Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Zajímavosti k filmům (788)

Sabotér

Sabotér (1942)

Film byl natočen během patnácti týdnů. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Sabotér

Sabotér (1942)

Během natáčení exteriérů se tzv. turistka z Virginie připletla mezi kompars. Vůbec ji netrápilo, že předtím, než jí dovoliili vstupovat nahoru na sochu Svobody, musela pořád nastupovat a vystupovat z člunu. Myslela si, že kafe, koblihy a obědy v balíčku, které dostávali členové komparsu, náležely každému návštěvníku New Yorku. To, že mezi kompars nepatří, zjistili až příliš pozdě a nemohli ji najít, aby podepala smlouvu. Žádný ze záběrů, ve kterém se objevila, nemohl být tedy použit. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Sabotér

Sabotér (1942)

Dlouho se nemohlo přijít na to, kdo ve filmu hraje Kena Masona, přítele Barryho Kanea (Robert Cummings). V titulcích není uveden. Herec byl velmi obtížně rozpoznatelný. Hitchcock hledal někoho, kdo by mohl hrát roli Kena, což byla sice malá, ale velmi důležitá postava. Pak ho jednoho dne objevil na place: "To je ten pravý, dostatečně vysoký, dobře stavěný mladý muž, dobře vypadající a sympatický.“ Nebyl to vůbec žádný herec, ale velmi se do té role hodil. Nakonec se stal hlavním kulisákem v Universalu. Jmenoval se Virgil Summers a toto bylo poprvé a zároveň i naposledy, co se objevil na filmovém plátně. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Sabotér

Sabotér (1942)

Jednou z nejznámějších scén ze všech Hitchcockových filmů je záběr na Frye (Norman Lloyd) visícího ze sochy Svobody. Lloyd to popisoval: "Hitch nechal v Universalu postavit ruku, pochodeň a balkón v životní velikosti. Vnitřek koruny rovněž velikostně odpovídal. Když jsem přepadl v panice přes zábradlí, byla tam matrace, která mě zachytila. Při natáčení celku mě a Boba zastoupili kaskadéři. Na další záběry, které byly natáčené v detailu, Hitch pochodeň rozebral. Palec a ukazováček na pochodni a místo mezi palcem a ukazováčkem byly aranžovány na podlaze. Kamera mě zabírala, jak ležím na břiše na podlaze a všechny detailní záběry jsem natočil v této poloze.“ [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Podezření

Podezření (1941)

Režisér Alfred Hitchcock chtěl učinit jiný závěr, který bohužel ale nevznikl. Jeho nápad byl ten, že Lina (Joan Fontain) by se měla smířit s tím, že bude zavražděna. Píše dopis: "Drahá maminko. Dostala jsem se do strašných potíží. Vím, že mě zabije, ale já ho miluji natolik, že nechci dál žít. Myslím, že lidská společnost by před ním měla být ochráněna." Pak dopis zalepí a zanechá jej na posteli. Přijde Johnnie (Cary Grant) s mlékem a ona řekne: "Můžeš mi to poslat?" Vypije osudnou sklenici mléka, čímž skutečně spáchá sebevraždu, a zemře. Pak vidíme vesele se pohvizdujícího Johnnieho (Cary Grant), jak hází dopis do schránky. Tak jsem chtěl film zakončit. Zkrátka - černý humor. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zahraniční dopisovatel

Zahraniční dopisovatel (1940)

Film vznikl podle knihy „Osobní život“, jejímž autorem je novinář Vincent Sheehan. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zahraniční dopisovatel

Zahraniční dopisovatel (1940)

Role Joan Brodel, herečky uvedené v titulcích jako sestra Joela McCreaho, byla z filmu nakonec vystřižena, takže ji považuje za "neroli". Každopádně ji lze na několik vteřin zahlédnout v pozadí scény, ve které se Johnny Jones (Joel McCrea) před vstupem na palubu lodi loučí s rodinou. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zahraniční dopisovatel

Zahraniční dopisovatel (1940)

Pro účely natáčení filmu bylo v hollywoodských zvukových studiích postaveno několik amsterdamských domů a ulic, včetně tramvají a stokové sítě, kterou odtékal umělý déšť. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zahraniční dopisovatel

Zahraniční dopisovatel (1940)

"Scénu s letadlem v moři jsme vytvořili pomocí obrovského bazénu, který jsme postavili ve studiu, umístili kolem něj plátna pro zadní projekci a kousky trupu letadla jsme namontovali na kolejnici pod vodou tak,abychom jimi mohli pohybovat kolem dokola bez jediného střihu," vzpomíná Hitchcock. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Mrtvá a živá

Mrtvá a živá (1940)

Režisér Hitchcock a producent Selznick spolu často měli spory. Selznick trval na tom, aby byla zachována věrnost původní předloze, zatímco Hitchcock věřil, že děj původního románu může být pro účely filmového přepisu pozměněn. Jednu Selznickovu myšlenku Hitchcock nenáviděl ještě víc než všechny ostatní: "Chtěl, aby kouř z hořícího Mandelrey vytvořil jedno velké písmeno R." [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zmizení staré dámy

Zmizení staré dámy (1938)

Původně byl scénář připraven pro hollywoodského režiséra Roye Williama Neilla, který se později proslavil svými filmy se Sherlockem Holmesem. Neil ale nakonec tento projekt vzdal, a tak jej předali Hitchcockovi. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zmizení staré dámy

Zmizení staré dámy (1938)

Základem je skutečný příběh ženy, která běhěm Pařížské výstavy v roce 1890 beze stopy zmizí, protože se nakazila morem. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zmizení staré dámy

Zmizení staré dámy (1938)

Michael Redgrave měl určité nápady, které považoval za poměrně dobré a myslel si, že Hitchcock bude mít radost z toho, co k vyznění své postavy sám přinese. Stal se ale pravý opak. Redgrave poté prohlásil: "Neměl jsem Hitchcoka rád. Obzvláště jsem neměl rád jeho smysl pro humor." [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Zmizení staré dámy

Zmizení staré dámy (1938)

Během práce na tomto filmu se Hitchcock znovu spojil s kameramanem Jackem Coxem, byl to jejich dvanáctý společný film. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Mladý a nezkušený

Mladý a nezkušený (1937)

Předlohou filmu byl stejnojmenný román Josephine Teyové a scénář napsali Charles Bennett, Edwin Greenwood, Anthony Armstrong a Alma Revilleová, která ale nebyl uvedena v titulcích. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Sabotáž

Sabotáž (1936)

Film je volně inspirován románem „Tajný agent „Josepha Conrada. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Sabotáž

Sabotáž (1936)

Do role Verloca byl původně obsazen Robert Donat, který ale dostal těšně před začátekme natáčení těžké astma, což znemožnilo jeho účast. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Sabotáž

Sabotáž (1936)

Sidney se na spolupráci s Hitchcockem, který byl v té chvíli nejslavnějším britským režisérem, těšila. Ve skutečnosti totiž ona sama byla tím pravým důvodem, proč tento film měl vůbec vzniknout. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Sabotáž

Sabotáž (1936)

Sideny milovala psy, takže se jí velmi dotklo to, co považovala za "zbytečnou smrt jednoho psího miláčka." "Domnívám se, že Hitchcock udělal velkou chybu, když nechal lidi, mého mladšího bratra a toho skvělého psíka vybouchnout v autobuse" uvedle herečka. [Zdroj: Vždyt je to jen film]

Reklama