Poslední recenze (1 325)
Chlapec a volavka (2023)
Meditativní, kontemplativní Hajaova dvouhodinová alegorická myšlenka. Forma nevítězí nad obsahem, bohužel ani obsah nad formou. Koukalo se na to hezky i když lehce náročně, ale Chlapec a Volavka se přidají po bok hezký jednohubek než hravých stálic v čele s neohratelnou Cestou do Fantazie. Jestli zde Hajao rozmítal nad svou smrtelností a zanechání díla další generaci jak v kontextu sebe samého, tak i světa, netuším, trochu to tak působilo, avšak myšlenka a pointa je víc kryptická, ne jak jeho ekoagitky typu Mononoke. Ano, čekal jsem trochu více, na druhou stranu je poznat ta oduševnělost, která mnohým ne-Hajao Ghibli filmům chybí.
Duna: Část druhá (2024)
Druhá duna mi přišla o kapánek horší jak první. A taková utahaná a uspěchaná zároveň. Podívaná je to pořád hezká, CGI v topu ale první část prostě měla lepší drive. Tady jsem taky vnímal více logických problémů, ač tedy většina z nich pramení z redukce původního děje.
Tig Notaro: Hello Again (2024) (pořad)
Mám rád Tig pro její specifický humor sem tam opepřený trochou cringe. Hello Again mi nepřišel jako její komediální výkon, ale pro fanoušky pořád paráda. První půlka silnější jak ta druhá a piáno gag za mě mohl být trochu kratší.