dopita

Příběh dvou bratrů, kteří oba mají své problémy. Jeden se je ani moc nesnaží řešit, ale potká holčinu kterou zná od dětství; druhej je v řešení svých problémů trochu svižnější a seznámí se s životem protřelou Christiane. Není potřeba to více rozvádět, snad jen dodám, že tyto události mají na jejich budoucí život zásadní vliv. Síla filmu je především v příběhu a citlivém přístupu režiséra, kterej ho natočil sice bez skrupulí, ale v konečném důsledku je to v podstatě jemný až křehký film. Po vlažném rozjezdu film postupně nabírá na zajímavosti a intenzitě a diváka (mě teda určitě) do sebe víc a víc vtahuje. Každý trochu vnímavější divák by si to neměl nechat ujít.

Velmi nudnej film, kterej měl velkej problém udržet moji pozornost. Nepovedlo se a tím pádem ani pořádně nevim, jak to dopadlo. Asi dobře, předpokládám... Režisér film těžce nezvládl. Rozpočet měl sice k dispozici kravskej, ale film se atmosférou, zpracováním a celkovým vyzněním blíží spíš televizní Xeně, než Pánovi prstenů na kterým očividně parazituje. Přesto nemám pocit, že by režisér film odflák, nebo se mu rozpad pod rukama (v jednotlivostech to celkem ujde) – prostě nemá dost talentu (nemá žádnej) na to, aby dokázal vytvořit svět adekvátní fantasy žánru. A o ňáký gradaci příběhu si může nechat jenom zdát. Co se herců týká, tak taky bída: Edward Speleers se sice snaží, ale to je tak všechno (ale kdybych byl sedmnáctiletá puberťačka, tak bych asi říkal něco jinýho – prostě hezoun co na to nemá...), Jeremy Irons ujde, jenže si klidně v půlce filmu chcípne a ostatní vesměs nestojej za řeč. Jo a Safira se mě líbila jen jako mládě, pak už ne bže má šerednej ksicht.

Faunův labyrint předcházela pověst mimořádného filmu, ovšem mě to nechávalo chladným jednak proto, že žánr fantasy není moje krevní skupina a taky proto, že Gullermo del Toro mě nikdy jako režisér nijak zvlášť nepřesvědčil. Vždy se mu dařilo natočit pěkný obrázky, složit z nich napínavý a atmosférou nabitý scény, ale z těch scén se mu už nedařilo slepit adekvátně kvalitní film jako celek. Faunův labyrint je jednoznačně jeho nejlepší film. Je napínavej, pomalu vyprávěnej, plnej kvalitních hereckých výkonů a plnej zvláštní temné poezie. A i ty fantasy scény, který mě nikdy nešly pod nos, tu kupodivu maj svý místo. Asi proto, že realita a fantasy se tu neprolínaj, ale jsou vedle sebe. No a funguje to. Pár nedostatků tam přece jen bylo, třeba podle mě občas zbytečně ostrý scény, nějak mi do toho nesedly. A druhá třetina trochu drhla a tím pádem nudila, takže např. první Oféliino setkání s Faunem ve mně nic nezanechalo. Nicméně posledních 30-40 minut filmu je strhujících, čímž mě del Toro velmi mile překvapil. Celkově se jedná o setsakramentsky dobře odvedenou práci, která dokazuje, že od Guillerma del Tora do budoucnosti můžeme čekat parádní filmy.

Půvabné retro s morbidní poetikou.

První díl byl lepší, tohle chvílema nudilo.

Co na to říct? Asi to, že nevim, co si mám o filmu myslet. Ale kdybych se měl nějak vyjádřit, tak mě jeho originalita nechala chladným a jeho kýčovitost víceméně znudila. Tohle zkrátka není film pro mě.

A jé, zase jeden film podle skutečnejch událostí, z kterejch amící slzej, zběsile smrkaj do kapesníků a prostě se z nich můžou posrat. Takže banda mladistvých kriminálníků, členů gangů, zlodějů i vrahů vytvoří, pod vedením Dwayna Johnsona, fotbalovej tým a samozřejmě vyhrávaj a měněj se a nacházej sami sebe... ach bože... Ještě že je film na slušné řemeslné úrovni, takže jsem to dokoukal, ovšem některé pasáže, patetické proslovy a celá poslední půlhodina (s tradičním zápasem, kde naši "hrdinové" těsně před koncem prohrávaj, aby po trapným projevu jednoho z nich nakonec překvapivě vyhráli) mě chvílema pěkně sraly. Dwayne Johnson je frajer, ostatní nestojej za nic a americkej fotbal je hra, jejíž smysl mě pořád uniká.

Dosti těžkopádně odvyprávěnej příběh, kterej měl rozhodně na víc.

Příjemnej film, sedlo mi to. Tak trochu mě film připomínal americký nezávislý filmy s ňákým ujetým hlavním hrdinou, což Fleischman rozhodně je. Atmosférou a výraznou kamerou se tenhle biják vyčleňuje od běžné české kinoprodukce. Nejlepší Ondříčkův film.

Film má svý chybky, ale i klady a určitě stojí za zhlídnutí.