DjsVorel

Na začátku ten film fakt vypadal nadějně, že bych mu mohla dát i dvě hvězdičky, ale od půlky už bylo jasný, že ani náhodou. Nejlepší a nejúsměvnější mně na tom přišlo to blogování s hashtagy, což přesně vystihuje dnešní dobu. Celej film byl typickej českej průser. Naprosto předvídatelný scénář, hluchý a nudný scény a herecké výkony slabota. Asi před 5 lety jsem ještě měla celkem Pavla Řezníčka ráda, ale od doby, kdy ho strkaj do všech seriálovejch a filmovejch sraček, už ho nemůžu vystát. A Elena Vacvalová? Je to vtipná a šik ženská, dobrá moderátorka, ale co rozhodně není, tak herečka! Opět další z plejády naprostých zbytečností. Může mně někdo říct, proč se tyhle filmy točí?

Nevím, co si lidi od filmu slibovali, ale mně se docela líbil. Celkem dobrý herecký výkony, příběh měl teda podle mě hlavu a patu. A i když samozřejmě šlo o film s romantickým nádechem, tak vlastně neskončil patetickým happyendem. Rozhodně nic náročného a ani příběh nebyl nějak propracovaný. Naopak celkem jasně nalajnovaný, ale vlastně svou jednoduchostí mě zaujal. Tohle je podle mě totiž přesně ten případ, kdy v jednoduchosti je síla.

Ačkoliv si hereckého umění Alan Rickmana vážím, tohle se nepovedlo. Tak zbytečný film jsem dlouho neviděla. Na tomhle filmu bylo od začátku téměř všechno špatně. Mám ráda historické filmy, ale Králova zahradnice byl totální průser. Název bych změnila spíš na A huge chaos! Příběh naprosto o ničem, ničím mě to neobohatilo. První půlka filmu byla ohromně nudná, později se to o trochu zlepšilo, nicméně film to nezachránilo. Herecké obsazení na první pohled plné hvězd, ale dle mého hodně slabé výkony. Opět mě nejvíc nadchnul Stanley Tucci, který mě snad nikdy nezklamal. Alan Rickman sice mluví noblesně, ale pohyby působil spíš jako sluha než jako Ludvík XIV. Především jsem si toho všimla pak ve scéně, kdy se po smrti své ženy potká s Winslet v zahradě. (Mimochodem asi jediná scéna, kdy jsem se upřímně zasmála.) Matthiase mám ráda, ale ani on zrovna neexceloval. Jeho dikce ho předurčuje k rolím gentlemanů či dobráků od kosti, ale chtěla bych ho někdy vidět v roli totálního hajzla či ho vidět trochu víc vášnivého a energického. Kate byla naprosto mdlá, otřesně namaskovaná a vypadala jak nějaká cuchta od plotny. A ačkoliv ji mám ráda, tak tady mě vyloženě nudila, dokonce v určitých polohách lezla na nervy. Jak jsem zmínila u Kate, kostýmy byly hrůza děs. Mám dojem, že i v cukrkandlové Angelice se podařilo lépe vystihnout kostýmy a dobu Francie 17. století. Tenhle film byl pro mě tak nevěrohodný, že to víc už ani nebylo možné. Dialogy těžkopádné a předvídatelné. A kamera pro mě taky žádný zázrak. Vlastně jsem nijak nenasákla atmosféru "Zlatého věku" Francie, protože jsem do té doby vlastně vůbec nebyla přenesena. A upřímně katastrofu dovršila milostná scéna, kde to trapností překypovalo a kde chemie mezi hlavními protagonisty = 0 ! A ten Katin pohled po tom, co se oba udělali? Silně připomínající obraz, který visí u mojí mámy doma nad postelí, kde se "jeptiška" údajně oddává vlně orgasmu a mně přijde, že je spíš v posledním tažení. Teď si říkám. Dvě hvězdy? Za co je sakra dávám? Za prvé rozhodně nemůžu film přirovnat k šílenostem jako Ordinace v růžové zahradě, Kameňák, Babovřesky apod. chujoviny. A za druhé alespoň hudba byla příjemná a Stanley Tucci trochu probudil tuhle kinematografickou "šedou myš". Upřímně pro mě jednoznačně zklamání.

