Podnikavá Joy

Zpočátku mi to přišlo tak divné, až jsem uvažoval, že se zvednu z kina. Když ale na scénu vstoupil můj velký oblíbenec Robert De Niro (jeho postava je zde však bohužel spíše jen do počtu, jak se později ukáže), rozhodl jsem se zůstat, a dobře jsem udělal - je to pěkný film, který stojí za vidění. A to především díky herecké přítomnosti Jennifer Lawrence, kterou jsem až dosud neznal a která je pro mě velmi příjemným objevem. Titulní postava v jejím podání je velká sympaťačka a člověk jí drží palce, i když závěr filmu je samozřejmě předvídatelný až hrůza. To už je úděl podobných životopisných fimů, a asi proto je nemám moc rád, protože neumí moc překvapit. V případě ženy, která byla předobrazem filmové hrdinky, se sice v mém případě o nějaké obeznámenosti mluvit nedá - v životě jsem samozřejmě o žádné vynálezkyni lepšího mopu neslyšel, na druhou stranu je logické, že musela uspět, jinak by o ní asi těžko někdo točil film (film Joy je volným ztvárněním života a vzestupu vynálezkyně a hvězdy home shoppingu Joy Mangano, která se v 90. letech stala novým typem televizní hvězdy a podnikatelskou magnátkou s řadou výrobků a vylepšováků pro domácnost včetně slavného samoždímacího „Zázračného mopu“, který dovedl matku samoživitelku z Long Islandu k vytvoření obchodního impéria). A tak když jsem si v kině uvědomil - protože zpočátku se ten film tvářil jako všechno možné - že Joy je jen další variací příběhu o americkém snu, jakých už člověk viděl spousty, přimělo mě to nakonec držet se s hodnocením jen na 3 hvězdách - a to i kvůli divnému úvodu, který mě dost otrávil, a podle mě zbytečně natažené stopáži, která by se dala jistě zkrátit. ZAJÍMAVOSTI: 1) David O. Russell považuje za filmového předchůdce tohoto filmu Scorseseho snímek Alice tu už nebydlí. 2) K vytvoření podobného dojmu jako u černobílých filmů použil kameraman monochromatickou paletu, která se s Joyinými ambicemi rozšiřovala. 3) Zajímavým okamžikem v ději filmu je vzestup teleshoppingu, který je předzvěstí našeho technicky orientovaného světa. 4) Režisér při natáčení spolupracoval se samotnou Joy Mangano, která je předobrazem filmové hrdinky. 5) Postava ředitele QVC Neila Walkera (Bradley Cooper) je smyšlená a složená z několika různých lidí v QVC, kteří s Joy pracovali. 6) Postava Joy ve filmu vystřídá 45 kostýmů, které pomáhají vyjádřit její přerod z mladé vstřícné dívky k tvrdé obchodnici a hlavě rodiny. (04.01.2016)

Lidé jak Joy mi jsou nesmírně sympatičtí, což jsou plusové body. A americký sen (bez násilností) v praxi a to mám rád. Záležitost, která je zabšklým Čechům, toužícím po "úspěchu" bez vlastního přičinění, tolik vzdálená :) Rutinní, ale zábavná filmařina. Tímto mopem si umeju podlahu s chutí ještě jednou. 80% (07.01.2016)

David O. Russell si s Terapií láskou nastavil velmi vysokou laťku, kterou už asi nikdy nepřeskočí, i když kdo ví... Každopádně po American Hustle je pro mne Joy druhým zklamáním a nemluvím o odpadním Accidental Love, ale přestože jsem chtěl nejprve hodnotit průměrně, nakonec jsem hodnocení zvedl, protože posun k lepšímu tu od minule je a chtěl jsem, aby se to promítlo na hodnocení. Prakticky vše tu stojí na výkonu Jennifer, herecky tu Bradley a Robert nepředvedli skoro nic, ale hlavně z důvodu, že jim nebyl dán prostor. Scénář není špatný, ale příběh místy působí tak nějak nevzrušivě a nechává vás chladným. Myslím, že Russell by mohl zkusit i jiné herce a přestat se soustředit jen na nacpání hvězd do snímku, každopádně za to jak královsky mě Jennifer 2 hodiny bavila, jsem nakonec hodil 4 hvězdičky, přestože jsou hodně hodně slabé čtyři. (31.12.2015)

Trochu moderní pohádka, trochu trpké životopisné drama a trochu "Vlčice z Wall Street". Film Joy je pestrou kombinací životních útrap hlavní hrdinky, která si i pod tíhou dospělých problémů dovedla udržet dětské sny a jednoho dne se je rozhodla následovat. Z herců si kromě Jennifer Lawrence v titulní roli mojí pozornost získal především její nestárnoucí filmový partner Bradley Cooper a hvězdný Robert De Niro. Režisér Russel už po několikáté předvedl, že s herci dovede výborně pracovat. Tentokrát však chyboval ve scénáři. Tím narážím z části na jeho charakteristické poklesy a výpadky v dynamice a na divoké vypavěčské skoky v posledních deseti minutách, kterých obecenstvo mohl milosrdně ušetřit pro dobro všech. Kromě těchto kazů však Joy považuji za kvalitní dobové vyprávění. 7/10 (10.01.2016)

Vytře s ním hravě celou kuchyň, při ždímání na něj nemusí sahat, bavlněnou hlavici pak jednoduše šoupne do pračky, která se postará o zbytek. Proč o tom točit celovečerní film? Každý rok se musí v oscarovém (Zlaté glóby, ceny BAFTA) osudí objevit alespoň jeden film, jehož zařazení je přinejmenším nepochopitelné. I v nejrůznějších filmových databázích se pak po prvotním nadšení nejvěrnějších stáhne do průměrných čísel (viz. Špinavý trik). Joy dopadne stejně. Nechtěla strávit svůj život sledováním televize a skrýváním se před světem jako její matka. Její příběh určitě zajímavé úlomky má, ale filmové zpracování není ani pohodové, ani suverénní, nestrhne ani herecky (třeba jako v případě Terapie láskou). Emočně je to (u Davida O. Russella znovu) velmi nestálé, dramaticky povrchní, komediálně nijaké. Vedlejší postavy jsou až nemístně přestřelené, vztahy mezi nimi nejsou komplexní, jak by si možná tvůrci přáli. Pro Jennifer Lawrence měl být tenhle životopis v Russellově podání další slibnou šancí. Sic sází na lehkou vyprávěcí notu, ke mně se té lehkosti ale moc nedostalo. Vesměs zklamání. Ač jsem to čekal. Lawrence tradičně fajn. (30.12.2015)