kiddo

Sato má problém: je mu dvaadvacet, z vysoké školy ho vyhodili a je nezaměstnaný. A navíc je to hikikomori; dobrovolně si totiž zvolil vězení mezi čtyřmi stěnami svého pronajatého bytu, jeho životní náklady hradí rodiče, přes den spí, ven vychází jen v noci na nákup a zbytek času tráví sledováním televize, hraním počítačových her a stahováním porna. Po dvou letech života v naprostém odloučení od okolního světa si začne klást otázku, kdo za jeho stav může, a dojde k názoru, že se stal obětí spiknutí zlé organizace jménem NHK. Dostat se z jejích osidel mu mohou pomoci pouze soused Yamazaki, který v osamění svého pokoje tvoří nejlepší erotickou počítačovou hru všech dob, a neznámé děvče trpící spasitelským komplexem, které se neznámo proč rozhodlo Satoa před jeho osudem společenského odpadlíka zachránit.

Lucy je jedním z nejsilnějších příslušníků rasy „diclonius“, skupinky mutantů, jež se od lidí liší pouze růžovou barvou vlasů a očí a dvěma rohovitými výběžky na hlavě. Ty představují zdroj telekinetické síly dicloniů: vektorů, neviditelných a nadlidsky silných rukou, díky nimž jsou mutanti prakticky nepřemožitelní. Dicloniové chovají nepřekonatelnou nenávist k lidem a neváhají užít svých schopnosti k zabíjení, z toho důvodu je vláda drží ve speciálním vězeňském ústavu, kde jsou zkoumáni a postupně eliminováni. A právě odsud Lucy jedné noci unikne.

Bratranec Kouta a sestřenice Yuka se setkávají poprvé po osmi letech a jejich setkání je okamžitě pokřtěno neobvyklou událostí: na pláži nacházejí nahou dívku s růžovými vlasy, dvěma rohy a vážným zraněním hlavy, které způsobilo její ztrátu paměti, řeči a, řekněme, mírně infantilní chování. Kouta a Yuka se bezbranné Nyu, jak si dívku pracovně pojmenovali podle jediného zvuku, který vydává, ujmou, ovšem brzy zjišťují, že minulost Nyu je velice černá. Nebo by se slušelo říci spíše krvavá?

Japonský animovaný seriál „ELFEN LIED“, který obsahem pokrývá šedesát ze sto sedmi epizod stejnojmenné mangy, je znám a puritány kritizován hlavně pro velké množství nahoty, krve a extrémního fyzického i psychického násilí. Ovšem určitě to nejsou jediné důvody, proč bylo toto dílko, důsledně vyvracející názor, že anime je záležitostí určenou primárně dětskému publiku, svým americkým distributorem označeno za jeden z nejúspěšnějších titulů roku 2005.

Půvabnou Korsičanku Mireille Bouquet živí nikoli nezajímavé povolání: jejím denním chlebem je zabíjení lidí na zakázku a nutno podotknout, že ve svém oboru patří k těm nejlepším. Svoji zásadu pracovat vždy a za všech okolností sama je nucena porušit toho dne, kdy ji vyhledá mladičká Japonka Kirika Yumura a žádá po ní, aby jí pomohla poodhrnout roušku její tajemné minulosti: Kirika totiž trpí naprostou ztrátou paměti a jistá si je pouze a jedině svými obdivuhodnými schopnostmi zabijáka. Kirika a Mireille, jejichž osudy jsou jakýmsi záhadným způsobem značně propletené, se za kuriózních podmínek dohodnou na spolupráci a zakládají zabijácké duo „Noir“ – to ještě ale netuší, že toto jediné jméno je vtáhne do víru událostí vskutku monstrózních. Šestadvacetidílný japonský anime seriál se stal jedním z nejoceňovanějších děl tohoto žánru za rok 2001.

