CiTrus007

Steven Spielberg po letech konečně vyprodukoval film, který opět stojí za řeč. Jeho právnické drama zasazené do napjatého období studené války může se svojí dvouapůlhodinovou stopáží působit příliš závažně a upovídaně. Mohu však dosvědčit, že jsem se při jeho sledování ani minutu nenudil. Režisér skvěle pracuje s atmosférou, kterou s patosem podmalovává historickou kulisou rozděleného Berlína, několikanásobně umocněnou charakteristicky tónovanou kamerou. Film tak jako celek vytváří věrnou dobovou mozaiku, do které postarší protagonisté bez potíží zapadnou. Tom Hanks v hlavní roli působí hodně průměrně a vyrovnaně, místy má skvělou chemii s ostatními herci (zejména s Markem Rylancem), jindy zas jen nezaujatě recituje repliky. Nad tím se však příliš nepozastavuji. Mojí pozornost na sebe strhnul scénář, který kromě komplikovaného dobového politikaření pravidelně upouští páru prostřednictvím nebývale civilních, místy až úsměvných dialogů. 9/10

Snímek se pokouší podat autentickou zprávu o tradičním tureckém patriarchálním despotismu vůči mladým dívkám. Místy skvěle zobrazuje vesnický folklór skrze malé absurdní epizodky, ke konci však sklouzne k manipulativnímu vyjadřování a při snaze zoufale předat ústřední myšlenku ženské vzájemnosti se oddálí od uvěřitelného. Až na nepřirozené dějové figury v závěrečné části je však film řemeslně dobře natočen. Zvláště bych rád vyzdvihnul skvělou dějovou kohezi a dynamický spád vypravování. 7/10 [KVIFF 2015]

Trochu moderní pohádka, trochu trpké životopisné drama a trochu "Vlčice z Wall Street". Film Joy je pestrou kombinací životních útrap hlavní hrdinky, která si i pod tíhou dospělých problémů dovedla udržet dětské sny a jednoho dne se je rozhodla následovat. Z herců si kromě Jennifer Lawrence v titulní roli mojí pozornost získal především její nestárnoucí filmový partner Bradley Cooper a hvězdný Robert De Niro. Režisér Russel už po několikáté předvedl, že s herci dovede výborně pracovat. Tentokrát však chyboval ve scénáři. Tím narážím z části na jeho charakteristické poklesy a výpadky v dynamice a na divoké vypavěčské skoky v posledních deseti minutách, kterých obecenstvo mohl milosrdně ušetřit pro dobro všech. Kromě těchto kazů však Joy považuji za kvalitní dobové vyprávění. 7/10

Tento film mě totálně minul. Krásná výtvarná kamera sice měla něco do sebe, jinak to ale byl děs a nuda. Žádná pointa, jenom ubulené zírání do prázdna a do přírody za zvuku cvrčků a osiky. Postav bylo zbytečně mnoho, a tak jejich charaktery nebyly příliš propracované a při interakci působily velmi mělce. Dialog mezi nimi navíc často úplně chyběl a když už se výjimečně dostavil, působil zcela nuceně a prostoduše. Z této rétoriky, která byla rozličnou přírodní výplní nastavena na nesnesitelných devadesát minut, jsem málem umřel nudou ještě dříve než chorý otec na plátně. 2/10 [KVIFF 2015]

Přepálený historický hnus. Očekával bych, že snímek pojednávající o temném období korejských dějin, které někteří zamlčují a jiní srovnávají s holocaustem, bude k dějinnému materiálu přistupovat s větší pokorou. Místo toho si však režisér náramně libuje v doslovném zobrazování krveprolití a podobně jako pomatený tyran, o kterém sám vypráví, chaoticky přeskakuje mezi jatky a pornem. Spolu se zbytečně energickým střihem, přesycenou kamerou, uřvanými dialogy a šílenou rétorikou mě tato zvrácená velkoformátová podívaná příliš nenadchla. Byly by bývaly stačily jen náznaky. 4/10 [KVIFF 2015]

