E-Fox

Mně by nikdy nemohlo stačit, kdyby jediné, co mi film může nabídnout, byla sebeúžasnější vizuální stránka...revoluční efekty a úplně nový svět...a to všechno ostatní, o čem se okolo Avatara mluví. A že teda je o čem mluvit, to zase jo. S nástupem nových technologií a přílivem 3D kin, vytvořil Cameron vpodstatě vlastní podžánr a rovnou se stal jeho králem. A zatím jsem neslyšela zvěsti o tom, že by se nějaké režisérské impérium chystalo vrátit úder, tak možná na trůnu dlouho a dlouho zůstane a Avatar bude pro fanoušky sci-fi kultovní věcí. Ale jak jsem už psala, vizuální stránka není všechno a o příběhu padají opravdu různé názory a já s mnoha nesouhlasím. Rozhodně mi nepřišlo, že by byl celý příběh tak dalece předvídatelný a průhledný, já jsem třeba celou dobu čekala naprosto opačný závěr a mnoho věcí mě překvapovalo (Minimálně v porovnání s ostatními Cameronovými filmy to bylo jedno velký překvápko:-) ). Možná je to trochu tím, že jsem ve filmu neviděla ani trochu kopie žádných slavných sci-fi ani fantasy ság a pokud se mi při něm vůbec evokoval nějaký jiný snímek, tak to byly úplně mimožánrové Misie. Film pro mě byl překvapivě i velký emocionální zážitek, Cameron mě v tomhle směru dostal mnohem víc, než třeba v Titanicu, který je sice romantické veledílo první třídy ("Když skočíš, skočím taky..." atakdál), ke kterému se přibližuju pouze ozbrojená kapesníkem, ale Avatar měl nějak hlubší efekt, nutil mě se s vystřeštěnýma očima přilepenýma na plátno pořád ptát "co se stane?" "to to vážně dopadne takhle?" "třeba je nějaká naděje..." "né, né, tohle snad ne, to je strašný" atakdál. ------------------------------ Po tom, co jsem viděla části v TV, jsem musela snížit hodnocení. Bez 3D a obrovského plátna působí postavy šmoulovatě. Bez očekávání, co se stane, je děj jednodušší a mělčí, než jsem si ho pamatovala. Je to dobrý akční velkofilm, krásně zpracovaný,ale nějak přelomovou věc už v tom nevidím.

Jackson je už asi prostě takový. Nemůže si pomoct. Musí Vám vyrazit dech. A je jedno, jestli úžasností Středozemě nebo nechutností toho, když se věci, co mají být uvnitř člověka, octnou venku. Asi ve dvacáté minutě si říkáte "tak tohle je vrchol, nic nechutnějšího jsem ještě ve filmu neviděl/a". A to si řikáte každých pět minut až do konce. Víte, možná, že i jiného tvůrce by napadlo nechat dvě rozkládající se zombie souložit. Ale jenom Jackson to udělá mnohonásobně, tak urputně a ještě je nechá si vysouložit zombie dítě, se kterým se hází v parku. Je to vlastně jedna velká přehlídka krve, slizu a tělních tekutin a orgánů. Kdyby Vám půl hodinky před koncem filmu z kanálů RGB přestaly fungovat G i B, ani byste si toho nevšimli.

Moje hodnocení nižší, než je obvyklé to asi bude chtít zdůvodnit, ale já si nemohla pomoc. Je to napínavé a taky pěkně natočené, ale já musela srazit za to, jak podprůměrný mi přišel výkon Audrey Hepburnové a jak mizerný se mi zdál scénář (to snad ani dabing nemohl tolik pokazit). Nedokázala jsem se pořádně zabrat do děje, protože mi pořád něco vadilo a vadilo a vadilo.

Z mého pohledu slaboduchý a nezajímavý počin. Celé to téma a děj mě absolutně nezaujaly, místy je to dost předvídatelné a celá ta atmosféra, kterou se to snaží navodit, ke mě ani trochu nedolehla, zdálo se mi, že si film celou dobu hraje na něco, co vůbec není. Potěmkinova vesnice filmového světa. A ten veleslavnej ďáblův monolog mi zněl v hlavě jako "bla bla bla..."

Čekala jsem na nějaké clever a nečekané rozuzlení, které mě vyšokuju a já si řeknu: "Jsem to ale hloupá, že mě to nenapadlo!". A místo toho přišlo rozuzlení "Co JE to, sakra, napadlo?!?". Je to neférová hra s divákem, místo které bych si mnohem radši nechala motat hlavu Lynchem. Ale jinak zpracování celého filmu, tajemná atmosféra a herecké výkony samozřejmě nemají vpodstatě nic k vytknutí, samá kvalita. Ale když se na něco těšim a pak mě to takhle zklame...

