Aqualung

Obvyklá fabule, boj dobra se zlem, které má tisíce filmových podob.Tady je to 2 proti......no kolik jich bylo? Hodně.Pan Costner nezklamal, Duval byl něco jako garde, ale fajn.Nebáli se, jak také jinak.Tu a tam lidskost a otcovský cit, přesná muška, cit pro taktiku i psychologii, krásná odkvétající růže, kterou se nakonec daří utrhnout a jsme v finále.Tak trochu 7 statečných mínus pět.Dobrá podívaná.

Ve své době to byla parádní show. Lidé se podívali na cosi, co mohlo být, kdyby nechybělo to podstatné. Použitelná DNA. Ale budiž, jde o rodinný film s akčními prvky, nenáročná podívaná na nedělní odpoledne. Triky byly skvělé a vypravěčský talent režiséra měl široké pole pro působení. Dobře se na to kouká. Ale to je vše.

Byl to krásný výlet do dějin kinematografie s mistrem režie.Vše hladké, jednoduché, dobře střižené, obleky počínaje, filmem konče.A krásně nevtíravě obecné dialogy a situace se postupně proměňují v drsné drama postupně s vyplouvajícími charakteristikami milého strýčka. Ten svou neteř vyléčí z růžového snu mládí až k...no řekněme k životu, nicméně se ji pokusí odstranit, když hrozí vyzrazení.Její matka tomu místy také naivně sekunduje.No a debaty tatínka s kolegou z banky na téma jak nejlépe zabít působí bizarně, nicméně v kontextu filmu ne nepřípadně.No a milenecké vstupy detektiva jsou úsměvné a tolerovatelné.Ale policejní omyl působí, že vrah veselých vdov si může oddechnout, nicméně raději mizí......Tedy snaží se o to, ale vyšší moc, zde ve formě lokomotivy učiní spravedlnosti zadost.....Krásný film..Hodnotím velmi slušně.

Po profesním selhání se psychiatr stáhne a objeví se u svého spolužáka z fakulty. Je přijat, proč taky ne. Jeho kolega je však příšerným způsobem zabit a skupina, kterou nešťastník vedl mu jaksi samo sebou spadla do klína. Až potud je to nezajímavé. Ovšem bizarní, značně vulgární a jaksi sympatická postava policejního komisaře vyšetřujícího vraždu jakoby se měla zařadit do skupiny ,kterou Capa převzal. Panu Willisovi svědčí jiné role než je lékaře se schopností naslouchat duši duševně nemocných. No a žensky brilantní "výkon" Rose, která zvládla snad všechny s výjimkou komisaře. Dodejme, že Capu údajně milovala. No budiž! Následují další brutální vraždy bez motivu.Trochu to připomíná Deset malých černoušků, trochu Psycho. Nakonec vrah je brácha...,ale dost. Kdoví, proč to dělal ?? Trocha erotiky šitá panu Willisovi na tělo a to doslova. No americký závěr na komíně v bouři je téměř šaškovský.

Zrovna na to koukám a myslím, že už potřetí. Paní Weaverová včas usoudila, že je vhodné skončit. Vývoj děje je logický, stejně jako snaha bestie o přežití a zachování rodu. Ripleyová dochází k zjištění, že je sama nositelkou pekelného potomka a naloží s tím tak, jak káže logika, aby už neexistovalo pokračování zla. Třetí režisér tomu vtiskl třetí tvář, jinou než pánové Scott a Cameron. Sledujeme různé a ve finále úspěšné pokusy o likvidaci.V trestanecké kolonii nejsou zbraně, tedy palné. Nicméně vše v přírodě se bojí ohně a ten v kombinaci se studenou vodou nakonec určí osud bestie. Ale nakonec se objeví opět strýček Sam s jinými plány na využití.....,ale to už je jiný, nebo stejný příběh...