Totální zklamání. A upřímně se stále rozmýšlím, jestli nedám jenom dvě "michelinský". Rozhodně nedoporučuji koukat na film v ČJ. Já to udělala a i když mám Zlatu ráda, jak dabuje, v téhle roli její výkon Meryl pro mě hodně ubral z hodnocení. Po zhlédnutí kousku v AJ jsem musela přehodnotit, že opravdu je to v originálním znění jiná káva. Na druhou stranu se musím přiznat, že stále to pro mě nebyl ten vysoký standard, na který jsem u Streepovky zvyklá. Miluju ji a bůh mi odpusť, ale tohle pro mě byla její z nejslabších rolí, alespoň co se týká výrazového ztvárnění a věrohodnosti. Byly tam pasáže, které byly brilantní, ale pak to přešlo v opravdu až přehrané momenty. Oscar už jen z principu, o jakou roli jde a kdo ji ztvárnil. Když už nedostala Oscara za Madisonské mosty, nevím, proč by ji měla dostat za Iron Lady! A k samotnému filmu....docela se mimořádně schoduji s verbalem. Film byl neprosto chaotický a zmatený, poměrně nudný, retrospektivní záběry pro mě postrádaly jakýkoliv hlubší význam a smysl. Mám ráda životopisné filmy, ale myslím, že v tomto případě opravdu mohla být odvedena mnohem pečlivější práce