James Wan vnesl do zavedené hollywoodské série řadu změn. A přestože nedovedu jednoznačně říci, zda jí tím spíše pomohl či uškodil, seznávám, že se mi jeho výtvor vcelku zamlouvá. Film upoutal zájem veřejnosti zejména kvůli smrti Paula Walkera. Tomuto tématu bych se raději obloukem vyhnul a spíše upozornil na herectví Jasona Stathama, kterému se velice dobře podařilo ztvárnit akční postavu, i přestože nedostal tolik prostoru před kamerou. Rovněž nemá smysl rýpat se ve scénáři a hledat neoriginality, dějové či fyzikální chyby, protože těmi je film vysloveně prošpikován. Jediné, co tedy zbývá k posouzení je celkový dojem po stránce zábavní, hudební a audiovizuální, a ten je naštěstí velmi dobrý. Až závěrečný sentimentální sestřih všech dílů mi pomohl pochopit, jak rozsáhlou proměnou tato filmová série prošla. Od závodního žánru se filmy Rychle a zběsile postupně propracovaly k žánru loupežnímu, filosofii rodiny a nakously i tak neuchopitelné otázky, jako je například problém dobra a zla. Z toho důvodu si troufám říci, že tato filmová série nestagnuje, má stále světu co říci, a změna, která po tomto dílu bude nejspíše následovat, může otevřít nové a zajímavé obzory. 8/10

Zatímco většina diváků nového Šíleného Maxe přijala s otevřenou náručí, já se konzervativně držím zpět. I když film opravdu dodal, co inzeroval – tedy dynamickou šílenou podívanou pro automobilové fetišisty spojenou s násilnými choutkami nejvyššího kalibru – vůbec jsem se při projekci nebavil. Hlavní potíž tkvěla nejspíš v tom, že mě ani tři scénáristé najednou nedovedli přinutit vcítit se do libovolné figury, a tak mi v průběhu filmu na nikom nezáleželo. To považuji za zásadní scénáristickou chybu, a nemohu proto na nového Maxe pět ódy a dožadovat se dalšího dílu. Uznávám, že Sealeho pouštní kamera, herecký výkon Charlize Theron a poskapokalyptické auto-serepetičky nejdou jen tak přejít a film mi i v některých chvílích vyloudil malý úsměv na rtech (nikdy nezapomenu na toho ohnivého kytaristu). To však samo o sobě nestačí. 4/10

Ačkoli je téma poněkud pochmurné, ne-li přímo depresivní, režisérka s ním naložila neuvěřitelně jemně a laskavě. Trocha absurdity a lidské přirozenosti totiž vždy skvěle rozehřeje bledou realitu, do které jsou ústřední postavy uvrženy. Dobře stylizované záběry spolu s velmi slušným herectvím vytvořily perfektní klima pro hořký, místy úsměvný příběh dvou zcela odlišných figur, které k sobě znovu hledají cestu. Závěr se však dostavil příliš rychle. 8/10 [KVIFF 2015]

Taylor udělal Terminátorovi to samé, co Abrams Star Treku. Chytrým scénáristickým obratem je obří dědictví z osmdesátek pryč a z výdělečné filmové série je rázem tabula rasa. Bohužel to, co jí nyní zaplnilo, nedopadlo tak stylově jako u sousedů. Herecky ve filmu nevnímám žádné komplikace, a to ani u postaršího ex-guvernéra Kalifornie Schwarzeneggera. Horší je však příběh, který si do poslední minuty není jist svoji strukturou ani vyzněním. Proto všem divákům radím, ať před promítáním raději utlumí vyšší funkce mozkové, neboť je určitě nebudou potřebovat. 7/10

Vím, že Dekameronů už tu je hodně, toto však byl můj první a nemohu říci, že by se mi úplně nelíbil. Film sice režií a střihem vykazuje prvky silného amatérismu a hudební doprovod v určitých momentech působí velmi uboze, dobře zvládnutá dynamika filmu a ucházející herecké výkony však od těchto nedostatků lehce odpoutají pozornost. Jediná zbývající věc, která mě tedy vysloveně bije do očí, je výprava spolu s kostýmy, které spíše navozují dojem, že renesanční Florencie byla krásně čistá a barevná, ačkoli realita musela být často mnohem vybledlejší a umazanější. 5/10 [KVIFF 2015]