Na začátku jsem měl onu základní nedůvěru, která byla motivována nevlídným faktem, a sice Američané se pokouší zpracovat ruský příběh. Tak jako se pokusili hrozným způsobem zpracovat Zločin a trest.Mám na mysli paskvil s Benem Kingsleym. Amíci by neměli točit ruská témata, rozuměj klasiky. Ale nazpět k filmu. Vlastně jen overtura celého příběhu v gulagu nám předestírá atmosféru a praktiky tam vládnoucí. Mám za sebou Jeden den Ivana Denisoviče a Solženicynovo Souostroví Gulag. Film je jen aproximativní. Ono peklo, které se tam odehrávalo asi nikdo nepřenese pregnantním způsobem na film. To asi nejde. Sílu sdělení filmu vidím v základní tenzi po svobodě a vůli setřást nelidský útlak a ponižování ze strany sytému SSSR. Gulag vymysleli v SSSR a už rok po VŘSR se tato zařízení začala plnit. Tolik Solženicyn. Několik silných individualit, pravda rozdílných lidských kvalit se rozhodlo k čemusi, co bylo naprosto šílené, ale na konci tohoto nemyslitelného počinu byla svoboda. Tahle "roadmovie" nelítostnou a nádhernou sibiřskou krajinou, posléze pouštěmi Mongolska a Himalájemi každého donutila sáhnout si na dno a někoho i ještě hlouběji.....a zaplatit tu nejvyšší cenu.Každý postupně odhaluje cosi ze své minulosti, osobní a rodinná dramata. Snadno to mohlo sklouznout do sentimentální sračky. Nastalo se tak. A příchod do tibetské Lhasy se rovná vstupu do ráje. No a scéna na čajovém poli v Indii je už jen úsměvou tečkou za něčím, co bylo peklem, které mělo otevřené dveře do zahrady......Film je poklonou jednak zmíněné základní tenzi po svobodě, a také těm několika, kteří to zkusili a povedlo se jim to. Slušný film.

Mám pocit, že vedle pokusu o špionážní film šlo o benefiční film pro pana Conneryho, či několika dalších herců. Nevím, myslím, že nic z toho se příliš nepovedlo. Ale třeba mám jen špatný den.Romantika, kdy se míchá drsná realita práce tajných služeb s city a idejemi bývá zřídkakdy takové, jakou nám předkládá tento film.Ale kdoví? Těžko posoudit. A myslím, že nejenom mně je to obtížné.Je to film na sobotní odpoledne, nic víc.Pokud nemáte nic na práci.

Je to už dávno, co jsem to viděl v kině u hotelu Koruna v Břeclavě o prázdninách. Nicméně mám silný zážitek z fantastické cesty v cévním řečišti lidského těla při likvidaci krevní sraženiny v mozku. Bylo to krásné, romantické, sci-fi a působivé. Sračka natočená nedávno. Nanosonda se to tuším jmenuje není nic jiného, než plagiátem zajímavé myšlenky.

Tak nevím, kdo měl slabší chvíli.Jestli pan Cruis nebo pan Spielberg.Vzali román pana Wellese a udělali z něj americkou rodinně-akčně-vojensko-sci-fi-globální limonádu a ještě notně vyčichlou.Cosi za zmínku stojí, tedy technický spektákl, to amíci umějí.Snad je jednu připomínku-myslím, že vetřelci, ať už by přitáhli odkudkoliv by nebyli tak stupidní, aby se pohybovali po cizí planetě bez skafandrů, či čehosi, co by je nahrazovalo.A technologická civilizace musí mít nutně vyvinutou i medicínu.Těch pitomostí je ve filmu víc......

Tak zase jeden pokus o planetární inženýrství.Hrstka statečných a geniálních se pokouší roztočit zemské jádro, které nějací moulové přibrzdili.To vše okořeněno romantickou směsí statečnosti, charakteru, sebeobětování.A vše končí obvyklým happy endem.A přece se točí....Mám na tváři široký úsměv.Nic víc.