Ačkoliv bych hrozně chtěla filmu dát lepší hodnocení, nejde to. Přitom začátek vypadal opravdu slibně a tenhle žánr romantických novel mám ráda, ale pro mě Far from the Madding Crowd shrnuje slovo galimatyáš. Nejdřív k malému srovnání. Upřímně se film až moc nápadně podobá výpravou Pride and Prejudice. Především kamera a hudba je opravdu téměř totožná, v tomhle ohledu teda film nepřínáší nic nového a jenom vám evokuje v hlavě něco, co už jste viděli. Především pak na konci líbací scéna, kde hlavní protagonisté stojí v slunečním paprsku. Ten záběr je jak vystřižený z Pýchy. Nicméně k samotnému filmu...Co se týká scénáře, tak prostě klasický romantický příběh s prvky naturalismu, kdy v 19. století již ženy začínají být čím dál více emancipované a stejně jako Jane Austen o sto let dříve, nechtějí žít jako poslušné ženušky jako modní doplněk svého manžela. Přesně takovou náturu má i hlavní hrdinka, která odmítá se podvolit muži a chce samostatně dokázat lidem, že zvládne vést celou farmu. Jenže nakonec povrchně vzplane a nechá se uhranout vojákem, který samozřejmě nemá v úmyslu se jí podvolovat a hrát manžela farmářky, nicméně vydržovat se nechá. Jenže než si Bathsheba uvědomí, jakou impulzivní chybu udělala a že zradila své ideály, je pozdě. V první řadě film bezpodmínečně musím rozdělit na dvě poloviny. Na začátku nevidím nic špatného, dějová linka se poměrně příjemně rozjela, všechno na sebe smysluplně navazovalo. Jenže si myslím, že se prostě špatně naložilo s časem. V prvních 50-60 minutách se děj (neříkám, že nepříjemně) poklidně táhnul, zatímco ta druhá část byla jako když zmáčknete zrychlené přetáčení. Jako kdyby se vyměnil scénárista, nebo nezbyly peníze a čas. Příběh se pro mě nesmyslně zamotával, jednotlivé filmové záběry a sekvence zvláštně navazovaly. Vlastně, když si to vezmeme, tak v první polovině filmu se odehrála asi třetina, či čtvrtina příběhu a poté se tvůrci snažili zbytek příběhu nacpat do druhé poloviny filmu. Aspoň takový pocit jsem z toho měla. V jedné minutě Bathsheba potká večer v lese seržanta, v druhé se políbí, ve třetí odmítne nápadníka Boldwooda a ve čtvrté se provdá za Troye. Najednou se na scéně objeví ještě těhotná Fanny, Troyova láska, kterou si před tím měl brát, a za minutu umře, což jsem ještě navíc samozřejmě předpokládala. Za chvíli na to se on snaží utopit v moři (opět mně bylo zcela jasné, že ve skutečnosti to přežije). Najednou se totálně ztrácíte. Jak když vaří pejsek s kočičkou. Pak to vypadá, že si teda hlavní hrdinka vezme svého ctitele, který se mezitím jí stal tak trochu posedlý. A celou dobu tomu všemu přihlíží beznadějně zamilovaný farmář Oak, kterému dala košem už hned na začátku a vy od první minuty stejně víte, že skončí s ním. Jenže bohužel téhle lásce moc prostoru tvůrci teda nedali. A srovnám-li to například právě s Pýchou, kde také víte dopředu, jak to skončí, scény mezi hlavními protagonisty v Pýše udržují diváky v napětí a jsou emocionálně nabité, zatímco tady všechny scény jsou moc opatrné. Netuším, jestli je to i tím, že mezi Carey a Matthim není prostě chemie. Pravdou je, že Carey se za celou dobu na něj nepodívala tím mrazícím zamilovaným pohledem, ale tu nehynoucí lásku si uvědomí až v posledních 5 minutách? Já vám nevím, ale prostě těžko uvěřitelné. Vlastně celou dobu čekáte na trochu toho "sexuálního napětí" nebo té lásky za očními víčky, ale prostě kde nic tu nic. Stačí si vzpomenout například na scénu při hřmění a dešti, kdy se hrdinové snaží seno zakrýt před deštěm plachtami, aby se nezničilo. Cela scéna pro mě byla fakt awkward a totálně nevím, jestli tam mělo dojít k nějaké chemii, prozření, nebo jaký účel scéna měla. Totálně zbytečné. A abych byla upřímná ani ta poslední scéna pro mě nebyla věrohodná. Mrzí mě to, ale nesežrala jsem jim to. K hereckým výkonům. Přestože Matthias neměl moc velký prostor pro vyjádření emocí a ukázání nějakého velkého hereckého umění při měnění poloh, tak přesto celkově od něj příjemný herecký projev. Nejvíc pro mě zazářil můj oblíbenec Michael Sheen, který vážně umí vytřískat i z ne příliš lichotivých či výrazných rolí postavu, na kterou nezapomenete. No a zbývá "Oscarová" Carey Mulligan, kterou jsem ze začátku její kariéry moc nemusela (hlavně díky Northanger Abbey), ale v průběhu let mě přesvědčila, že v sobě má herecký talent a je to žena mnoha tváří. Bohužel mě na zadek neposadila. Myslím, že to byl průměrný výkon a asi bych od ní čekala o trochu víc a hlavně jí jsem spoustu scén nevěřila. Abych film jenom nehanila, super bylo prostředí a okolní příroda a také velké plus u mě mají kostýmy. Přesto, že film byl ale napůl z britské produkce, působil na mě upřímně víc jako z americké režijní základny. Celá tahle kooperace v tomhle žánru na mě dělá dojem pokus - omyl. A ačkoliv jsem film zhlédla na doporučení a vážně jsem se na něj těšila, za mě to bude určitě spíše průměrné hodnocení, někde okolo 60 - 70%.

Na české filmy nového milénia si moc nepotrpím. Bobule jsem viděla asi dvakrát a nikdy jsem neměla žádné očekávání, ale spíš jsem to pustila jako kulisu k práci na počítači. Nicméně musím říct, že pokaždý jsem se docela pobavila. Přiznám se, že pro Kryštofa mám docela slabost a nezklamal mě ani v Bobulích. Docela jsem byla překvapená, že mu celkem solidně sekundoval Lukáš Langmajer. Mimochodem, když zavřete oči, tak slyšíte prostě bráchu. Jediný, co vážně nechápu, jak všichni opěvují Terezu Voříškovou. Jako hezká určitě je, ale pro mě je to neherečka. Nemůžu si nějak vzpomenout, že by se mně v nějakém filmu líbil její herecký projev. Jinak jsem s filmem neměla vůbec problém. Dobrej námět, sem tam nějakej dobrej joke, dobrá kamera a hezký vinice. Dávám pohodový tři hvězdy.

