tak i France Roche se časem propracovala k napsání vlastního scénáře (SŇATKOVÁ KANCELÁŘ – Agence matrimoniale, 1951). V tomto filmu se objevila i před kamerou, jejím hereckým debutem byla ale již předtím podružná role v dramatu ADRESÁT NEZNÁMÝ (...Sans laisser d'adresse, 1951). Z jejích dalších výstupů před kamerou připomeňme filmy slavných režisérů typu Jeana Renoira (FRANCOUZSKÝ KANKÁN – French Cancan, 1954) nebo Marca Allégreta (BUDOUCÍ HVĚZDY – Futures vedettes, 1955). Jako autorka scénáře se poté znovu představila v titulcích úspěšných filmů různých režisérů (Pierre Kast, Henri Verneuil).
Doménou aktivit France Roche se v padesátých stala především televize, pracovala pro stanici ORTF, kde se nadále věnovala filmu; moderovala například pořad TŘICET LET TICHA (Trente ans de silence) věnovaný němé éře, svým jménem zaštítila i cyklus Cinépanorama, mj. uváděla vstupy z jednotlivých ročníků filmového festivalu v Cannes. Dodnes je slavný její rozhovor s Brigitte Bardot z roku 1984, interview jí poskytly i další filmové hvězdy (J. Marais, A. Girardot).
Před filmovou kamerou stála naposledy v rámci komedie ŽIVOT VE DVOU (La vie a deux, 1958), původním scénářem později ještě přispěla k úspěšné komedii HONBA NA MUŽE (La chasse à l'homme, 1964), mezitím byla i členkou mezinárodní poroty na filmovém festivalu v Berlíně (1961), těžiště její práce ale nadále zůstávalo v televizi. Jako moderátorka pořadů s filmovou tématikou působila na televizní stanici Antenne 2, uváděla zde novinky z filmových festivalů, mimoto pro tuto televizi získala exkluzívní rozhovor s Woody Allenem (1979). V šedesátých letech také pro uvedení na francouzských jevištích upravila několik slavných her z anglosaského jazykového prostředí. Kromě toho je i autorkou několika knih.
France Roche byla dvakrát provdaná, oba její manželé patřili k významným osobnostem francouzského kulturního dění a oba také formovali její uměleckou kariéru. Jejím prvním manželem byl François Chalais (1919-1996), novinář, filmový historik a televizní moderátor, po rozvodu s ním se podruhé provdala v roce 1958 za filmového producenta Gilberta de Goldschmidta (1925-2010). Se svým druhým manželem má syna Frédérica, který je dnes taktéž filmovým producentem. Díky spříznění rodiny s bankéřským klanem Rothschildů je Frédéric de Goldschmidt známý více jako majitel unikátních uměleckých sbírek.
Pavel "argenson" Vlach
