StrixCZ

V jednoduchosti je krása. Dokonalá (a pravdivá) filmová poezie.

Spousta samoúčelné brutality a scén, bez kterých bych se obešel. Nicméně taky fajn hudba, několik hodně pěkných záběrů a "něco" mi nedovolilo to nedokoukat (byť jsem si po prvních patnácti minutách říkal, co to je sakra za blbost ;o) ). Má to něco do sebe, ale jedno shlédnutí mi asi bude stačit...

Průměrná komedie. Docela jsem se bavil, ale děj mě často drásal svou absurdní nesmyslností (prostě jsem nevěřil tomu, co všechno si hlavní hrdina nechal líbit) a "vysvětlení", proč na něj tohle všechno ušili, mi taky jaksi uniklo. Na jedno podívání ok, jinak se k tomuto snímku ale nejspíš už nevrátím.

Docela příjemná záležitost, oplývající několika velmi milými a silnými momenty. Ale ty oslavné ódy, jak je tento film neotřelý a nesklouzává do klišé, opravdu nechápu. Mně bohužel naopak řada scén přišla už opravdu kýčovitá - respektiva míra patosu v celém závěru filmu, kdy všichni najednou, na poslední chvíli, udělají "správnou věc" a celý snímek za jiskřícího, naleštěného vánočního veselí a za zvuku neustále gradujících "velkolepých" orchestrálních skladeb neodvratně spěje rovnou k několikanásobnému happy endu, už na můj vkus překročila únosnou mez. Navíc mi chybělo hlubší prokreslení psychologie většiny hlavních postav - jejich vztahy vznikají převážně plytce a předvídatelně, formou "lásky na první pohled" (jakmile se daná dvojice objeví ve společném záběru, okamžitě víte, že skončí spolu). Osobně bych asi raději některé dějové linky a postavy úplně vyhodil (např. pro mě naprosto rušivou a zbytečnou vsuvku á la "American Pie" - aneb sexuální turistika v USA) a dal bych o to větší prostor zbývajícím. Režisér tady zkrátka rozehrává partii, jakou nemá šanci za dvě hodiny důstojně dohrát (a romantická komedie o stopáži 3 hodiny by mi zase přišla asi už poněkud rozvleklá). Většina filmu je tak pro mě bohužel pouze lehký nadprůměr. Nicméně minimálně linka s Keirou Knightley alias Juliette mě nutí jít s celkovým hodnocením přece jen trošku výš... 71%

Aneb jak pohřbít geniální dílo... Ano, efekty jsou hollywoodsky efektní (díky čemuž nedávám odpad), ale příběh nemá hlavu a patu a myšlenková hloubka je pryč. Matrix pro mě definitivně končí první dílem. Tenhle průjem odmítám jako "pokračování" přijmout (bohužel jsem na tom byl dokonce v kině, což moje zhnusení ještě znásobilo) - díky čemuž jsem dodnes neviděl (a ani vidět nechci) "díl třetí". Hurá, vyhlásíme válku strojům! A začneme ji tím, že uděláme diskotéku! ... Tak tudy ne, přátelé. 15%

Zajímavá atmosféra a hezká hudba, ale bohužel mě dost rušilo nelogické míchání reálií (vedle parní lokomotivy je vidět spousta věcí, která dobově nesouhlasí), řada scén, které nijak neposouvají ani nerozvíjejí děj - a míra patosu v klíčové scéně pro mě taky už překročila únosnou mez. Stejně tak úplnému konci bych moc nevěřil. Přesto se jedná svým způsobem o zajímavý snímek, nicméně znovu se k němu asi nevrátím. 50%

Nenudil jsem se... :) Docela mě překvapuje zdejší poměrně nízké hodnocení. Za mě 80 %.

Když filmový Pán prstenů vyšel jako novinka, shlédnul jsem (jako poměrně ortodoxní fanoušek knižní předlohy) tehdy pouze první díl, který mě příliš nenadchnul a rozhodnul jsem se, že si od Jacksona nenechám "pokazit" i zbytek Pána prstenů a další díly, že tudíž vidět nechci. Nicméně téměř po 15 letech, když se naskytla možnost shlédnout celou trilogii v prodloužené verzi v kině v rámci nočního maratonu, jsem neodolal, a řekl jsem si, že když mě nepřesvědčí tohle, tak už nic - a nakonec jsem rád, že jsem do toho šel. Důležité pro mě bylo předem se nastavit tak, že neočekávám věrné filmové zpracování Pána prstenů, jakého si pamatuji z knih (čemuž docela pomohl i fakt, že už jsem detaily knižného zpracování stihnul přiměřeně zapomenout :) ) a za těchto okolností to byla docela chutná jednohubka. Tedy když to vezmu bod po bodu - výprava, efekty, vizuální stránka, hudba - vše perfektní. Kde pro mě naopak tato trilogie ztrácela, byl na můj vkus příliš velký důraz na akční scény (navíc na úkor mnoha "malých příběhů", které se díky tomu do i tak monstrózní stopáže nevešly). Podobně mi vadilo, že režisér pro mě až příliš často příliš "tlačil na pilu" a ve snaze o co největší drama nechával k hlavním hrdinům přicházet smrtelné nebezpečí (s nazgûly v čele) příliš blízko - nemám rád klišé "záchran v poslední možný okamžik", což tady bylo bohužel dovedeno ad absurdum a scén, kde už se zdála jakákoli záchrana zhola nemožná (např. nestvůra před branami Morie, která už měla v chapadlech několik členů společenstva), a ta přesto zázračně přišla, bylo příliš mnoho. Naopak v bitvách (únavně zdlouhavých - jejich stopáž bych s chutí zkrátil tak na čtvrtinu) mi příliš nesedla snaha o "humorné" vsuvky (Legolas s Gimlim trumfující se, kdo má kolik "zářezů") - díky tomu (a jejich celkovému pojetí) jsem je nějak nedokázal brát vážně a nechávaly mě zoufale chladným, bez stopy obav o hlavní hrdiny nebo vůbec nějakých výraznějších emocí, zato s chutí je rychle "přetočit" a dostat se opět k nějakému "ději" (což ale může být dáno i tím, že obří bitvy mě ve filmech nikdy moc nebavily - ani v těch, kde se autoři snažili o realistické ztvárnění). Z toho pak vychází i mé konečné hodnocení, kdy mě první díl bavil nejvíce právě proto, že byl "monumentálních" bitev ušetřen a o to více v něm bylo pro mě zajímavých (a v knižní předloze ostatně stěžejních) scén. Celkově vzato pro mě nadprůměrná fantasy sága, ke které se však pravděpodobně znovu nevrátím. Viděl jsem už spoustu silnějších filmů...

Oproti prvním dvěma dílům trochu ztrácí dech, ale zábava na jeden večer pořád nadprůměrná.

Stylizace hlavních hrdinů a speciální efekty se vezou na vlně, kterou strhnul Matrix. Dívá se na to tudíž docela dobře, ale člověk často trpí neodbytným pocitem dejá vu. Příběh mě pak absolutně nezaujal, nestrhl, nepřekvapil... První shlédnutí se dalo přežít, ale k dalšímu nevidím sebemenší důvod.