Ygnor

.... a ta hudba!

Jak už to bývá, dobrým filmům čas zrání čas pomáhá. S přehledem s odstupem času přidávám další frčku. Je neuvěřitelné, jak si Igor Bareš si urval druhou půlku pro sebe, kdy zcela zastínil "socilasticky charakterního" Hanzlíka, "možnákouzelníka" Lábuse tak i kníratého Zedníčka. Z technického hlediska mě opět naštval odflinknutý zvuk. (...a Sedláčkovi jsem mikinu odpustil ;-.)

"... dej pryč tu gorilu a neřvi !" :-D , Česká ozvučená groteska s krásně přehrávajícími herci a plná hlášek.

Vkusný a pro relativně širší publikum i stravitelný Haneke. Námět sice není originální, se stoprocentní jistotou, se režisér, který BTW je latentní rocker, nechal inspirovat o deset let starším oficiálním klipem již dávno rozpadlých Sentenced-No One There (který mám moc rád). Dávám proto čtyři.

Mistrovsky natočené, bod srážím za příliš kontroverzní vyznění filmu, ale možná ho někdy přidám za poslední záběr stojícího Mila nad špinavým bazénem, který bude třeba také jednou uklidit.

Ano, už jsou zde Rusové (konečně) :-(( přijeli...., "Kaminski-brigade"!! ...a chudáci ve sklepě a v nemocnicích dostali své poslední upomínkové a dárkové předměty.... Film nesoudí a nestraní ... válka je je největší svině, které bere do pekla s sebou všechny bez ohledu (jestli jsou mladí, krásní, chrabří, zbabělí nebo hloupí), a proto brutalita IMHO není samoúčelná, a láska není jen filmová...a a vykašlete se na ty "slow-timy", ...jak již zaznělo nebyl to dokument. Technicky válečné scény jsou na nejlepší úrovni co jsem kdy viděl. Samozřejmě nebylo vše originál, již zaznělo Jdi a dívej se, Život je krásný, Pianista..., nebo "first person action" z herních stříleček.I patos byl v mezích normy. Příště možná za pět, musím to nechat uležet. ...a chtěl bych mít třicet pět a nakopat prdel zbytku filmového světa.

Výrazné sociální drama spějící k nevyhnutelnému konci, v dnešní době (po odstupu deseti let od natočení) až příliš aktuální a znepokojivé.

Filmy Escape from The Sobibor a Grey Zone nebyly pokořeny, ale i tak, na debut silný snímek. Kvituji použití původních jazyků a neotřelou kameru. Emotivně však nedosahuje sílu svých předchůdců.

Dobře jsem se pobavil ...a tak to má (u proklamované komedie) být ;-)

Příjemné spirituálně mysteriózní španělské pohlazení, ač u mě bez většího přesahu. (Já tu Afriku fakt nemusím.) Na druhou stranu rozervanost a šarm hlavní hrdinky, pro mě dosud neznámé Maribely Martínové, která IMHO zcela zastínila i Lisu z Dead Can Dance, byl pro mne tak zcela okouzlující a zásadní, včetně nevyhnutelného konce, že jsem se rozhodl uložit čtyři měsíční tlapky.