Troll

O dost lepší a "živější" koncert než předchozí One Night In Paris, vlastně aby ne, když kapela v roce 2005 nahrála vynikající temnou desku Playing The Angel. Právě songy z ní znějí v Miláně velice energicky (viz úvod koncertu) a v pohodě zapadnou mezi klasiky kapely. Příjemným překvapením je zařazení letitých hitů z počátku kapely jako Just Can't Get Enough a Shake The Disease (tentokrát v podání Martina za doprovdu kláves). Završení koncertu písní Goodnight Lovers je takové pohlazení po duši. Mínusy na koncertu najít nemůžu, protože i těch mnoho efektů a rychlých střihů dává koncertu šmrc a podtrhuje jeho parádní atmosféru. Spolu s Devotional nejlepší DVD Depešáků.

Skvost! Vynikající temná atmosféra, fantastický hlavní hrdina Donnie, zajimavé dialogy a konec k zamyšlení, který si každý může vyložit trochu jinak. Film je nespoutaná psychologická podívaná. Někdo obdivuje Lynche a jeho Twin Peaks a Lost Highway, ale já zvedám palec rozhodně pro Kellyho a jeho Darka!

Koncert z Paříže na propagaci rozporuplného alba Exicert je i pro mě trošku otazník. Na jednu stranu se koncertu nedá upřít pohodová atmosféra, kvalitní výkon doprovodných členů (bicman, klávesák, doprovodné zpěvačky) a oprášené hity jako Halo nebo Black Celebration, ktéré určitě potěší skalní fans. Na druhé straně je sice fajn vidět Martina s akustickou kytarou, ale co je to platné, když songy právě z Exciteru na živo příliš nefungují (hlavně Martinem zpívaná Breathe) - jsou takové mdlé, uspávající a utahané. Condemnation raději hrát ani neměli, protože tahle "odsekaná" verze se s původní nemůže absolutně rovnat. V neposlední řadě bych zmínil Andyho, kterej je zde snad jenom do počtu. Ale jinak zvuku a kvalitě obrazu nemám co vytknout.

I když se snaží film upoutat prolínáním osudů jednotlivých postava a trochu vykreslit jejich "proměny", tak se mu to příliš nedaří. Herecké výkony jsou ok ale prostě filmů chybí hloubka nebo něco, kvůli čemu bychom si ho měli pamatovat.

Naprosto šílená retro béčkovina, kterou nemůžete brát ani chvíli vážně. Ale vtipných momentu je tu víc něž dost, takže za jedno shlédnutí to určitě stojí. A nejlepší byli stejně chapadla v pozadí, kdy tam do nich ten "rytíř" či co to je mlátí:D

Jednoznačně nejlepší koncert Depešáků! I když se kapela v té době potýkala s drogovýma problémama (konkrétně zpěvák Dave Gahan) a bojovala s vlastníma démonama, tak na pódiu není nic znát, ba naopak! Jejich více rocková image a zvuk se zde kombinují s naprostou profesionalostí a nadčasovostí. Setlist se skládá především z pecek z tehdy aktuální desky Songs of Faith and Devotion (chybí pouze Get right with me a One caress) a předchozího alba Violator + samozřejmě starší nesmrtlené hity kapely (se skvělou předehrou Behind The Wheel nebo upravená verze Everything Counts). Navíc tento koncert zachycuje plno jedinečných momentů - Dave Gahan s dlouhým hárem a hrubým hlasem, Alan Wilder za bicíma (navíc jeho poslední koncert s DM zachycený profesionálně na DVD), doprovodné vokalistky nebo naprosto perfektní scéna s pódiem. Tomuto nadčasovému dílu není co vytknout, proto zaslouženě 5 *.

Dvakrát jsem zkoušel tuhle šílenost dokoukat do konce, bohužel marně. Zřejmě nejsem na stejné vlně jako byl vtedy režisér či jiní "ujetí" intelektuálové. Ono koukat třeba 5 minut na to jak se stahuje králík z kůže nebo jak někdo souloží na klacku připíchnutém v mrtvole za doprovodu pohádkové hudby...no nevím.

101 hodnotím jako koncert hlavně, který je dost v pohodě, odsejpá a setlist je také dobrý, ale škoda, že je stopáš zkrácená na necelou hodinu oproti dvojcédečkovému albu. Dokument je pro opravdové fandy DM, kteří budou hltat zákulisí této skupiny. Navíc na DVD najdete i klip k živé verzi Everything Counts, což potěší.

Hodně slabý pokračování. Jak byla jednička příjemným pokoukáním na páteční večer, tak tohle je utrpení. Špatný příběh, špátné dialogy, akční scény (jestli se jim tak dá říkat) jak z amatérského filmu, prostě proč s tímhle ztrácet čas. Ta jedna hvězdička je za celkem slušně zpracováné "punkové" prostředí.

Ačkoliv jsou DM srdcovka, tak tímhle koncertem mě bohužel nedostali. Ono je to také způsobené tím, že prvním 4 deskám příliš neholduju, pustím si pouze semtam pár singlovek z nich. Problém tohoto koncertu je ten, že je docela sterilní. Připadám si jak na průměrné diskotéce 80.let, kde vystupuje nějaké uskupení příjemných typanů za syntetizátorama. Proto tři hvězdičky, depešáci mají vrcholy jinde.