Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (281)

plakát

Alenka v říši divů (2010) 

Tvůrčí nezaujatost, povrchnost a bezzubost je prolomena jen v několika málo momentech, kdy se přeci jen podařilo procpat do bezelstné pohádky trochu těch nekorektních motivů. K čemu je ale vypíchnuté oko, když se pak za hodinu zase vsadí tam kde bylo, jako by se nechumelilo? Jak disneyovské...Některé věci se naštěstí nemění a Burton, byť umělecky okleštěný, stále ještě zůstává dobrým řemeslníkem a v podstatě jen díky němu, Johnny Deppovi v sice šíleně nalíčené, ale kupodivu opět „jiné" roli Kloboučníka a Heleně Bonham Carter dokáže být Alenka zábavná. Hláškuje se o sto šest, Tidlidýn a Tydlidum si také odkroutí svoje zábavné momenty a z obligátní čajové scény dokonce na docela dlouhou dobu vykoukne ta skutečná Alenka. Přesto to tentokrát na více než 60% není.

plakát

Parchanti (2010) 

Příjemná,skvěle obsazená akční komedie nacpaná akcí a hláškamy až na strop.Jsem rád,že můj oblíbenej seriálovej herec J.D. Morgan dostává v posledních letech více prostoru ve filmech.Role plukovníka,jako by mu byla psána na tělo.Škoda jen,že film nekslidil velký komereční úspěch.Doufám,že podobný osud nepotká i ostatní týmovky,které nás letos jěště čekají.

plakát

Kick-Ass (2010) 

Režisér Matthew Vaughn natočil svou novinku za vyloženě béčkový peníz (30 milionů), přičemž značnou část celkového rozpočtu musel vytáhnout z vlastní kapsy. Což je asi největším kladem celého filmu, Kick-Ass se totiž nezastaví absolutně před ničím a snad v žádném momentu si nebere servítky. Vaughn s Millarem (na place byl takřka neustále) se zkrátka snažili zadaptovat komiksovou předlohu co nejvěrněji, což je ve výsledku jen ku prospěchu. Divákovi ale stejně asi nejvíc utkví v hlavě ostrá mluva a patřičná brutalita, jejímž vrcholem jsou závěrečná jatka. Právě kombinace hláškujících teenagerů, hromady krve a uříznutých končetin dělá z Kick-Ass mile anarchistický a neuvěřitelně zábavný film, který se nebojí v dnešní době sterilních a rutinních komiksovek ukázat, že to jde i jinak.

plakát

Iron Man 2 (2010) 

Tvůrci z Marvelu se rozhodli ve druhém díle rozvinout svůj dlouhodobý plán a připravit si půdu pro týmovku Avengers. Odkrývají nové postavy a kompletují mytologii. Nedávný Spider-Man 3 ale ukázal, že i relativně velmi zručný režisér nemusí takový kolos ukočírovat.Iron Man 2 v podstatě dokonale navazuje na první díl a to jak příběhově, tak kvalitativně. Především ale stylově a to se všemi klady i zápory. Favreau stále brnká na rozvernou a lehce improvizační notu a nedbale (ovšem s jistou elegancí) sune příběh kupředu, aniž by i s nárůstem postav nějak trpěla jeho přehlednost.Hlavní náplní snímku jsou přitom eskapády Roberta Downeyho, během nichž se improvizuje a hláškuje,akce je tu jen,jakoby do počtu(ostatně akčních scén je tu opravdu málo,jako v prvním díle).Jestli si s něčím Jon Favreau úplně neporadil, pak s novými postavami, které nemají tolik prostoru, kolik by si zasloužily. Rozehrané jsou přitom výborně.Celková povrchnost je tak zásadním problémem obou Iron Manů. Chybí tu něco, co by se jasně zarylo do paměti diváků. Ani jeden z nich vyloženě nevyšumí, film se ale prostě jen žene dopředu, bez zjevného vrcholného momentu.

plakát

Avatar (2009) 

Tematicky jde o souboj hamižných vykořisťovatelů s přehlíženým „třetím světem".Příběh je přímočarý a prostý a nesnaží si na nic hrát, jen si dává pozor, aby beze zbytku fungoval.A daří se mu to.James Cameron zkrátka ví,že méně je někdy více a radši volí standardní,leč ověřené a funkční, vzorce,než aby se zbytečně utápěl v nějakých neprobádaných vodách. Všechno je podřízeno tomu,aby měl Avatar tah na branku,opájel svou velkolepostí,gradoval, všechno do sebe logicky a jednoduše zapadalo.Akčních scén je nemnoho, ale zato jsou natočené s patřičnou bravurou, dobře kontrastují s klidnějšími pasážemi a závěrečná velkolepá bitva poskytuje snímku zasloužené vyvrcholení.Takže když Cameronovi odpustíme několik slabších dialogů,lehce přepálenou stopáž a nemnoho sklouznutí velkoleposti do patosu,máme v rukou vybroušený velkofilm.Jim je zkrátka stále ,,král světa,,.

