neoBlast

[První dvě série] Geekovina. Až někdo bude chtít prohlásit o britských Spaced, že jsou geekovina... nechť se podívá jak vypadá geekovina po americku. Community šikovně glosuje popkulturu a hlavně vynáší z filmových škol výuku provařených postupů a tvůrčích klišé, které opět glosuje a glosuje. Je libo romanci, horor, akci, western nebo sci-fi? Od všeho se něco na Greendale najde, protože to není obyčejná škola, kterou "ovládá" z kanceláře Moby (proč mám nutkání do pochybovačných uvozovek dát spíše slovo ovládá než Moby). Když už jsem skoro nad seriály zlomil hůl, tak se vyloupl odnikud jeden klenot co se mi trefil přesně do vkusu. 1. a 2. sezóna 90 %

Když o sobě postava Denzela Washingtona v úplném závěru prohlásí, že je hlupák nelze než souhlasně přikyvovat hlavou. Celý film se tak chová a nebýt charismatu v tváři Washingtona, tak by byl problém Presumpci usledovat. Pár napínavých scén jako třeba ta s faxem se najde, ale jinak jde o nudu k uzoufání. Jo, a ten otravný sidekick Johna Billingsleye byl jako co? 40 %

Vzhledem k mé bezkritické obscesi na Spika Leeho jsou tyhle čtyři hvězdy celkem s přehledem uhrané. Fanoušci si dočkají všeho co od něj mohli v devadesátých letech čekat - skvělou kameru vynikající hlavně hrou se světlem, parádní hudební doprovod. I na tu pověstnou pojízdnou rampu s vystředěnou postavou v jedné scéně dojde. Harvey Keitel, i když jeho policista nehraje první housle jak původně zamýšlel k projektu přiřazený Scorsese, předvádí skvělý výkon a celé je to tak trochu víc než detektivka. Je to Spike Lee's flick... 80 %

Bohužel Blue Valentine hraje moc na jistotu. Ať už se jedná o angažování "hotových" herců Ryana Goslinga a Michelle Williams nebo použitím scénáristicky všedních postav a post rocku v hudebním podkresu (brooklinští Grizzly Bear). Derek Cianfrance nedokáže hrdiny ždímat intenzivně jako třeba Sam Mendes a nakonec divákovi zbyde jen přeoriginální závěrečná titulková sekvence. 60 %

Původní verze mě příliš nenadchla a ani z tohoto remaku neskáču vysoko do oblak radosti. Obdiv ode mě opět míří k Werneru Herzogovi. Jenž na konci 70. let nabýval v Německu takového uměleckého statusu a tvůrčí svobody, že si mohl dovolit vlastní verzi jednoho ze dvou nejdůležitějších filmů německého němého expresionismu. A hlavně, dovolil si ho předělat přesně podle sebe, žádné omezování a tak je "nový" Nosferatu téměř dokumentárním počinem s důrazem na hlavní hrdiny, kde samozřejmě nechybí Klaus Kinski. Kinski je v nejdůležitější roli hraběte perfektní a dosahuje zřejmě vrcholu své herecké kariéry. 50 %

Trochu zapadlý malý filmeček, který si větší pozornost způsobenou oscarovými nominacemi právoplatně zasloužil. Hodně syrové a chladnokrevné drama s netypickou atmosférou ovládá hlavně skvělá kamera a herecké výkony Jennifer Lawrence s Johnem Hawkesem v hlavních rolích. 80 %

[Druhé zhlédnutí] Cítím se trapně, mám máslo na hlavě... Ale zároveň smekám nad osobní evolucí - před více než pěti lety jsem šmahem Taxikáře zahodil, nedocenil a pohřbil. Dnes tvrdím: nejlepší Scorsese s nepřekonatelně dusnou atmosférou, ukázkovým vývojem ústřední postavy a uhrančivě špinavou režií mladého Scorseseho. A s hudbou Bernarda Herrmanna v životní formě (ehmm...). 95 %

Stav obležení postupem času nabývá rehabilitace u diváků, kteří tento snímek po premiéře jednoznačně zavrhli. Na Zwickově režii je skvělé, že ani s přibývajícími vráskami na čele a televizními reprízami film nestárne ani nezpomaluje a o třináct let později mi připomene jak moc tento žánr poctivých politických/"teroristických" thrillerů v jednadvacátém století chybí. Neříkejte, že vám stačí něco tak průměrného jako je Labyrint lží nebo Zrádce. Mně rozhodně ne. 75 %

[Druhé zhlédnutí] Seber prachy a zmiz má problém s filmovým formátem. Náznaky mockumentary jsou na konec šedesátých let velmi originální, ale jinak se jedná spíše o velké množství skečů přilepených dohromady. Woody Allen potřeboval několik režijních příležitostí, aby si toto povolání osvojil. Btw: Janet Margolin je překrásná. 65 %

Dle mého není mnoho lidí co by spolklo tyhle dokonalé a složité plány se spoustou variabilních "x", které nakonec vyjdou. Je vždy těžké najít hranici kdy je divák ochoten hru akceptovat, z nedávné doby můžu jmenovat neúspěšný americký pokus Ctihodný občan. V Accident je neznámých zkrátka na můj vkus až příliš mnoho a ruší to. Nechápu jak se může film s čistou stopáží 82 minut takhle táhnout. Ale chvílemi mi paranoidní atmosféra okolo hlavního hrdiny připomínala Coppolův Rozhovor - škoda, že ten se mi moc nelíbil... :-) 50 %