Upřímně jsem si ke Dvoum a půl chlapa hledala cestu dlouho, ale poslední dobou se vždycky těším, až na Smíchově naladím nadrženýho opilce Charlieho, zoufalce Alana a jeho obtloustlého natvrdlého žroutského synátora Jakea. Výborný gegy, dobrý hlášky, příjemný herecký obsazení a prostředí. Proč ne! Je fakt, že někdy je to trochu na stejný brdo. Hvězdičku dolu proto dávám, že námět není vždy duchaplný a originální. Navíc úroveň trochu klesla po odchodu Charlieho Sheena a i když ho Ashton Kutcher poměrně úspěšně nahradil, což bych po prvním díle neřekla, přesto seriál trochu ztratil jiskru. Jake byl naprosto dokonalej jako dítě, ale jeho herecký projev a kouzlo toho malého buřtíka ke konci dočista zmizelo. Rozmýšlela jsem se mezi 3-4*, ale nakonec jsem musela být fair k lepším seriálům a filmům, které jsem ohodnotila čtyřmi hvězdami a se kterýma bych sitcom nechtěla srovnávat. Oblíbené postavy: Charlie a Berta

Další z plejády seriálů, který na mě od začátku svým skvělým marketingem nezapůsobil a jehož mediální humbuk mě nestrhl. Tak jsem tu zas po 5 letech od začátku vysílání, abych se podělila o svou zkušenost, že jsem opět neodolala kouzlu komerce a připojila jsem se ke stádečku. Né, teď vážně. Upřímně mě prostě GOT nelákal a ačkoliv jsem moc o námětu seriálu nevěděla, nezaujala mě ani ta trošku, co jsem do té doby postřehla. Jednoho dne ale prostě skončí všechny vaše oblíbené seriály a přemýšlíte, že byste se položili do něčeho kvalitního. A tak jsem skončila u Game of Thrones. Nutno dodat, že jsem moc neočekávala a upřímně jsem po půl hodince prvního dílu myslela, že u ní má pouť do Západozemí končí, nicméně posledních 15 minut mě přimělo k tomu, že jsem mu dala ještě jednu šanci. Skončilo to tak, že jsem za 3 dny zhlédla všech 5 sérií, end of story. Trůny musím rozdělit na jednotlivé série, jinak to prostě nejde! Season 1 - Nebyla to láska na první pohled, ale opravdu pevný vztah se buduje postupně. Každý díl mě děj bavil víc a víc, nemluvě o výpravě, kostýmech, dialozích, no prostě paráda. Dala bych takových 95%. Season 2 Překvapivě druhá řada mě nezasáhla tolik jako ta první, ale stále si držela svůj vysoký standard. Především jsem stále byla v napětí a pokaždé mě scénáristi překvapili - 85%. Season 3 Nevím, proč ale nemůžu souhlasit s některými kolegy, trojka mně zase připomněla ten spád, který měla první série a možná se mně tahle série líbila nejvíc. Velké zvraty a posuny postav. Nicméně bych vytkla možná to, že v průběhu série to byl trochu čajíček a pak vlastně všechno vzrušení napráskali do posledních 2 dílů. Navíc si myslím, že i s vraždami se mohlo nakládat úsporněji vzhledem k zápletce pro nadcházející série. Dávám opět 95% Season 4 Doposud nejslabší série si troufám říct. Kromě smrti Joffereyho si moc z téhle série nepamatuji, ale vím, že se mně stalo, že jsem u pár dílů některé scény přetáčela, protože už se ty dialogy a scény táhly jak smrad. A vlastně jsem už cítila, že scenáristé nemají děj už moc kam posouvat, pokud nechtějí udělat radikální konec. Propad na 60% Season 5 I ze zatím poslední série mám smíšené pocity. Například poslední díl byl opravdu překvapivý a napínavý. Nicméně byly opět díly, kde mně přišlo, že bylo jen zbytečně utraceno několik tisíc dolarů a divák by se bez nich klidně obešel. Trochu lepší než čtvrtá sérka, takže 70%. Suma sumárum u GOT platí rčení Méně je někdy více! Kdyby možná seriál splaskl dohromady na čtyři série, tak by tvůrci udělali mnohem lépe, ale bohužel se domnívají, že seriál bude stále dojná kráva. Nejvíc prodlužovaná dějová linka je definitivně s Daenerys. Marně jsem doufala, že v páté sérii skončila v Západozemí, nestalo se tak, což indikuje, že ani šestá řada seriálu nebude jeho tečkou. Jenže by mě zajímalo, kdo jim asi v 7 sezoně zbude? Další dějová linka, která je nekonečná je ohledně stále prchající Aryy Stark. To už mě bohužel taky moc nebaví a pokud by se měla stát v budoucnu stěžejní postavou, což seriál již delší dobu naznačuje, mohli by ji tvůrci také konečně usadit. Jediný příběh, který se v budoucnu momentálně může rozvíjet je asi ohledně Tyriona, kterého mimochodem naprosto zbožňuji. Pokud jeho po cestě někde usmrtí, tak tím ukončí určitě i mojí cestu seriálem, protože bez něj už by zhlédnutí dalších dílů poztrácelo jakýkoli smysl. A jak prochází postavy postupnou proměnou (ale aspoň ta hrstka, co vždycky na konci série zbude), tak i já procházím jakýmsi různými citovými proměnami k nim. Pro mě nejvýraznější změnou prošla rozhodně dvojice Sansa - Jamie, který jsem ze začátku nemohla oba vystát a v průběhu seriálu jsem si k nim poměrně našla cestu, nicméně moje oblíbená trojice je již zmiňovaný Tyrion, Sníh a Matka Draků!