Zakřiknutá a zároveň mírně střelená Yeong-ju pracuje jako státní úřednice. Jelikož v místě jejího pracoviště se nevyskytuje jediná osoba, jež by ovládala současný světový jazyk (což při časté konfrontaci s cizinci občas působí drobné problémy), je její nadřízený nucen při poradní svačině roztočit prázdnou láhev a určit tak, kdo se povinně zapíše do kurzů angličtiny, na námitky dotyčného nehledě. Yeong-ju, na niž volba padne, námitky skutečně má, bohužel pro ni neexistuje cesta, jak se školnímu drilu vyhnout. Útěchou pro ni může být, že tvrdé studium anglického „r“ do jisté míry vynahrazuje pohledný frajírkovitý spolužák Moon-su, do něhož se Yeong-ju na první pohled zamiluje. Nelehká cesta za Moon-suovým sukničkářským srdcem může začít.

Tokijská policie se ujímá podivného případu masové sebevraždy 54 středoškolaček a během vyšetřování zjišťuje, že tento konkrétní incident byl jen jedním z mnoha projevů ohromného sebevražedného šílenství, které Japonsko neznámo proč zachvátilo.

Kontroverzní snímek JISATSU SAAKURU vzbouzející silně protichůdné a bouřlivé reakce tématicky vychází ze stejnojmenného komiksu, režisér Sion Sono na něm založil svoji knihu a samotný film následovalo ještě volné pokračování: NORIKO'S DINNER TABLE. JISATSU SAAKURU rovněž obdrželo ocenění za nejprůkopničtější snímek roku 2002 na festivalu Fant-Asia.

Hluchoněmý Ryu se ze všech sil snaží vydělat dost peněz, aby mohl svoji umírající sestru poslat na transplantaci ledvin (což není zrovna snadné, když jste právě přišli o práci a ještě ke všemu vám v nemocnici řekli, že potřebný orgán není k dispozici). Po menší epizodě s překupníky s lidskými orgány dá Ryu na radu své přítelkyně a rozhodne se získat peníze na sestřinu operaci únosem malé holčičky. Zpočátku slibně rozjetá akce se ale velmi brzy příšerným způsobem zvrtne a únos uvede do chodu kolotoč událostí, které všem pořádně zacloumají životy. Úvodní díl Parkovy trilogie o pomstě (následovaný snímky OLDBOY a SYMPATHY FOR LADY VENGEANCE) získal v roce 2003 na filmovém festivalu ve Philadelphii první cenu za nejlepší film.

Sashi zrovna nejásá nadšením, když zjistí, že jeho nejlepší kamarádka Arumi se má v nejbližší době i s rodinou odstěhovat z jejich rodné čtvrti Abenobashi až na daleké Hokkaido. Co už Sashiho hravou dušičku potěší víc, je, že nějakými dědečkovými čachry s nadpřirozenými silami došlo k porušení zavedené vesmírné rovnováhy a oni se s Arumi dostávají ze své dimenze do jiných, paralelních Abenobashi. A že najednou musí čelit těm nejdivočejším výplodům Sashiho fantazie a neustále se střetávat s dinosaury, polonahými dívčinami, postavami z hororových filmů nebo krvelačnými gangstery, to se zas pro změnu nezamlouvá Arumi.

Začalo to zcela nevinně: Kirie přistihla otce svého přítele, jak v naprostém vytržení pozoruje spirálovitou ulitu hlemýždě, nevnímaje svět okolo sebe. Mužova bezpříkladná posedlost spirálami zasahuje vše od rozvířeného trávníku po stočenou roládu do polévky. A netrvá dlouho a Kirie přichází na to, že její rodné městečko zasáhla kletba, kvůli níž se všichni jeho obyvatelé mění ve spirály.

Když si umírající dědeček postaví hlavu, začíná se teprve rozbíhat ta správná zábava: dědeček Bu-eon kdysi v mládí svému příteli slíbil, že jednou svoji vnučku provdá za jeho vnuka, nyní už čtyřiadvacetiletého Sang Mina, který se dámské společnosti rozhodně nevyhýbá a jehož jediným životním cílem nejspíše je neustále si Bu-eon dobírat. Po vlně protestů dojde násilně vytvořený pár k názoru, že nezbývá než k sňatku skutečně svolit. Svoje nechtěné manželství se ale takřka od začátku rozhodnou před okolím pečlivě tajit. Aby ne: Bu-eon je totiž pouze patnáct let.