M.i.k.e

když vezmu v potaz jaká více či méně toxická díla u nás v posledních letech vznikají v rámci žánru romantické komedie je Ostrov vlastně naprosto v pořádku. Je tady vidět, že Havlík není úplný blázen a vztahová linka rozhádaného páru, který si k sobě na pustém ostrově opětovně hledá cestu funguje slušně i přes svojí průhlednost a předvídatelnost (včetně toho, že postavy se chovají docela rozumně a uvěřitelně). V čem Ostrov dost skřípe je ona survival linka, protože hlavní hrdinové (potom co se vyléčí ze zranění po pádu) na ostrově nijak nestrádají a i když se divák nedozví jak tam jsou dlouho, prakticky nic jim nechybí. Langmajer je navíc obdoba MacGyvera, takže je schopný vytvářet prakticky vše od různých zlepšováků až po nábytek. Nicméně o tom tenhle film není a cílová skupina pro kterou je určen to zcela jistě nijak řešit nebude...60%

docela specifický film, o kterém vůbec nevím co si mám myslet. Hlavní hrdinkou je mladá Ria, jejíž životním snem je stát se kaskadérkou, což se nesetkává s velkým pochopením. Ria má starší sestru, která se naopak vzdala snu být umělkyní a bude se vdávat. A právě před svatbou se Ria rozhodne svojí sestru zachránit a spolu se svými kamarádkami vymyslí plán jak jí překazit. Pak jsou tady ještě souboje se spolužačkami, budoucí tchýně, která je nejspíš záporák z Bonda a spoustu dalších věcí, u kterých sem si vůbec nebyl jistý jestli se opravdu dějí a nebo si je Ria pouze představuje. Polite society je oficiálně popisováno jako akční komedie a i když tu nějaká akce je, s tou komedií je už celkem problém. Celé je to sice velmi osobité a celou dobu sem se přikláněl k tomu, že to tvůrci pojali s velkou nadsázkou, nicméně úplně jistý sem si tím nebyl a velmi často sem bojoval s tím na co to vůbec koukám. V zahraničních recenzích sem zaznamenal, že je PS vnímáno jako kdyby Quentin Tarantino zfilmoval Jane Austenovou, což mě sice pobavilo, nicméně i když je to film o silné ženské hrdince, tak k oběma jmenovaným má za mě dost daleko...60%

záhadný stroj generuje kartičky, které lidem ukazují jejich pravý potenciál. A nebo taky ne...každopádně tenhle stroj dokáže, že většina lidí v malém městečku se zamyslí nad svými životy a konečně se tak rozhoupají ke změně, případně alespoň k vážení si - vylepšení toho co už mají. The Big Door Prize je jeden z těch seriálů, kde jsem si snad do poloviny říkal, že je to celkem fajn, ale jeho pravý potenciál nám odhalen nebyl. Jenže ve druhé polovině mi došlo, že se mu povedlo si mě solidně zaháčkovat a na poslední díly sem se dokonce i těšil. No a vzhledem k tomu, že se na úplném konci nic neuzavřelo, ba naopak se objevilo ještě víc otázek, tak se teď budu těšit na druhou řadu...70%

mám docela rád Gondryho hravost a nápaditost, ale tady to bylo i na mě až moc dada a už během první poloviny mě Pěna dní víc nudila než bavila a musel sem se hodně přemáhat abych to dal do konce. To, že jsem nečetl Vianovu knížku v tomhle případě nejspíš nebude ani výhoda ani nevýhoda, nicméně že by mě to nalákalo to jakkoliv změnit se říct nedá...40%

správně zamotaná konspirační jízda, která má sice svoje rezervy, nicméně těží z toho že je celkem originální a hlavně až nepříjemně aktuální. Zvratů tu není zrovna málo, ovšem všechny fungují velmi slušně a Rabbit hole je jedním z těch mála seriálů poslední doby, který opravdu vyžaduje divákovu pozornost, protože je velká šance že by mu jinak mohla utéct nějaká zásadní informace nebo detail...75%

první epizoda skutečně budila dojem, že půjde o militantně feministické cosi na hraně únosnosti, ovšem postupem času Power vykrystalizovalo ve slušně odsýpající mysteriózní sci-fi thriller, který se sice motá primárně kolem postavení žen ve společnosti, nicméně situace které tu sledujeme by byly v pohodě naroubovatelné i na jiné problémy současné doby. Napětí by navíc velmi slušně obstálo i bez přítomnosti superschopnosti (byť s lehčími úpravami) a bylo by i tak velmi aktuální. Nečekal sem nic, ale od poloviny série si mě tenhle kousek slušně zaháčkoval a vzhledem k tomu, že se tady vlastně vůbec nic neuzavřelo (ba naopak se toho v posledním díle dost otevřelo) tak doufám ve druhou řadu...70%

Měsíční road movie pro náctileté, která by se moc ráda přidala do společnosti takových filmů jako Goonies atd. To se sice úplně nepovedlo a hlavně v první polovině se tohle "dobrodružství" dost vleče, nicméně druhá polovina už je docela v pohodě a jako celek to není ani zdaleka tak hrozné jak by se mohlo zdát ze zdejšího hodnocení. Jen o ten titulní kráter tu vlastně vůbec nejde, takže kdo by snad čekal že v něm bude schované nějaké strašidlo, tak na tenhle film může rovnou v pohodě zapomenout...60%

nikdy sem tuhle sérii neměl moc rád a ani nejnovější přírůstek do rodiny na tom nic nezmění. Nechybí tu sice takřka nic co je pro tuhle sérii specifické, stejně jako tu nechybí odkazy na další klasiky (třeba Osvícení). Změna prostředí, kdy chatu v lese vystřídá panelák je nicméně fajn a úroveň gore je taky víc než slušná. Pravověrní fandové budou velmi pravděpodobně nadšeni, protože tohle je čistý fan servis. Zbytek (jako já) uvidí solidně zvládnuté řemeslo, které nenudí, ale znova ho nejspíš už nikdy neuvidí (stejně jako předchozí díly)...60%

miluju tyhle retro konverzačky o tématech o kterých by si nejspíš nic dobrovolně ani nepřečetl. Nápad natočit film o vzniku boty se na první pohled jeví jako dost nezajímavý, ovšem Affleck je natolik zkušený tvůrce, že moc dobře věděl že samotná bota film neutáhne a tak o ní jde víceméně až ve druhém sledu. Prim hraje příběh chlápků bojující s krizí středního věku, kteří tak nějak tuší že mají asi poslední šanci vymanit se z průměrnosti a taky moc dobře tuší že sami to nezvládnou. Air je velmi dobře natočené a těží maximum z hereckého obsazení, kterému vládne tradičně skvělý Matt Damon a hlavně z osmdesátkové atmosféry, která je tu nejlepší od Vlka z Wall Street. Po nevýrazném Live By Night se tak Affleck režisér vrací zpět na výsluní. A zcela zaslouženě...80%

osobitý a originálně pojatý dokument, který má skoro všechno co by dobrý dokument měl mít.  Divák se tu nejen dost dozví, ale zároveň se nejednou zasměje a dojme, přičemž humor a dojemné momenty jsou tu velmi dobře vybalancovány a ani jedno z toho nepůsobí nijak prvoplánově. Fox je i přes onemocnění, které ho značně limituje stále tím Foxem kterého známe a máme rádi, na nic si tu nehraje a velmi často tu říká věci bez obalu, což nebývá úplně zvykem...80%