plakát

Víla Zuběnka (2010) 

Další typicky americká komedie pro celou rodinu.Nevěřící a ne příliš sympatický hrdina musí dostat za vyučenou,aby mohl prozřít a dostat vše,po čem touží.Normálně bych už křičel nudáá,ale to by v tom nesměl hrát Dwayne ,,The Rock,, Jonson.Sice mě hrozně mrzí,že tenhle sympatickej drsňák už moc nehraje v akčních peckách a dává čím dál více přednost rodiným filmům,ovšem i v nich je radost se na něj dívat.Jeho komediální talent je nepopíratelný a film bez problému utáhne sám.I když Billy Crystal je taky fajn.

plakát

Ulovit miliardáře (2009) odpad!

Hroznej průser:-( A to jsem se na film původně docela těšil...Teď se za to stydím.

plakát

Bílá smrt (2009) 

Na to,jací lidé jsou pod filmem podepsáni(režisér takových filmů,jako 60 sekund,nebo Operace hacker a producent Matrixu) tak výsledký produkt je dosti pod průměrný.Ve filmu se sice pořád něco děje a Kate Beckinsale je pořád hrozná kočka i v péřovce,ale třeba samotné finále filmu tak nějak vyšumělo do prázdna.Snad si Sena napraví reputaci Honem na čarodějnice.

plakát

Balls Out: Garyho výzva (2009) 

Začátek filmu ve mě vyvolal film pocit,že se jedná o další z mnoha komedií,které hodně slibují,ale nakonec se nic zázračného nekoná.Ovšem naštěstí jsem se po pár minutách spletl.Danny Leiner je,co se týče komedií zkušený režisér(jeho komedie Zahulíme,uvidíme a Hele vole,kde mám káru,považuji v daném žánru za ty nejpovedenější).Navíc měl tentokrát k dispozici Seanna Williama ,,Stiflera,, Scotta,který má komediální talent v sobě.U Garyho výzvy jsem se nakonec bavil jěště víc než třeba u Pana tělocvikáře,takže neváhejte a dejte téhle nenáročné komedii šanci.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Hanebný pancharti spíše než film připomínají mozaiku momentálních nápadů, které ze sebe v rychlém sledu Tarantino vychrlil, a pokud platíte za ortodoxního fanouška či se jen dokážete brzy naladit na stejnou vlnu, bude to pro vás mozaika napěchovaná k prasknutí.Zatímco Tarantino-hračička je jako na koni a ohromuje téměř během každého přechodu do další scenérie, Tarantino-vypravěč v celkovém souhrnu selhává.Všudypřítomné testování, kdy pokaždé navíc Quentin zkouší něco jiného, nejde ruku v ruce s vyprávěním příběhu a představováním postav. Tarantinův film nepůsobí dojmem prostříhanosti a nedomrlosti náhodou, na vině jistě bude hektičnost natáčení, které muselo být (spolu se scénářem) na popud festivalu Cannes dokončeno v přesném časovém plánu. Navzdory okatým scenáristickým chybám, jež zabraňují ultimátní zábavě po tarantinovsku, si však nelze Pancharty neužívat. Ať už kvůli návykovému soundtracku, jedné parádní citaci za druhou či neuvěřitelné práce s herci. Obsazení vévodí vskutku prvotřídní objev, ďábelský a mrazivě vtipný Christoph Waltz, každou vteřinu si rovněž užívá světácký Brad Pitt. Za "tarantinovské vzkříšení" zde platí Til Schweiger.Dokonce i Eli Roth mě bavil.Běžný divák těžko stráví tempo, styl a sdělení, přístupný divák až ortodoxní příznivec zase nemůže přehlédnout, že by se bavil ještě o mnoho více, kdyby Pancharti nebyli pouhým uspěchaným procvičováním tvůrčích dovedností bez věrohodného citu k vyprávění, jež zahrnuje i motivaci postav, gradaci, dějství a další nezbytnosti, bez nichž se tentokrát maniak z videopůjčovny obešel. Kdy už, Quentine, natočíš pro změnu něco vlastního a opravdového?