Davej

LFŠ 2009. Hodnocení je trochu nadsazené´. Filmu jsem přidal, přestože a zároveň právě proto, že je to klasický debut. Experimentování je příliš, trochu v něm zapadá příběh vyprávěný spíše lyricky. Ale je to sympatičtější, než sázet na jistotu!

Výborný televizní film, který mě upoutal především svou atmosférou a výkony Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého. Zaujala i postava producenta v podání Martina Růžka a v miniroli se objevil velmi mladý Oldřich Kaiser. Prostředí filmových ateliérů je zajímavé vždycky, zde je ale jen kulisou k tragickému příběhu. Námitky ke kostýmům, účesům a podobně nepovažuji za podstatné, jde o televizní tvorbu, kde si štáb musel vystačit s minimem finančních prostředků. S ohledem na to naopak vypadá výsledek i co se týče výpravy velice dobře. (František Filip je český televizní fenomén.)

Krásný subtilní emotivní film plný podzimního slunce. Žádný horor, žádný thriller. Snad psychologická a sociologická pohádka?

Podle mého nejlepší film od MP vůbec. Nemá žádný děj, je to spíš esej na téma: ....a co třeba smysl života. Díky tomu nejsou ve filmu hluchá místa, která jsem vnímal v Brianovi nebo ve Svatém grálu, kdy v zájmu dodržení dějové linie MP vařili tak trochu z vody. Tady usilovně hledají odpovědˇ na základní filosofickou otázku, ale zřejmě již mají trochu potíže jako baron von Grunbach z Němého Bobše. Což ovšem vůbec nevadí. Život je přece dada.

Nevím, co si o tom filmu mám myslet, ale dostal jsem úplně něco jiného než jsem očekával. Však je taky zdejší shrnutí děje poněkud zavádějící. Připravil jsem se na analýzu sovětské společnosti vyrovnávající se s následky války v Afgánistánu a místo toho jsou to ruští bratři Coenové. Dopad byl tak o to silnější a trochu to se mnou zametlo. Za tři dny mě čeká další promítání.../(Nějaký čas po opětovném zhlédnutí)Trochu jsem snad pochopil, nebo si to aspoň bláhově myslím. Přeci jen to zřejmě alegorie stavu společnosti je, ale na první pohled to lze těžko poznat, protože se člověk musí vypořádat s atakem na ty nejnižší pudy:)

U druhé části filmu byl již střih v pořádku (bylo to snad pro střihače esnadnější, protože byl děj méně komplikovaný?) a tím pádem se mé dojmy z prvního dílu zpětně podařilo trochu napravit a vše nakonec zapadlo tam, kam mělo (rozuměj- mluvím o dění v mé hlavě:). Osobně si myslím, že oddělené hodnocení obou částí, byť výše zmíněná poznámka by mohla svědčit o opaku, nedává smysl, ale jiná možnost zde na čsfd není. Proto Nicolaescu ode mne tentokrát dostává o hvězdičku více. Trochu bych ale pokáral jeden detail, který se (ne)vyskytoval ve všech jeho filmech, jež jsem doposud měl tu čest vidět. Proč se u záběrů jednotlivých bitev nemůže vedle titulku oznamujícího místo objevit také informace s datem události? Je to snad němá výzva k dalšímu sebevzdělávání diváka?

Verze, ve které jsem viděl tento film já (doufám, že jich je víc), byla opravdu velmi špatně sestříhaná, takže se film rozpadl na krásné záběry bitev a občas těžko pochopitelné scény mezi tím a příběh tím pádem tak trochu dostal na frak (snad se na tom podepsalo i to, že promítací přístroj nějak zlobil a tak při přehazování kotoučů byla vždy několikasekundová přestávka) .To však nic nemění na tom, že Nicolaescu obrovské davové scény vskutku umí a už jen kvůli nim stojí PKV vidět. Mimochodem- jak vlastně československá distribuce došla k tomuto názvu je mi záhadou. Mihai sice bojuje s Turky a mluví o dobývání Istanbulu, ale především se přetahuje o moc s křesťanskými kolegy. *A několik zajímavostí na konec: Film měl být původně natáčen v koprodukci s americkou společností Columbia Pictures a hlavní roli měl hrát- a teď se podržte- Charlton Heston. Ovšem a- chytněte se ještě pevněji- Ceauşescu se vyjádřil, že by byla hanba, kdyby Rumuni své dějiny nezvládli zpracovat sami, a spolupráci zatrhl. Nicolaescu se však kontaktů s Columbií úplně nevzdal a hledal u ní pomoc při výběru představitele hlavního hrdiny. Zaslal do USA záběry z castingových zkoušek a bylo mu odpovězeno, že ideální volbou pro titulní roli by byl on sám. Jak to nakonec dopadlo, víte sami. Amza Pellea zobrazil Mihaie vskutku impozantně a to nejen s ohledem na vzhled.

Slabší čtyři hvězdičky. Děj je až příliš přeplácaný, často těká od jedné postavy ke druhé a hlavně ke konci se už z toho kolotoče trochu točí hlava. Nicméně epizodní postava postarší rockové hvězdy je skvélá a hlavně ona pro mě táhne kvality filmu nahoru, protože aspoň trochu vyvažuje příliš pozitivní vyznění. Bohužel ke konci už ani to nestačí a člověk se nestačí divit, proč je mu najednou tak nějak trapně, když se ještě před chvílí příjemně bavil.

Hloupoučký filmeček, který může dnes fungovat už leda jako kuriozita. Herecké výkony jsou navýsost toporné a scénář Karla Hašlera se příliš od chvályhodné myšlenky "chtělo by to napsat něco o špionech" propracovat nepodařilo. Dějové linky jsou pouze naznačeny a působí velice naivně. Není známo, proč postavy dělají to, co dělají. Proč se třeba femme fatale- houslistka Míly Reymonové- bezhlavě zamiluje do mladého, ale své Helence jistě věrného poručíka? A jednání podzemní centrály neuvěřitelně "rafinovaným" heslem počínaje a veselým si povídáním o špionských šarádách konče? Opravdu k smíchu! Ohlížet se při hodnocení na dobu vzniku by v tomto případě bylo zbytečné, film byl totiž jistě blbý už v roce 1936. Tedy dlouhých 40 let po vynálezu kinematografie! Alespoň ty záběry vzdušné bitvy však hodnotím kladně, protože něco obdobného jsem zatím v žádném jiném meziválečném čsl. filmu neviděl.

Zajímavý western, jehož hlavním lákadlem je pro našince příběh zřejmě reálných předobrazů Mayových Vinnetoua, Old Shatterhanda a N-Šoči. Jedná se na svou dobu a v rámci žánru o celkem reálnou studii vztahových problémů dvou střetávajících se etnik.