The Imitation Game je určitě příjemný filmový počin z britské produkce, který bych určitě zařadila mezi nadprůměrné filmy, nikoli však absolutní bomby. Příběh homosexuálního asociálního matematika, který má rozluštit kód nacistického šifrovacího stroje Enigmy, ale je přesvědčen natolik o své genialitě, že k tomu nikoho nepotřebuje. Námět je určitě zajímavý, nicméně nám Británie chtěla trochu naivně ukázat, že vlastně celá válka skončila právě díky ní. Ano, to už nám tu ale léta chtějí dokázat jak Američani, tak Rusové. Pokud poselství filmu bylo poukázat, na fakt, že Britové měli celou válku pod palcem a tahali za nitky, tak se musím opravdu upřímně zasmát. A co říct ke zpracování filmu. Herecké obsazení jako vždy kvalitní. Cumbertbatch, Knightley, Goode předvedli svůj vysoký standard, ale strhující výkon hoden Oscara jsme určitě neviděli. Překvapivě se mně líbil nejvíc projev Marka Stronga, jehož role hrála největší úlohu až na konci filmu. Co se týká kamery, kostýmů a grafické stánky filmu, tak jsem byla poměrně spokojená. Děj samotný měl spád, flashbacky do Alanova dětství byly určitě dobře posazené a ve správném dávkování, aby vlastně ukázaly jisté spojitosti, ale ten konec. Na to jak celou dobu film plynul a celkově divák byl v neustálém napětí, tak gradace byla poměrně rychlá. A poslední scéna s Keirou už byla prostě a la americkej slaďák, to si pro mě mohli filmaři odpustit. Jak jsem říkala, kvalitní film, který ovšem diváka nestrhne a ani neposadí do židle. Chybí v něm prostě emoce (bez patosu) a ačkoliv britské filmy i jejich částečně konzervativní pojetí mám ráda, v tomhle případě mohli tvůrci trochu páry upustit.

Co říct? Rychlý, energický, edukativní pořad pod taktovkou šarmantní Saskie s nezaměnitelným hlasem.