"Bude to její slovo proti mému!" vyhrožuje zuřivý manžel třem svědkům, co si přišli vyzvednout jeho zmlácenou ženu. Musím sice přiznat, že veškeré moje znalosti o americkém právním systému pocházejí ze seriálu Ally McBealová, ale myslím, že kdyby hlavní hrdinka aspoň jednou za celej film podala trestní oznámení, ani John Cage by z toho manžílka nevysekal. To by pak ale nebylo o čem točit tenhle film, který má tak hloupou zápletku, že je neustále nutné chatrnou kostru děje podpírat sloupy nelogičnosti. Například ideální dobou pro útěk od manžela, který je většinu dne v práci nebo u jiný ženský je v noci, protože plížení okolo spícího chlapa je děsně efektní. A žena se musí neustále bát, že jí manžel v případě soudu obviní z drogové závislosti, protože krevní testy neexistujou. Tenhle film je blbej jako škopek a ani zábavnost závěrečné mlátičky ho nezachrání. Pokud si už nutně musíte udělat pěkný večer s filmem o manželovi třískajícím svojí ženu, zvolte radši Noci s nepřítelem, Julia Roberts je aspoň roztomilá a umí hrát.

Většinou zvládnu vyjmenovat, za co si film zaslouží všechny ty hvězdy. Ale tady... skvělý herecký výkony? Povedenej scénář? Mně sympatický matematický námět? Jo, jasně, ale hlavní je ten FILM! Celý ten film, přesně tak jak je a jak se mi líbil od první chvíle. Jako když se zamilujete na první pohled:-)

Z Webberových muzikálů si obvykle romatici oblíbí Fantoma a rockeři Jesuse. Já Evitu. Štěstí, že pro mě naprosto úžasná rocková opera byla i úžasně zfilmována. V komentářích se už určitě vystřídaly všechny možné repliky o hrající Madonně a zpívajícím Banderasovi . Já jsem byla nadšena oběma. Banderasův hlas je přitažlivý jako Banderas sám a považuju za chytrý nápad do role tak kontroverzní osobnosti jako byla Evita, obsadit někoho tak kontroverzního, jako je Madonna. Filmu prospělo také to, že si zachoval teatrální divadelní nádech, který mu dodává zvláštní kouzlo. Evitu jsem si mimo jiné tak moc oblíbila proto, že je neskutečně vtipná. Zatímco argentinský lid volá po dalších a dalších diktátorech, Evita se šplhá výš a výš po žebříku z postelí vlivných mužů a vše to kouzelně sarkasticky komentuje Che. Za celou dobu se prakticky nepromluví, jenom se zpívá, a tak jsou vtipné repliky a narážky přímo v textech. Při pohledu na nejznámější muzikály, co Webber s Ricem spolu vytvořili, vidím jako společný rys, že si rádi vybírají postavy, o kterých člověk neví, co si doopravdy myslet. Tak je to i s Evitou. Stokrát si můžu říct, že to byla prostě obrovská děvka, ale na konci mě to stejně vždycky hlodá... Co když to potom začala myslet vážně? A záleží vůbec na tom, jestli to myslela vážně, když to stejně byla snůška levičáckých bludů? Milovala Perona? A on jí?

Kamarádky to sledovaly, bavily se o tom a já si myslela, že to je nejvíc do nebevolající kravina. Pak jsem se začla dívat a je z toho jeden z mých nejvíc oblíbených seriálů. Určitě má i svoje mouchy , ale pro mě je to věc, kterou můžu vidět kdykoli a kolikrát chci znova a jen tak mě neomrzí. A rozhodně to není jenom holčičí záležitost soudě podle kamarádů, brášky a hlavně taťky (baští to skoro jako já). Snad nejpovedenější věc na seriálu jsou všechny její postavy, jejichž povahy jsou naprosto skvěle a zábavně vymyšleny. Největší esa jsou pro mě v tomhle směru Lorelai, která mě baví a zajímá rozhodně víc než Rory, a potom samozřejmě Luke, který tam vnáší pořádnou mužskou postavu a bez kterého se neobejdou skoro žádný moje oblíbený scény. Jenom škoda poslední série, která hodně ztrácí dech i tempo a celkově občasných dutých nebo příliš šroubovaných míst.

Ty jo, před pár lety jsem četla knížku od Tolkiena, co se shodou okolností jmenovala stejně, a nebyla špatná... A teď k filmu. Vizuální stránka fajn, děj víceméně o ničem. Nudila jsem se. Jako ženu mě totiž honění tolik nevzrušuje, obzvlášť když jde o stopadesátou honičku stejné bandy trpaslíků. Několikrát jsem koukala na hodiny a říkala si, že už to musí skončit. Chápu, že Jackson si rád dělá věci po svém, ale kdyby si místo druhého dílu Hobita vycucal z prstu druhý díl Braindead, potěšil by mě víc. I souložící zombie ve mě totiž probouzí víc emocí, než trpajzlík žvatlající o tom, že se mu jeho vyvolená agresivní elfka jenom zdá. Kéž by se i mně ten film jenom zdál!