Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (122)

plakát

Nakonec zemře (2010) (amatérský film) 

Laciný trik s hlasitými reproduktory.

plakát

Le Dernier Jour (2004) 

Zvláštní a netradiční. Jedinečně nenásilnou a tichou atmosférou se můžeme nechat unášet do krásného prostředí francouzského pobřeží a o zbytek už se postarají skvělí herci v čele s okouzlujícím Gaspardem Ullielem a úžasně hravá kamera se spoustou uměleckých záběrů. Jednoduše udělaný film o různých druzích lásky s velkou dávkou francouzského šarmu. Zpočátku v příběhu trochu tápete, ale nakonec přijde rozuzlení a dílky zapadnou do sebe.

plakát

Nezapomeň na mě (2010) 

Uf, to mě stálo velké přemáhání a doteď nevím, proč jsem to nevypla hned na začátku, jak jsem původně chtěla. Film se ubíral hodně divným směrem a vážnost, s jakou byla zápletka představena, jsem opravdu nepochopila, protože v podstatě nešlo o nic než o klišoidní lovestory založenou na špatném scénaři, který byl zřejmě sesmolen jen pro to, aby se fanynky Roberta Pattisona měly na co dívat. Že byl film určen především pro teenagerské (dívčí) obecenstvo dosvědčují rádoby dospělácké narážky jako "When you're 21, drinking's new and exciting. Everybody does it.". A kdo proboha řekne holce: "Zajdem na pivo? Teda jenom jestli můžeš, jsi moc mladá..."?! Dalším obrovským nedostatkem byli křečovití herci a nezvládnutý výkon malé sestřičky hlavního představitele, což samozřejmě není chyba její, je to přecejen pouhé dítě, ale na to jsou snad v režii taky lidi, ne? Nijak šokujícím nebylo nehorázné kvantum prázdných frází, z nichž obzvlášť tato byla k popukání: "So you're actually the second member of the family that I've washed dishes with." - její smysl mi zůstal utajen. Stejně tak smysl celého tohoto snímku. Jediná zajímavá věc přišla v závěru, onen paradoxní moment mě opravdu překvapil, ale mělo to být utnuto už se záběrem na dvojčata - protože pak už opět následovala jen snůška prázdných obrázků a blábolů, které film dočista pohřbily. Skvěle to tentokrát vystihl POMO.

plakát

Město andělů (1998) 

Kýč. Kýč vskutku do nebe volající. A do toho ještě Cage. Ale fuj.

plakát

Tráva (2005) (seriál) 

Famózní, famózní! Přesně tohle jsem už dlouho hledala - svižný, chytrý, komediální i dramatický seriál s vkusným situačním a mírně cynickým humorem navíc korunovaný výbornými charaktery a stejně skvělým hereckým obsazením, které zde zdá se přesídlilo z Angels In America. Mary-Louise Parker je pro roli Nancy jako stvořená! / Nicméně: jak ono to u seriálů bývá, v poslední sérii už se vařilo z vody, všechny postavy se nesčetněkrát ocitly totálně out of character a ani nehappyendovský konec to nezachránil.

plakát

Svěrací kazajka (2005) 

První "šuplíková terapie" byla naprosto ultimátním zážitkem psychického teroru i pro mě jako pro diváka. Nic příjemného. Nicméně další vývoj příběhu mě úplně fascinoval, nejdřív je to trochu jako Přelet nad kukaččím hnízdem, ale pak si Jack začne zahrávat s časovými kličkami a co je podstatné, neztrácí se v nich, jako to hrdinové mnohých filmů na podobné téma rádi dělávájí. Jack tomu naopak přijde na kloub a podaří se mu přežít svou vlastní smrt.

plakát

Zažít Woodstock (2009) 

Nechala jsem se unášet barevnou hippie vlnou, všecko bylo free a všude byl peace... a tahle vlna mě s sebou vzala do toho nádherného světa, dokonalého ráje. Až takhle mě svou skvělou atmosférou Woodstock pohltil!

plakát

Mamas & Papas (2010) 

Možná je to trošku vykonstruované, ale Alice Nellis zajímavě převedla do filmové podoby dneska poměrně aktuální téma, což už je jeden velký úspěch. Mimoto se zde objevuje spousta dobrých, i když ne až tolik známých herců a toho já si moc cením, protože považuju za důležité, aby se do českého filmu dostaly nové tváře a úspěchy kinových trháků nebyly postaveny pouze na hereckém obsazení. Nemluvě o tom, že mnozí režiséři už některým profláknutým hercům píší role přímo "na tělo" - takže na herci pak stojí celý film a to je špatně. To tedy není případ Mamas & Papas, takže já jsem spokojena.

plakát

Strážci vesmíru (1993) (seriál) 

Jak jsem se na TOHLE mohla kdy dívat? Opravdu to patřilo do série sobotních programů, které jsem každý týden jako malá hltala? Bohužel jo. Šílený vymývač mozků pro děti, ale dneska mi stačí pár scének z téhle nádhery na youtube a záchvat smíchu mě nemine, takže jednu hvězdu hanby si toto veledílo zaslouží.

plakát

Písně o lásce (2007) 

Dokonale pařížské. Začátek trochu rozpačitý, ale rozhodně zajímavý, a potom už je to jen lepší a lepší. Noční procházky po Paříži, úžasná stylizace, novodobá nekonvenční romantika a k tomu všemu moc příjemní herci a krásné francouzské songy.