Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (2 214)

plakát

Malé ženy (1994) 

Malé ženy bych se v rámci románové tvorby nebál označit jako takovou Americkou variaci na Britský Rozum a cit. I dobové zařazení je podobné, jen pochopitelně s místopisnými odlišnostmi. Téma Občanské války v USA pcohopitelně nabízí řadu příběhů a toto je jeden z nich. Osamocené ženy, kdy jejich otec (manžel) odešel bojovat za Sever. V první řadě je opravdu třeba vychválit předlohu, kdy autorka dokázala vymyslet veskrze sympatické a zajímavé postavy, jejichž osudy vás prostě hned od začátku pohltí. V druhé řadě je pak třeba pochválit tvůrce, že dokázali obsadit samé sympatické tvaře, s velkým hereckým potenciálem, však se podívejte, kam to tihle začínající herci a herečky potom dotáhli. Viděl jsem krom této adaptace i film z roku 2019. Oba dva jsou velmi kvalitní, oba dva jsou skoro stejně a na oba dva se rád kdykoliv podívám.

plakát

Bedna - The Big Crunch, Pt. 2 (1994) (epizoda) 

Ten hlavní detektiv začíná bejt divnej. Snad každej případ nějak podělá. Přitom se tváří jak úplnej mistr světa. Klasickej arogantní zmrdeček, přesvědčenej o své neomylnosti. Tady se zas kvůli němu oběsí jeden z podezřelých, což bylo podobně drtivé vyvrcholení, jako u první části. Ještě předtím je ale třeba pochváli herečku oběti, začínající Samanthu Morton, známou dnes třeba ze Živí mrtví, která v té scéně v nemocnici byla opravdu špičková, klobouk dolu.

plakát

Do naha! - Vítejte v práci svých snů (2023) (epizoda) 

Celý díl se odehrává vesměs v jednom prostředí pracovního úřadu. Jako celek opět působí z větší části spíš jako taková vsuvka před blížícím se finále, které dost možná odstartovala závěrečná scéna tohoto dílu. Poprvé také dostáváme odkaz na původní film, až do téhle doby se na film vesměs vůbec neodkazovalo, což v dnešní době nebývá zvykem, že se pokračování po X letech dokáže odprostit od původního díla. Hlavní postavou je tentokrát Kůň, jehož příběh se dá docela dobře představit. Ono se to nezdá, ale opravdu vlivem úředního šimlu může dojít k takovým situacím, kdy člověk s obdobnou diagnozou je určen jako způsobilý k práci a pak pochopitelně nemůže nic najít.

plakát

Bedna - The Big Crunch, Pt. 1 (1994) (epizoda) 

Ze začátku mě docela zaskočilo, že se v podstatě vůbec už neřeší události z předchozího případu, ale je fakt, že policejní parta tu zatím nedostává moc prostoru, tak možná se to více rozvine v dalších dílech. Tohle je jinak takový klasický první díl, kdy se opět představuje zákulusí celého případu a jednotlivé postavy, které se v něm vyskytují. Uvidíme, co se z toho vyklube. Pachatelé už jsou opět jasní. Prostředí tentokráte není pro mě až tak lákavé, náboženská sekta...Celý díl to vypadalo, že to bude hlavně taková příprava na zbylé dvě části, ale psycho závěr to ještě docela rozjel a nabídl potenciální brutální smrt, která se naštěstí nekonala.

plakát

Příběh Wendella Bakera (2005) 

Docela těžká rutina s dost nezáživným a nevýrazným Lukem Wilsonem v hlavní roli. Nevim no, tenhle brácha má na to dělat nějaké to křoví, ale hlavní roli prostě neutáhne. Film bohužel nenabízí moc humoru, což je škoda, protože ve vedlejších rolích se objevuje řada zajímavých jmen, ale ve většina případů jsou to prostě jen figurky na šachovnici, s kterými se pohybuje sem a tam, a není jim nabídnuto nějaké lepší scény. Tenhle film si pustíte tak na odreagování večer po práci. Je to taková dobová varianta na současné generické komedie od Netflixu, které se vám taky po pěti minutách vykouří z hlavy.

plakát

Vražda v Londýně (2022) 

Agatha Christie mixnutá špetkou Wese Andersona. No vlastně proč ne. Saoirse Ronan patří k nejsympatičtějším herečkám své generace a do své filmografie si může s klidem zařadit i své třestiprdlo připravující se na seržantské zkoušky. Vražda v Londýně je na jednu stranu staromilecká záležitost, představující film s klasickou hádankou "Kdo je vrah?", ale zároveň se nebojí i propojovat různé žánry a mnohdy přejít do značně uvolněnějšího módu. Je škoda, že se takovýmto filmům nedostává větší pozornosti, když si jí mnohdy právem zaslouží.

plakát

První dáma (2022) (seriál) 

Veskrze Americká věc, kterou asi mimo USA nikdo dostatečně neocení, a možná ani nepochopí. Tři příběhy, tři období, tři první dámy. Hodně se tu tak skáče v čase, a já bych asi dal přednost lineárnímu vyprávění jednotlivých příběhů, bez tohoto skákání mezi linkama. Nemyslim si, že by zrovna tato série nějak dobře ukazovala život prvních dam, potažmo jejich potřebu pro dané prezidenty. Asi se z toho dalo vytřískat mnohem více. Spíš mi mnohdy přišlo, že nejlepší scény jsou vždy ty, kde je daný prezident, potažmo aspoň nějaká dobová reálná událost. Ani obsazení není ve všech ohledech povedenné. Dvě starší dějové linky jsou v pořádku, ale u Obamů to teda dost skřípe. Viola Davis herecky nestíhá a a O.T.Fagbenle pak vizuálně Obamu ani trochu nepřipomíná. Výsledkově mi to tu vyšlo přesně na 2,5, což správně matematicky zaokrouhluje na 3*, ale pocitově by to klidně bylo i na ty 2*.

plakát

Do naha! - Nový domov (2023) (epizoda) 

Překvapivě dostává v tomto díle dost prostoru mimofilmová postava, která tak dostává svůj solo příběh, nijak nevázaný na původní postavy, což jsem úplně tak nečekal. Jako vsuvka je to vesměs taková tradiční romance, nic moc převratného nebo neviděného, neurazí ani nenadchne. Stejně tak mě překvapilo, že pokračuje i linka s holubama. V minulém díle jsem jí bral za uzavřenou, ale tady to tvůrci překlopili do úplně jiné roviny, než se na první pohled zdálo.

plakát

První dáma - Vítězný tanec (2022) (epizoda) 

Vesměs to doputovalo přesně do těch momentů, kam se dalo už po prvním díle odhadnout, že to doputuje. Nejedná se tak o finále v pravém slova smyslu, že by linky nějak gradovaly, to se dělo už spíš v minulém díle. Tohle je už spíš jen takový náhled "co bylo potom."

plakát

První dáma - Trhlina (2022) (epizoda) 

Solidní díl, hlavně díky ukázce z voleb 2016, kdy si všichni mysleli, jak si jdou pro snadno výhru Hillary, ale Trump jim se svými šovinistickými kecy všem nakopal zadek. AntiTrumpovských děl jsme za poslední roky viděli mnoho, v jejich konkurenci se tady tvůrci ještě poměrně drží zkrátka. Jak už je zvykem, tak celou tu linku kazí Viola Davis a její prapodovné grimasy.