kiddo

Český film má dlouhodobě jeden zásadní problém (no, spíš česká kultura obecně, ale zatímco českou literaturu už nikdo normální nečte, na filmu lidem z nějakého, mně neznámého důvodu furt záleží): až náboženské lpění na předpotopním rozdělování na „vysoké“ a „nízké“ umění a z toho plynoucí přesvědčení, že pouze to „vysoké“ může zprostředkovávat význam, natož hlubší vhled do podstaty brouka, což v českém podání znamená v lepším případě hřebejkovské stolování, v tom horším „chcípácký lůzr bloumá městem a má myšlenky“. S tím logicky souvisí ofrňování se nad žánry coby útvarem, který přece „z principu“ nemá co říct, a fakt, že se tu točí jen s největším sebezapřením, neochotou pochopit, co vůbec je jeho smyslem, a tupým přejímáním, co udělali někde jinde, ať se tedy lůza nažere, když nepobírá opravdovou tvorbu. Česká romantická komedie tudíž není pokus o to ztvárnit jeden z milionů způsobů, jimiž se v tomhle studeným vesmíru pokoušíme nebýt sami; je to Langmajer, co nesnáší svou manželku. Kriminálka zobrazováním lidských krajností netematizuje sociální problémy; účelem je zaslintat si nad sexy vraždičkou. A u historického filmu radši rovnou zapomeňte na nějaké jeviště, kde by se analogicky naráželo na problémy moderní doby, a buďte rádi, že tu lesní mlátičku klubu historického šermu netočili iphonem. Bod obnovy nestojí za povšimnutí proto, že jde o první seriózní, neparodické české sci-fi od Ikarie XB1 (ježíšikriste). Stojí za povšimnutí proto, že fungl jde od Ikarie XB1 o první upřímný, kompetentní, neustrašený žánrový film, tečka; žánrový film, který si je pro změnu vědom, na čem zvolený žánr stojí, a vědomě s tím pracuje, včetně konzistentního worldbuildingu, od nějž se odvíjí realita vnějšího i vnitřního světa postav, a tématu, jímž je krásně české „a tak to zprivatizujem, ne?“. A to je kombinace, která se v Česku obecně prostě nevyskytuje.

Občas jsou vstupní faktory v dětství takové, že z toho nic než zrůda fakt nevyroste.

A úchylové lidu toho všeho mocně se nadechli a hlasem svorným jak jeden muž zvolali: "Správně se tomu říka hebefilie."

Nevím, co hulil ten, kdo se rozhodl systematicky podbarvovat snad každou scénu nacistického vzestupu triumfální orchestrální hudbou jak ze znovuoživení Avengerů, ale muselo to být potentní.

Klíčem k harmonickému mezikomunitnímu soužití je sdílená transfobie 👍

Tak já si to asi hodím rovnou, ne?

Team Tiffany. Jorkšír zklamal. Erben by byl hrd.

Zaznamenala jsem nějakej neochotnej pokus o sex scénu, pak jsem usnula.

Dostala jsem zaplaceno, abych se na to podívala, a rande u Pravý blondýnky bylo upřímně vtipný, takže nemůžu úplně pyskovat. Jinak je to standardní rozvláčná moderní teenagerovka, která se nápadově vyčerpá po 2 epizodách a uprostřed zapomene, jaký postavy píše (Addamsovi zničehonic vyznávají normální morální hodnoty a jsou těžce proti vraždění a stalkování, k).

Že mě bolí pahejl, ještě neznamená, že mi dorůstá ruka.