dopita

Pár světlých chvilek by se ve filmu našlo, ale spolehlivě je utlumí všudypřítomná podprůměrnost. Film mě nudil, působil na mě zmateným a z postu režiséra neukočírovaným dojmem. Digitál filmu taky nepomoh. Mel Gibson je hodně slabej, filmem se potácí jak mátoha. Zklámání.

Sice realizačně průměrnej film, ale zase o to sympatičtější. Vyčítat by se filmu dalo leccos (málo humoru, nelogičnosti v ději...) ale já se bavil, a to nejen proto, že mám tyhle americký nezávislárny rád. Filmu z herců jednoznačně vévodí Juno Temple, ostatní jen paběrkujou.

Vzhledem k tomu, že první díl mě nikdy moc nebavil a druhej díl považuju téměř za zhovadilost, považuju tohle třetí pokračování za nejlepší ze všech. Ale ani tak to není žádná sláva. Tempo filmu je opět pokulhávající a humor proměnlivé kvality. Jestli si na něco po čase vzpomenu, tak možná na scénu s Andy Warholem, ale jinak na nic. Závěrečné Floridské finále je tak rutinní, až to bolí.

Zpočátku solidní příběh se postupně zvrhne ve zcela banální historku, umocněnou velmi průměrnými výkony herců i režiséra. Na jedno kouknutí, nic víc.

Jestliže je hlavní hrdina primitiv kterým pohrdám, mám s filmem problém. Marion Cotillardová hodně zachraňuje (hvězdička navíc), ale i ona hraje dosti zvláštní postavu. Divnej film.

Průměr kterej nijak nezaujme, ale ani neurazí. Channing Tatum je herec na hovno a Rachel McAdamsovou nemám rád. Přesto se na to koukat dalo, především asi proto, bže zápletka je podle skutečnej události. Závěr je sice tradičně hollywoodskej, ale film k němu doklopýtal celkem přirozeně. Jo a taky mě zajímalo, jestli si ta ludra vzpomene nebo nevzpomene...

Skoro to vypadá, že v dnešním Hollywoodu je Tarantino jedinou jistotou. Nespoutaný Django je opět bomba. Tarantino, jako už tradičně, dlouze vypráví nepříliš dějově komplikovaný příběh, který je ovšem plný geniálně zrežírovaných scén a samozřejmě famózních rozhovorů. A já opět hltám každou vteřinu a říkám si, ať se jdou všichni ostatní režiséři zahrabat. Tarantino vnímavého diváka suveréně válcuje, dělá si s ním co chce a divák mu to s radostí baští. Film je plný výborných hereckých výkonů, což taky není žádný překvapení, páč Tarantino i z bídných herců dokáže vytřískat životní výkony. Tentokrát se ale obklopil výbornými herci a třeba co předvádí třeba Samuel L. Jackson je snad jeho nejlepší výkon za celou jeho kariéru. Na relativně malé ploše si s postavou starého Stephena pohrál tak, až z něj šel strach. Nicméně jednu výtku bych přece jenom měl a to je výběr hudby. Tarantino do filmu cpe kde co. Dejme tomu, že Morriconeho melodie ze starejch filmů tam ještě docela seděj, ale Johnny Cash nebo Verdiho Requiem už moc ne. A s Goldsmithovou titulní melodií z filmu Pod palbou mě skoro až nasral. Když do prvního dílu Kill Bill nacpal kdejakou, na první pohled, nevhodnou hudbu tak jsem mu to bez problémů sežral, tentokrát jsem výběrem hudby zklamanej. Ale co, jinak je film bez chyby a jednoznačně film roku.

Chvílema vtipný, chvílema zas napínavý - celkově docela povedenej a mě sympatickej film, kterej bohužel trpí mírnou těžkopádností.

Velice dobře napsanej scénář je největším kladem filmu. Jsou to tři na sobě nezávislé příběhy, které spojuje pouze internet a vše nedobré, co z jeho užívání vyplývá. Všechny tři příběhy jsou dostatečně zajímavé a silné na celovečerní film, takže divák je neustále v napětí co bude. Závěrečné rouzlení, nebo jak to nazvat, rozhodně nezklamalo a jsem rád, že tvůrci nesklouzli k přeslazenosti, jak to dost často bejvá. Herci jsou vesměs taky bez připomínek. Ale přesto to na plnej počet není, výbornej scénář táhne film nahoru a zachraňuje pouze průměrnou režii, která zase leccos pohřbívá - kdyby to vzal do pracek třeba takovej David Fincher, to by byla teprve bomba! Takže pouze za čtyři.

Úroveň seriálu překonána.