pablohoney

Dosti nevyvážená podívaná. Tuny referencí jsem u Tarantina nikdy neregistroval, vždycky mě bavila spíš ta "rozkoš z otálení" a překvapivý pointy, často na hraně pustýho blábolení a scénáristický onanie. V tomhle ohledu je Django průměrnej. Taky by filmu slušel soudržnější příběh, vyprávění v epizodách svědčí spíš většímu množství postav (Pulp Fiction, Pancharti), než příběhu, kde dvě hlavní postavy prakticky neslezou z plátna. Nejvíc oceňuju, že i přes nadsázku a žánrovost působí všechno to svinstvo otrokářství silně a naléhavě. Poslední půlhodinu bych ale s klidem oželel. Je to tak na tři a půl, a to zejména kvůli vysoký laťce, kterou nastavili předchozí Pancharti.

Možná že je mistrem sám Anderson, ale visím mu na rtech. Bude ještě šichta se s tímhle snímkem popasovat.

Toho bych se nenadál. Alternativu k prefabrikovaným kriminálkám mi ukázal už Shield, ale to byl v rámci žánru pořád ještě akční příběh policejní jednotky s charismatickým hlavním hridnou. The Wire kašle na akci a vizuální atraktivitu. Zobrazuje realitu ve svý obyčejnosti, nedokonalosti a rozpornosti. Vypovídá o spoustě problémů dnešní doby pomocí obrovskýho množství postav. Některý postavy budete mít rádi víc, některý míň, ale zaručeně všem budete rozumět. Právě díky svý uvěřitelnosti je The Wire komplexní výpovědí nejen o Baltimoru a USA, ale o celým západním světě. Dalo by to ještě hodně odstavců, než by se člověk vypsal z šedesáti hodin týhle dokonalosti. Každopádně The Wire archivuju v nehořlavým obalu a to samý by měl udělat americkej fond kulturního dědictví, nebo co tam maj.

Poznámka: většina indie filmů potřebuje neustále demonstrovat vlastní dobrej vkus. Z toho už je skoro žánrotvornej prvek. Jinak fIlm vyžadoval asi víc empatie, než jaký jsem schopnej. Vztahům mezi většinou teenagerů jsem nerozumněl (románek s buddhistkou/punkerkou, wtf?) a jakýkoli přísnější kritéria jsem odhodil, když vyšlo najevo, že ti středoškolští kulturní elitáři nepoznají Bowieho Heroes.

Jako dedikace obětem komunismu by to fungovalo spíš jako desetiminutovej kraťas, celovečerní detektivka by si ale zasloužila promyšlenější příběhovou logiku, plnokrevnější postavy etc. Nad scénářem ostatně už zakroutily hlavami největší kapacity zdejšího fóra. Zbytek se nejspíš spokojil s tím, že se na Ve stínu dobře kouká (od kamery, přes výpravu k hercům). S posloucháním (hudbou) je to už horší. Pro film přiznačná je metafora krakatice, která dělá z Stb stvůru z jinýho světa. Takovej pohled na dějiny už nám dneska nic nedá.

Až autoři najdou nějakou ztracenou flešku s geniálním scénářem, bude z toho parádní TV film.

Hoďte černocha z periferie do baráku k buržoustovi na vozíčku a je vymalováno. Netřeba se moc snažit, kulturní rozdíl pobaví a dojme sám. Co s dramatickým obloukem, stačí nakupit scénky: jak jde černoch na pohovor, jak nechce utírat zadek, jak se snaží sbalit kolegyni (v několika variacích), jak se postupně vysmívá různým druhům vysokýho umění, jak se "civilizuje" (ohákne se, namaluje obraz)... Takový zacházení si to sympatický ústřední duo nezaslouží.

Překvapivě slabý. A myslím hlavně Cavevovo scénář, kvůli kterýmu není z Hardyho než mumlal, z LaBeoufa gangster wannabe, z Pearce hysterik (dalo by se pokračovat, zkrátka karikatury bez hlubší psychologie) a příběh se posouvá prakticky jen prostřednictvím Jackových vylomenin. Bohužel bez vtipu, romance, nebo něčeho co by rozbilo tu nudu. Alespoň povedenou výpravou jsem se mohl, já staromil, kochat.

Že to bude blbý jsem čekal, ale některý logický kotrmelce byly příliš i na poměry muzikálu. Kluci zdrhnou z poutě, aby nebyli vidět a pak se proháněj na drezíně a řvou spolu s holkama na lesy? To už je moc. Kvalita muzikálových čísel s postupem času padá fakt až někam k reklamě, zbejvá pár solidních momentů, pěkná hudba a alespoň ne úplně happy end. A to není moc.

Punch-drunk love je neurotická romantika, ale nepředstavujte si pod tím Allena. Narozdíl od Woodyho s jeho vtipnými dialogy, PTA exceluje hlavně na režisérský stoličce. Sandler si pochvalu rozhodně zaslouží, celkově mě hodně bavilo využití jeho šarže "tvůrce levných romcomů" v náročnějším kousku, i nepravděpodobná, ale skvěle fungující chemie mezi ním a Emily Watson.