Jacques Prévert se narodil v Neuilly-sur-Seine, dnes luxusní čtvrti, tehdy předměstí Paříže. O sedm let později se s rodiči a bratrem přestěhoval do centra města. Jacques navštěvoval soukromou katolickou školu, ze které ale v patnácti letech odešel, protože se mu protivila vyučovaná dogmata. Střídal zaměstnání, většinu svého času prožil na pařížských ulicích, které mu byly hlavním a nekonečným zdrojem inspirace.
Mezi jeho přátele patřili Pablo Picasso, Joan Miró nebo Marc Chagall. Blízký mu byl surrealismus, bytostně však nesnášel jakékoli kategorizace nebo příslušnost k nějakému směru či vyznání, ať šlo o politiku, umění nebo náboženství. O to aktivněji se věnoval divadelnímu a filmovému umění. Založil divadelní skupinu Říjen (Octobre) a pro herce psal krátké písně a lyricko-dramatické texty. Psal i filmové scénáře, stal se z něj skutečný mistr filmového dialogu. Podílel se na dnes již klasických snímcích NÁBŘEŽÍ MLH, BRÁNY NOCI, DEN ZAČÍNÁ, NÁVŠTĚVA Z TEMNOT nebo DĚTI RÁJE. Se svým bratrem natočil i několik krátkometrážních filmů.
Prévert byl vynikajícím pozorovatelem, kromě Paříže a jejích obyvatel byla jeho velkou láskou příroda. Stejně jako miloval svobodu, nenáviděl autoritářství, násilí a pokrytectví jakéhokoli druhu. I v jeho díle se odráží jak laskavost a jemná ironie, tak i jízlivost a ostrá kritika. Nad vším pak převládá pohled „věčného dítěte", stále znova okouzlovaného životem a zcela bezstarostného.
Posledně jmenovaná vlastnost byla charakteristická i pro způsob jeho tvorby. Prévert čmáral své texty na útržky papíru a rozdával je přátelům na potkání, takže když se je nakladatel René Bertelé rozhodl vydat, nebyla jeho práce vůbec jednoduchá. Výsledek ale stál zato. Sbírka Slova (Paroles) zapůsobila jako bomba, kritiky okouzlila nová metoda literární koláže, čtenáře pak jazyk, kterému rozuměli. Prévert zde proti sobě s oblibou staví zdánlivě nelogické obrazy, detaily i přímou řeč, rozsáhlé skladby i krátké popěvky. Nečekaná spojení, břitký vtip, symboly, paradoxy, absurdno, drobné události ze života obyčejných lidí, náhodné rýmy i naléhavá sdělení, všemi těmito termíny lze tyto texty charakterizovat, a přitom žádný není dostatečně výstižný.
Prévert byl dvakrát ženatý, s druhou manželkou, herečkou Janine Laris, má dceru Michèle. Zemřel v 77 letech na rakovinu plic.
Jeho dílo čítá na čtyři desítky knih, filmů, koláží, písní a dalších textů. Slova dodnes drží absolutní rekord coby nejprodávanější kniha na francouzském trhu. Mnoho textů z této sbírky bylo zhudebněno (především skladatelem Josephem Kosmou) a staly se inspirací pro další umělecká díla. Mezi ty, kdo nazpívali jeho básně, patří Serge Reggiani (Koncert neměl úspěch/Společníci mých špatných dnů, A slavnost pokračuje, Pater noster), Marlene Dietrich (Snídaně), Yves Montand (V mém domě, Mrtvé listí) nebo Simone Signoret (Zahrada).
Vesper "vesper001" Lynd
