Laxik

Frank Castle není hrdina. Frank Castle není uvědomělý muž z lidu. Punisher je chlap, který přišel o všechno a řádsky mu z toho hráblo. Válka je svinstvo a pokud vás nerozhasí ona, návrat z ní a nejisté reakce lidí, kteří si jí neprošli, to zvládnou nepochybně. Tenhle seriál to ví a sděluje to dost nekompromisně. S galony krve, náklaďáky vystřílených patron a nasraným mručením mrtvého muže. A výborným příběhem a postavami. Snad jen trocha té předvídatelnosti mi na tom někde okolo půlky vadila. Naštěstí šli tvůrci cestou očekávatelnou, ale ne hloupou.

Dokonale nevýrazné a těžce (nebo spíš lehce?) zapomenutelné. Díky kryptonskému bohu za Ezru. ten snad nikdy nezklame (i když jeho postava taky není bůhvíjak skvěle napsaná).

Norská lesbická variace na Carrie, kompletně neakční a středně ujetá (tento víkend jsem viděl Suburbicon a Zabití posvátného jelena, takže je pravděpodobné, že v jakémkoli jiném kontextu je Thelma ale sakra ujetá) s dost vypracovaným důrazem na psychologii, atmosféru a kameru. Jen je to přeci jen ve svém jádru ne úplně objevné a celá ta křesťanská linka mi přišla neuspokojivě prozkoumaná a na konci i nedotažená. Eili Harboe si to ale docela dává. Nevyrazí vám dech, ale něco na té holce je. PS: Po jisté lehce nechutné scéně od jezera téměř na samotném konci filmu by se to celé dalo interpretovat i tak, že hlavní hrdinka prostě jen potřebovala pořádnýho ptáka. Tímto se omlouvám všem lidem se vkusem a jdu se někam zahrabat.

Je to sice absolutní recyklát posledních (minimálně) dvou dekád amerického animovaného filmu, ale já se u toho většinu času nevím proč bavil. Znovu si to asi jen tak nepustím, ale úplně bych to tu jako většina ostatních uživatelů nesmažil.

Je to vtipné. Jakože fakt vtipné. A má to styl. Konec chvály. Podobně jako první Strážci galaxie je to totiž dokonce tak vtipné, až to zabíjí veškeré vážné emocionální momenty. A podobně jako Strážci galaxie, vol. 2 je to naprostý epizodický chaos: Thor je na divné lávové planetě. Thor je na Asgardu. Thor je v New Yorku. Thor je v Norsku. Thor je v prdeli, ... a všude udělá jednu dvě věci a zase se stěhuje dál. Taika natočil další Co děláme v temnotách, jen za tisícinásobné množství doláčů a s áčkovými hvězdami. Příběh ale fakt stojí za prd a ani ta libová Blanchettka ve výsledku nestojí za nic, protože její Hel(u) skoro neuvidíme a musíme ji tedy zařadit mezi anonymní zástup malekithů, ronanů, vanků a další nudné poddimenzované marvelácké záporáky. Těšil jsem se na to fakt hrozně mrtě strašně moc, byť s vědomím, že poslední marvelovka, z níž jsem byl nadšený, jsou druzí Avengers. Ve výsledku jsem dostal zatím nejhorší letošní komiksárnu.

Přiblblý mix hororu a komedie, který je na horor málo děsivý a na komedii to postrádá určitou kadenci vtipů. Ale rozhodně se to nebere vážně, a to je plus. V takhle bezelstně vypatlanou béčkovou ptákovinu jsem doufal celý rok, ale ona ne a ne přijít. Jen mě mrzí, že se to i přes svůj sebeuvědomělý žánrový mix zásadně pohybuje UVNITŘ mantinelů hororu, univerzitní/středoškolské/romantické komedie i vykrádačky na Groundhog Day. Inovace hadr. Poctivá sedmdesátka... PS: Pořád zdůrazňuju, že je to blbý, ale zase nečekejte nějakou zběsilou jízdu. Všechno nejhorší se ale (bohužel) dost drží při zemi.

Nechci tvrdit, že od Lynche vyžaduju pořád jedno a to samé (a totiž surrealistickou jízdu), ale tak nějak zatím platí, že mi víc sedí ty filmy, ve ktrerých útočí na moje smysly a podvědomí než na můj rozum. V tomhle případě se mi to prostě líbilo, ale neuvízne mi to v palici jako Mulholland Drive, Twin Peaks nebo Zběsilost v srdci. Prostě ne. A mám podezření, že hodně atmosféry vykouzlil hlavně Badalamentiho a Lynchův patentní zvukový doprovod plný šumění větru a přepjatých drnkajících strun.

V mnoha ohledech dokonale průměrné. Sice je to slušný napínák, ale jediný, kdo si to aspoň trochu dává, je Bana. A i ten jede docela na jistotu. Vidím tam hromadu nevyužitého potenciálu a mám dojem, že se v tom někde skrývá mnohem temnější (incestem načuchlejší) psychologická verze, na kterou si tvůrci nakonec netroufli. Scénář tak ve výsledku spíš než tříchodové menu připomíná švédské stoly. Vyjedené švédské stoly plné oschlých roznípaných zbytků.

Pár geniálních fórů, několik slušných, ale šílená hromada trapných. A ne, nejsem přecitlivělý, zrovna ty kontroverzní narážky se z velký části povedly (ale bylo tam pár fórů na hranici vkusu, případně i za ní). Jen tomu chyběl šmrnc, větší hra s žánrem westernu a občas selhává i nezvládnutý timing vtipů.

Jako nudit se u toho nebudete, jen je to nenápaditá rutinérská nutnost, navíc vydlabaná jak halloweenská dýně. Chvílema mě bolely oči, jak se moje panenky snažily protočit o sto osmdesát. Více: v mojí recenzi