Cedr

Prvky hororu se mísí s thrillerem a vzniká tak solidní atmosféra. Skvělý Kevin Bacon i ostatní hlavní představitelé odvádí perfektní herecké výkony. Srovnání se The Sixth Sense se však nelze vyhnout. Shyamalanův film možná o chlup vede, ale jen na první shlédnutí. Stir of Echoes totiž i na podruhé (s jistým odstupem samozřejmě) dokáže narozdíl od Šestého smyslu zaujmout.

Temné a šílené. Studie života saniťáků, která překvapí svým ponurým černým humorem, kdy člověk váhá jestli je správné se smát nebo ne. Zobrazení nočního města a celá atmosféra mýsty dost připomíná Taxi Drivera.

Ta irština se dobře poslouchá... Dafoe to zahrál perfektně - to bez debat. Sem tam je to zajímavé a zábavné ale i tak jsem se nemohl zbavit takového... nudného pocitu :/

Těžko se tomu věří, ale jde o naprosto normální film. Nečekejte nic toho "Lynchovského", tedy až na pár známých tváří z předchozích filmů. Film je od začátku do konce naplněný sentimentem, což není zrovna můj oblíbený prvek, ale to samozřejmě neznamená, že jde o špatný film. Fanouškům Lynche se asi příliš zamlouvat nebude. Straight Story je totiž doslova straight story, tedy opravdu přímý příběh bez nutnosti přemýšlet nad správným výkladem filmu. O to je tu větší šance na pozitivní ohlasy od odpůrců Lynchovo tvorby jako je například předchozí Lost Highway nebo následující Mulholland Drive. Ano, jisté a dost důležité poselství film nese a své příznivce si Alvin Straight jistě najde, ale podobně jako ve Sloním muži nejde o toho typického Lynche.

Důstojné pokračování. Pokud americká verze jedničky byla podle mnoha ohlasů kvalitnější než japonská verze, tak v pomyslném souboji Ringu 2 a The Ring Two to američané prohráli na plné čáře. U amerického druhého pokračování jsem byl hodně zklamán, kdežto u japonské verze naopak mile překvapen jak si i druhý díl udržel velmi vysokou kvalitu, dokonce možná vyšší než Ringu.

Jeden z top3 seriálů všech dob. Bravurně zahrané, skvěle napsané. Nejlepší snové (aka noční můry) sekvence a nejlepší závěr seriálu vůbec, který dodnes vyvolává žhavé diskuze. The Sopranos je bezpochyby zaměřen hlavně na mužskou část publika a svou cílovku trefil na výbornou.

Nevyrovnaný mix hororu a vyšetřovacího thrilleru, kde by si ta pátrací část zasloužila trochu učesat. Bohužel jak scénáristicky tak i nekompromisnější prací ve střižně. Přes překvapivě dobře zpracovaný námět, děj samotný působí často velmi zmatečně a zbytečně roztahaně. Film se nejspíš tu a tam snažil překonat klasické procedurální či hororové struktury, ale výsledek je poněkud rozporuplný. Vše ale dost výrazně zachraňují scény hororovějšího rázu, které Masayuki Ochiai umí vážně skvěle. Saimin je spíš nadpřirozeným thrillerem, takže tyto scény příliš nevyděsí, ale svou bizarností spolehlivě upoutají pozornost. Kdyby ji film neztrácel zbytečně chaotickým dějem, tak by snadno šlo o jeden z těch lepších j-hororů z období jejich největší slávy. Takto jen solidní nadprůměr se spoustou zašlápnutého potenciálu.

Průměrný thriller se zajímavým námětem, ale s postupem času snižující se kvalitou.

Přímočarý horor se sice nevyrovnanou, ale místy opravdu povedenou atmosférou. To stejné platí pro kameru. Nejde zdaleka o vrchol žánru, ale film si mě i přesto získal naprostou jednoduchostí příběhu a lokací děje v malebné šikokské vesnici.

Možná nejsnadněji stravitelný Kubrickův snímek? To ale neznamená, že jde o dílo nejslabší. Kouká se na to skvěle a to jde.